Bývalý irácký diktátor byl popraven časně ráno 30. prosince 2006 v Bagdádu. Trest smrti oběšením mu byl už v listopadu vyměřen za masakr 148 šíitských obyvatel Dudžalu z 80. let. Podle svědků tehdejší popravy šel devětašedesátiletý Saddám pod šibenici „s rozhodností a odvahou“. Nepokoušel se klást odpor, nic nepožadoval. Držel v ruce pouze korán.
Smyčka kolem krku někdejšího iráckého prezidenta z let 1979–2003, za jehož vlády bylo podle odhadů zabito při různých čistkách a genocidách nejméně čtvrt milionu lidí, se začala utahovat 13. prosince 2003, kdy byl diktátor dopaden. V den svého polapení byl Saddám Hussajn jen stínem někdejšího vůdce, před kterým se třásli Iráčané i okolní země.
Operace Rudý úsvit odhalila zarostlého a šedivého starce v těsné díře poblíž jeho rodného Tikrítu. Uvnitř se krčil s několika zbraněmi a balíkem bankovek v hodnotě tři čtvrtě milionu dolarů. Udali ho vlastní lidé.
Poprava o tři roky později uzavřela éru muže, jehož Amerika léta pokládala za spojence – a pak za úhlavního nepřítele.
Trest smrti za masakr šíitů
Saddám měl za sebou dvě války v Zálivu a léta teroru obyvatel, včetně hromadné popravy šíitských vesničanů z Dudžailu – zločin proti lidskosti, za který byl v listopadu 2006 odsouzen k trestu smrti a o měsíc později popraven.
Západ ho ale přecenil, neboť zbraně hromadného ničení, hlavní argument americko-britské invaze z roku 2003, se v Iráku nikdy nenašly.
Spolu se Saddámem Husajnem byli odsouzeni k trestu smrti tři pohlaváři režimu: někdejší šéf tajných služeb Barzán Ibráhím Tikrítí, bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár a někdejší viceprezident Tahá Jasín Ramadán.
Husajnovy činy dodnes rozdělují irácký lid. Den Husajnovy popravy si každoročně připomínají stovky Iráčanů u jeho hrobu ve vesnici Audža u Tikrítu na severu země, zatímco pro jiné je doba jeho vlády ztělesněním zvůle a teroru.
