Listopadové události v roce 1989 intenzivně prožívali i čeští emigranti v zahraničí. Dceru popravené Milady Horákové Janu Kánskou zastihl pád komunistického režimu ve Spojených státech, kam emigrovala v roce 1968. Její vzpomínky zachytil zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Sedmnáctý listopad znamenal pro Janu Kánskou začátek konce režimu, který jí do života zasáhl zvlášť brutálně – jako 17leté jí vzal matku. Díkuvzdání před 28 lety prožívala velmi netradičně.
„Místo toho, abychom oslavovali Thanksgiving, seděli jsme u CNN a nestačili jsme se divit, co se děje. To jsme neočekávali, bylo to něco naprosto výjimečného,“ vzpomíná Kánská.
Kánská se obává příklonu Česka na Východ
Zprávy ze svého původního domova stále sleduje v tom současném na předměstí Washingtonu. Do Prahy jezdí dvakrát ročně a na Česku oceňuje výrazný hospodářský posun na Západ. Obává se ale toho politického, který míří opačným směrem. „Jsou tam lidé, kteří, myslím, nehájí to, co jsme si v roce 1989 slibovali, že bude uhájeno (…) Mám na mysli orientaci. Světovou orientaci. Moc se bojím, že se orientace kloní příliš mnoho na Východ,“ dodává.
Současné Spojené státy i Česko podle Kánské spojuje to, že se lidi o politiku zajímají jen povrchně. „Všechno to záleží na osvětě a na tom, aby si lidi uvědomili, že politika není jenom to, že lidi přijdou večer ke zprávám, pak to přepnou a dívají se na něco jiného.“ Hlavní podle ní je, aby lidé o politice přemýšleli.
Předvečer výročí pádu komunismu v Československu strávila Jana Kánská připomínkou toho, čeho byli komunisté schopní – účastnila se washingtonské premiéry filmu o své matce. Pro jeho vznik poskytla rodinné dokumenty, dopisy a fotografie.
Poprvé snímek viděla už koncem října v Praze. Během tohoto pobytu v České republice odhalila před Poslaneckou sněmovnou pomník Milady Horákové.
