Radnice indického města Čennaí učinila bezprecedentní krok, když 19. června vyhlásila „den nula“ – tedy den, kdy sedmimilionové metropoli došla voda. Sezonní deště zatím obyvatele nezachránily, a tak jim vodu vozí každý den vlak. Lidé si však stěžují, že přídělový systém je nedostačující. Odborníci varují, že jde pouze o dočasné řešení problému, který se do budoucna může týkat velké části země.
Den, kdy došla voda. Vyprahlé indické město zásobuje vlak, lidé často panikaří
Do vyprahlého Čennaí v Bengálském zálivu na jihovýchodě Indie dopravuje vlak vodu ze zeleného Jolarpettai na trase dlouhé 216 kilometrů. Každý z nich s sebou vozí na padesát cisteren obsahujících asi padesát tisíc litrů vody.
Místní inženýři měli jen deset dní na to, aby položili 650 metrů potrubí a nainstalovali výkonná čerpadla. „Tohle je jen dočasný způsob, jak pomoct, to je všechno. Nejde o trvalé řešení,“ upozornil jeden z inženýrů K. Raju.
Indické motorové město během roku přišlo o skoro všechny své zásoby. Centrum automobilek a informačních technologií proto lidem zavřelo kohoutky.
Místní kritizují nečinnost politiků
Kdo si to může dovolit, kupuje vodu od soukromníků, chudší čtvrti jsou ale závislé na pomalé pomoci úředníků a politiků. „Přesvědčovali nás, ať je volíme, a teď ani nevycházejí ven. Každý den bojujeme o vodu a umíráme pod prahnoucím sluncem,“ stěžuje si obyvatelka čtvrti bez vody Šanti Deviová.
Řidiči cisteren pracují dvanáct hodin denně, přesto jsou čekací lhůty příliš dlouhé a přídělový systém lidem nestačí. „Když se někdy zpozdíme, lidé začnou panikařit. Jsou jako moje matka a sestra, které se taky nedostatku vody bojí,“ uvedl jeden z řidičů Ranganathan.
Situace je kritická, varují experti
Problém se dal přitom očekávat, jelikož počet obyvatel Čennaí se za posledních třicet let ztrojnásobil. I když před volbami politici slibovali kohoutkovou vodu do každé rodiny, investice do hospodaření s vodou v posledních letech na federální úrovni slábnou – stejně jako každoroční monzunové deště.
V Indii přitom vysychají studny, podzemní zásoby vody i vodní plochy po celé zemi a v sázce jsou životy stovek milionů lidí. Podle expertů má druhá nejpočetnější země světa pouhých několik let na vyřešení situace. Odborníci dokonce varují před hrozbou „klimatického apartheidu“.