Drama skončilo – zraněný německý speleolog vyproštěn z jeskyně

Mnichov – Po několikadenním úsilí speciálního týmu záchranářů byl dnes z bavorské jeskyně Riesending-Schachthöhle vyproštěn německý speleolog Johann Westhauser. V hloubce téměř jednoho kilometru uvízl kvůli vážnému zranění před dvanácti dny. Jak uvedli záchranáři, po vyproštění byl přepraven do nemocnice.

Pro Westhausera museli záchranáři až do hloubky téměř jednoho kilometru. Zde totiž uvízl po vážném úrazu hlavy, který mu způsobilo padající kamení. Dvaapadesátiletý jeskyňář proto nebyl schopen dostat se ven vlastními silami. Na povrch byl vynesen dnes před polednem; u ústí jeskyně v nadmořské výšce 1 800 metrů už byli připraveni lékaři a mobilní stanice první pomoci. Později byl Westhauser přepraven do nemocnice - denní světlo nebylo německému jeskyňáři patrně nikdy milejší.

Na záchranné akci se podíleli lidé z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie a Chorvatska a všichni jsou v pořádku, shrnul na tiskové konferenci šéf bavorských horských záchranářů Norbert Heiland. Relativně dobře přestál nesnáze uplynulých dnů i samotný Westhauser.

Norbert Heiland, náčelník Bavorské horské záchranné služby:
„Můžeme říct, že se nám za posledních 12 dní tady na Untersbergu podařilo přepsat historii alpských záchranářů.“

Markus Schafheutle, náčelník Rakouské horské záchranné služby:
„Ti nejsilnější muži, kterými jen tak něco neotřese a kteří strávili v jeskyni dlouhé dny, měli dnes slzy v očích.“

Ještě v prvních dnech přitom nebylo jasné, zda je záchrana v takových podmínkách vůbec možná. Její zdar umožnila jen mezinárodní spolupráce. Akce byla ve své obtížnosti a složitosti bezprecedentní, zdůraznil Heiland i jeho kolegové z dalších zemí. „Byla to nepochybně nejdelší a nejtěžší záchranná akce v dějinách bavorské horské služby,“ připojil se také zemský ministr vnitra Joachim Hermann, jenž poděkoval německým i zahraničním záchranářům.

Ministr Hermann rovněž oznámil, že hodlá přístup do jeskyně uzavřít z obavy před nebezpečnou turistikou zvědavců. „Technicky je to snadné a právně to pokládám vzhledem k extrémnímu nebezpečí, které je s tím spojeno, za nutnost,“ řekl Herrmann. Obává se totiž, že nejen v Německu, ale i jinde v Evropě by leckoho mohlo napadnout jít si prohlédnout místa, kde se drama uplynulých dní odehrávalo. „To vede k tomu, že do jeskyně vstupují lidé, kteří vůbec nemají odpovídající schopnosti. Předejít tomu, je podle mého absolutní nutnost,“ dodal Hermann.

Jeskynní systém Riesending-Schachthöhle nedaleko Berchtesgadenu je dlouhý 19,2 kilometru a dosahuje hloubky 1 148 metrů. Tvoří ho řada komplikovaných úzkých chodeb a průlezů, šachet i velkých jeskynních prostor s jezery. Objeven byl už v roce 1995 a mezi objevitele patřil i Westhauser.

V systému jsou velké šachty, hluboké až 350 metrů, jejichž zdolání je možné jen s pomocí lan. Jsou tam i úzké štěrbiny, jimiž se protáhne pouze štíhlý člověk. Vynesení zraněného na nosítkách na povrch bylo velmi obtížné a složité. Tím spíše, že kvůli povaze zranění musel být v maximálním možném klidu.

O přípravě na vyproštění čtěte ZDE

Speleolog v jeskyni uvízl před 12 dny. Vlastní vyprošťování trvalo šest dní. Od úrazu z neděle 8. června po dnešní záchranu uplynulo 274 hodin. Přímo v jeskyni se na vyprošťovací akci podílelo zhruba 70 lidí, kteří museli nejdřív zbudovat několik bivakových táborů. Další podpůrné týmy včetně lékařů čekaly na povrchu. Dva lékaři se dostali ke zraněnému už během záchrany.

Záchrana Westhausera rovněž zažehla spor mezi přispěvateli do Wikipedie. V uplynulých dnech byl totiž do internetvého lexikonu zanesen krátký portrét Westhausera a spolutvůrci encyklopedie se v příslušné internetové diskusi přou, zda si to zaslouží. Jedni argumentují tím, že nestačí být pouhou obětí neštěstí, jiní poukazují na to, že ještě před posledními událostmi Westhauser vystupoval například v dokumentu ZDF Deutschland von unten (Německo zdola).

Podrobnější informace z deníku Bild.de.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda navzdory soudní ochraně deportovala devět lidí do Kamerunu, píší NYT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tajně deportovala devět lidí do Kamerunu. Učinila tak navzdory tomu, že je před tím měla chránit opatření amerických soudů. Žádný z deportovaných přitom z Kamerunu nepochází. Informoval o tom v sobotu deník The New York Times (NYT).
před 5 hhodinami

Americké ministerstvo zaslalo zákonodárcům dopis o spisech o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti poslalo zákonodárcům dopis týkající se začernění v dokumentech vztahujících se k zesnulému sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. Napsal o tom server Politico.
před 7 hhodinami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 13 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...