Drama skončilo – zraněný německý speleolog vyproštěn z jeskyně

Mnichov – Po několikadenním úsilí speciálního týmu záchranářů byl dnes z bavorské jeskyně Riesending-Schachthöhle vyproštěn německý speleolog Johann Westhauser. V hloubce téměř jednoho kilometru uvízl kvůli vážnému zranění před dvanácti dny. Jak uvedli záchranáři, po vyproštění byl přepraven do nemocnice.

Pro Westhausera museli záchranáři až do hloubky téměř jednoho kilometru. Zde totiž uvízl po vážném úrazu hlavy, který mu způsobilo padající kamení. Dvaapadesátiletý jeskyňář proto nebyl schopen dostat se ven vlastními silami. Na povrch byl vynesen dnes před polednem; u ústí jeskyně v nadmořské výšce 1 800 metrů už byli připraveni lékaři a mobilní stanice první pomoci. Později byl Westhauser přepraven do nemocnice - denní světlo nebylo německému jeskyňáři patrně nikdy milejší.

Na záchranné akci se podíleli lidé z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie a Chorvatska a všichni jsou v pořádku, shrnul na tiskové konferenci šéf bavorských horských záchranářů Norbert Heiland. Relativně dobře přestál nesnáze uplynulých dnů i samotný Westhauser.

Norbert Heiland, náčelník Bavorské horské záchranné služby:
„Můžeme říct, že se nám za posledních 12 dní tady na Untersbergu podařilo přepsat historii alpských záchranářů.“

Markus Schafheutle, náčelník Rakouské horské záchranné služby:
„Ti nejsilnější muži, kterými jen tak něco neotřese a kteří strávili v jeskyni dlouhé dny, měli dnes slzy v očích.“

Ještě v prvních dnech přitom nebylo jasné, zda je záchrana v takových podmínkách vůbec možná. Její zdar umožnila jen mezinárodní spolupráce. Akce byla ve své obtížnosti a složitosti bezprecedentní, zdůraznil Heiland i jeho kolegové z dalších zemí. „Byla to nepochybně nejdelší a nejtěžší záchranná akce v dějinách bavorské horské služby,“ připojil se také zemský ministr vnitra Joachim Hermann, jenž poděkoval německým i zahraničním záchranářům.

Ministr Hermann rovněž oznámil, že hodlá přístup do jeskyně uzavřít z obavy před nebezpečnou turistikou zvědavců. „Technicky je to snadné a právně to pokládám vzhledem k extrémnímu nebezpečí, které je s tím spojeno, za nutnost,“ řekl Herrmann. Obává se totiž, že nejen v Německu, ale i jinde v Evropě by leckoho mohlo napadnout jít si prohlédnout místa, kde se drama uplynulých dní odehrávalo. „To vede k tomu, že do jeskyně vstupují lidé, kteří vůbec nemají odpovídající schopnosti. Předejít tomu, je podle mého absolutní nutnost,“ dodal Hermann.

Jeskynní systém Riesending-Schachthöhle nedaleko Berchtesgadenu je dlouhý 19,2 kilometru a dosahuje hloubky 1 148 metrů. Tvoří ho řada komplikovaných úzkých chodeb a průlezů, šachet i velkých jeskynních prostor s jezery. Objeven byl už v roce 1995 a mezi objevitele patřil i Westhauser.

V systému jsou velké šachty, hluboké až 350 metrů, jejichž zdolání je možné jen s pomocí lan. Jsou tam i úzké štěrbiny, jimiž se protáhne pouze štíhlý člověk. Vynesení zraněného na nosítkách na povrch bylo velmi obtížné a složité. Tím spíše, že kvůli povaze zranění musel být v maximálním možném klidu.

O přípravě na vyproštění čtěte ZDE

Speleolog v jeskyni uvízl před 12 dny. Vlastní vyprošťování trvalo šest dní. Od úrazu z neděle 8. června po dnešní záchranu uplynulo 274 hodin. Přímo v jeskyni se na vyprošťovací akci podílelo zhruba 70 lidí, kteří museli nejdřív zbudovat několik bivakových táborů. Další podpůrné týmy včetně lékařů čekaly na povrchu. Dva lékaři se dostali ke zraněnému už během záchrany.

Záchrana Westhausera rovněž zažehla spor mezi přispěvateli do Wikipedie. V uplynulých dnech byl totiž do internetvého lexikonu zanesen krátký portrét Westhausera a spolutvůrci encyklopedie se v příslušné internetové diskusi přou, zda si to zaslouží. Jedni argumentují tím, že nestačí být pouhou obětí neštěstí, jiní poukazují na to, že ještě před posledními událostmi Westhauser vystupoval například v dokumentu ZDF Deutschland von unten (Německo zdola).

Podrobnější informace z deníku Bild.de.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 2 hhodinami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 4 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...