Praha - Za dobrou zprávu pro všechny, s výjimkou několika extremistů a nacionalistů, označil zatčení bývalého bosenskosrbského předáka obviněného z válečných zločinů Jiří Dienstbier. Bývalý zpravodaj komise OSN pro lidská práva v dnešním Interview ČT24 nicméně zdůraznil, že Karadžić už mohl být zatčen dávno.
Síly NATO a mezinárodního společenství v Bosně mohli podle Dienstbiera Karadžiče stejně jako dalšího hledaného muže obžalovaného z válečných zločinů generála Ratka Mladiče už dávno zatknout. Problém byl v tom, že po tak zvané Daytonské dohodě platila pro válečné zločince nevyřčená amnestie. O rok později v roce 1996, kdy na ně byl vydán zatykač, se jim podařilo zmizet.
Dienstbier je přesvědčen o tom, že se „balkánský řezník“ Karadžić dostane před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), nicméně jeho výpovědi mohou být pro řadu lidí nepříjemné, stejně tak jako tomu bylo v případě bývalého srbského prezidenta a „balkánského Jakeše“ Slobodana Miloševiče. Ten se před soudem navíc odvolával na to, že zločiny nepáchal a byl jen politickým vůdcem, což bude podle Dienstbiera v Karadžičově případě obdobné. Bude tedy obtížné dokazovat mu účast na konkrétních zločinech, u generála Mladiče je naopak odpovědnost za masakr a etnické čistky jasná. Přesto Dienstbier zdůraznil, že všichni, kdo se podíleli na etnických čistkách, musí být potrestáni, což je předpoklad smíření na Balkáně.
Srbsko je obviňováno pro nedostatek spolupráce s tribunálem, přitom mu vydalo víc obviněných z válečných zločinů, než všechny ostatní strany konfliktu v bývalé Jugoslávii dohromady, uvedl Dienstbier. Kromě toho byly současní srbští političtí představitelé jako prezident Boris Tadić nebo bývalý premiér Vojislav Koštunica už kdysi v opozici vůči Miloševičově režimu. Žádný z nich tedy určitě nechce krýt lidi obviněné z válečných zločinů. Mají naopak osobní zájem na tom, aby hledaní muži byli dopadeni a předáni haagskému tribunálu, což je jedním z předpokladů cesty Srbska do EU. Evropská unie by brzy mohla začít uplatňovat některé ekonomické části stabilizační a asociační dohody (SAA). Ta znamená vykročení k možnému budoucímu členství Srbska v EU a unie ji s Bělehradem podepsala v dubnu. Zatím ale nezačala její ratifikace nutná pro vstup v platnost.
