Bajkonur - Kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu slaví 60. výročí svého založení, jeho budoucnost je ale nejistá. Ruské kosmické starty v dohledné době převezme nově budovaný konkurenční kosmodrom Vostočnyj a Bajkonur se musí spokojit se skromným kazašským kosmickým programem. Jeho záchranou mohou být podle kazašských expertů komerční vesmírné projekty.
Chátrající Bajkonur slaví šedesátku s nejistým výhledem do budoucna
Název Bajkonur je odvozen od hornického města vzdáleného asi 300 kilometrů od kosmodromu. Základně se později začalo říkat také podle blízké vesnice Ťuratam. Hlavními důvody výběru pro pouštní místo v jižním Kazachstánu byly dostatečná vzdálenost od větších měst, střelecký sektor v délce 6500 kilometrů nad územím Sovětského svazu a značný počet bezoblačných dní v roce. Navíc mělo místo železniční i silniční spojení. Nevýhodou je dodnes drsné klima s horkými, suchými léty a mrazivými zimami.
Místo pro zřízení raketové základny, pozdějšího kosmodromu Bajkonur, bylo vybráno z řady lokalit v roce 1954 jako náhrada za územně nedostačující komplex Kapustin Jar. Rozhodnutí o vybudování Bajkonuru padlo v únoru 1955; výstavba probíhala od roku 1955 do dubna 1957. Za datum svého zrodu považuje kosmický komplex 2. červen 1955, kdy generální štáb sovětské armády schválil organizační strukturu takzvané Vědeckovýzkumné pokusné střelnice číslo pět. Tak zněl původní název kosmodromu, který se později proslavil po celém světě. V roce 1957 odsud byla vypuštěna umělá družice Sputnik 1, v dubnu 1961 odtud odstartovala vesmírná loď Vostok 1 pilotovaná Jurijem Gagarinem. Polohu kosmodromu sovětské úřady ze strategických důvodů dlouho utajovaly a zveřejněna byla až po letu kosmické lodi Vostok 1. V dubnu 2001 z Bajkonuru odstartovala ruská loď Sojuz TM-32 s prvním „vesmírným turistou“, americkým multimilionářem Dennisem Titem na palubě. Nyní létají z Bajkonuru například posádky k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Nejtragičtější kapitolou v historii Bajkonuru byla exploze vojenské mezikontinentální rakety R-16 (SS-7) 24. října 1960, která si vyžádala podle mnohých odhadů až 200 lidských životů.
Pacnera šokovala rozsáhlost a primitivnost Bajkonuru (zdroj: ČT24)
Pacner: Na podzim 1989 mě šokovala primitivnost kosmodromu
Bajkonur je nyní rozsáhlým komplexem odpalovacích ramp pro pilotované lety s lidskou posádkou, kosmické sondy, komunikační družice a družice typu kosmos; vše na rozloze asi 6717 kilometrů čtverečních, což odpovídá zhruba velikosti kraje Vysočina. Nyní je v provozu 12 odpalovacích ramp a nachází se zde přes 400 kilometrů železničních tratí a více než 1200 kilometrů silnic.
Publicista a odborník na kosmonautiku Karel Pacner v rozhovoru pro ČT svůj první dojem z návštěvy Bajkonuru v září 1989 charkaterizoval slovy, že byl „šokován primitivností“ a rozlehlostí celého komplexu, kde jsou mezi jednotlivými odpalovacími rampami desítky kilometrů. Třebaže se tradovalo, že tato strategicky důležitá oblast byla v bývalém Sovětském svazu přednostně zásobována, lidé zde tehdy stáli fronty na základní potraviny.
Rusko platí tři miliardy ročně, Kazachstán chce víc
Provoz Bajkonuru má na starost ruská vesmírná agentura Roskosmos. V lednu 2004 se kazašský prezident Nursultan Nazarbajev a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dohodli na tom, že Bajkonur zůstane v ruských rukou až do roku 2050. Rusko nyní platí Kazachstánu za pronájem 115 milionů dolarů (necelé tři miliardy korun) ročně. Kazašská strana se opakovaně snaží poplatky zvýšit, což Moskva tvrdě odmítá.
Ruskou závislost na Bajkonuru by měl snížit nově budovaný kosmodrom Vostočnyj, který vyrůstá v Amurské oblasti na východě země nedaleko hranic s Čínou. Měl by být dokončen do roku 2018, kdy se také počítá s prvním startem pilotovaného letu. Letos by měla z Vostočného odstartovat první družice, výstavbu ale provázejí problémy.
Bajkonur chátrá, jeho budoucnost je nejistá
Podle kazašských expertů nyní Bajkonur chátrá. Kazašské vedení si navíc dlouhodobě stěžuje, že starty některých ruských raket, zejména nosné rakety Proton, jsou ekologicky závadné a vážně poškodily okolí. Kazachstán se nyní snaží přizpůsobit startovací rampy novějším ruským raketám Angara a orientuje se i na západní technologické partnery. V Astaně například vyrůstá s pomocí Francie nový závod na výrobu moderních kosmických aparátů.
Podle místopředsedy kazašské kosmické agentury Kazkosmos Meirbeka Moldabekova bude ruského partnera velmi obtížné nahradit. Pevně lze do budoucna počítat jen s kazašskými projekty a možná s komerčními starty. „Realizovat takové projekty bude ale možné jen v případě, že Kazachstán získá strategické partnery pro investice, aby mohl nabízet kosmické starty za přijatelné ceny,“ řekl Moldabekov.
Kosmická loď Sojuz míří na kosmodrom Bajkonur
Kosmodrom bude zapotřebí přestavět, o případné investiční spoluúčasti Ruska by mohlo podle kazašského experta být jasno už tento měsíc. Priority Moskvy jsou ale nyní očividně jiné. Vostočnyj má sice vážné organizační a finanční problémy, ale na datu úplného zprovoznění v roce 2018 se nic nemění. Odchod z Bajkonuru Moskva odůvodňuje i politickými ohledy. „Bajkonur leží na území cizího, byť spřáteleného státu, platí tu politické ohledy,“ řekl nedávno v rozhovoru pro list Kommersant Alexandr Lopatin z vedení agentury Roskosmos. „Jsme tam v pronájmu, zatímco všechny ostatní kosmické mocnosti mají kosmodromy vlastní,“ dodal.