Belgické regiony se dohodly na řešení patové situace kolem obchodní smlouvy mezi Evropskou unií a Kanadou (CETA). Uvedl to belgický premiér Charles Michel, informovala agentura Reuters. Dohodu o volném obchodu dosud blokovala vláda frankofonního regionu Valonsko. Zrušen kvůli tomu byl i na čtvrtek plánovaný summit EU s Kanadou, na kterém měla být dohoda podepsána.
CETA žije. Belgické regiony vyřešily patovou situaci kolem smlouvy s Kanadou
„Je to velmi důležitá dohoda pro podniky, pro hospodářství,“ řekl podle belgických médií premiér Michel. Kopii dohody jednotlivých regionů na řešení blokády už vyjednavači poslali Evropské unii, uvedl server RTBF.
„Nakonec jsme našli mezi Belgičany shodu,“ uvedl premiér Valonska Paul Magnette, jehož region dohodu CETA blokoval. „Valonsko je nesmírně šťastné, že naše požadavky byly vyslyšeny,“ dodal.
Nyní s novou dohodou budou muset souhlasit jednotlivé regionální parlamenty, ale na přání Belgie musí změny schválit také zbylé členské země evropské osmadvacítky a Kanada.
Velvyslanci zemí EU věc ve čtvrtek odpoledne potvrdili, hlavní města mají nyní na případné námitky čas do příští půlnoci. Náhradní termín summitu s Kanadou bude podle diplomatických zdrojů záviset na dohodě šéfa Evropské rady Donalda Tuska a kanadského premiéra Justina Trudeaua. Kanada už se také podle diplomatů zaručila Rumunsku a Bulharsku ohledně zrušení víz pro jejich občany do konce roku 2017.
Valonští představitelé si zejména vymohli záruky, že urovnávání investičních sporů budou řešit tribunály se soudci vybranými a placenými státem, kteří nemají pocházet z podnikatelských kruhů. Navíc si budou moci ke každému případu vyžádat právní stanovisko Soudního dvora Evropské unie ohledně toho, zda je vše v souladu s evropskými smlouvami, upozornil Magnette.
Podle valonského premiéra se ve smlouvě také upřesnily některé formulace připouštějící rozličný výklad například ohledně veřejných služeb a sociálních či ekologických norem. Rovněž je znemožněno, aby jakákoli dohoda se soukromou společností vedla ke zhoršení standardů v oboru podnikání.
Podle belgických politiků by smlouva s Kanadou měla odpovídat dohodě z roku 2011 s Jižní Koreou. Vývoz EU do této země se zvýšil o 55 procent, belgický export o sedm procent. Do Unie se přitom nezačaly dovážet žádné „nebezpečné produkty“ a unijní státy se nemusely podřizovat korejským standardům.
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy (ČSSD) měli Valoni pocit, že kanadské firmy, a zejména pak americké firmy prostřednictvím svých kanadských poboček, získají díky dohodě právo žalovat jednotlivé evropské státy.
„Chtěli jednoznačnější záruky, že to nebude zneužíváno, a to valonský parlament dostal. Ještě včera v noci se tvořila deklarace, která vysvětlovala valonskému parlamentu, co přesně ta ustanovení obchodní smlouvy znamenají,“ dodal k tomu Prouza.
Český státní tajemník se domnívá, že s ratifikací CETA už by neměl být problém. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Bohumila Vostala je ale budoucnost smlouvy nejistá.
Podle belgického premiéra Michela by se měly regionální parlamenty včetně toho valonského k dohodě vyjádřit „před páteční půlnocí“. Belgická vláda smlouvu CETA podporuje, nemohla ji však podepsat bez souhlasu všech regionálních parlamentů země.
„Mám radost z dobrých zpráv od premiéra Charlese Michela,“ napsal na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk s tím, že kontaktuje kanadského premiéra Justina Trudeaua, jakmile budou dokončeny všechny unijní procedury nutné k podpisu dohody CETA.
Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas na pravidelném poledním briefingu novinářům řekl, že „události se vyvíjejí, zatímco zde hovoříme, a doufám, že dobrým směrem“. Upozornil, že komise byla aktivně zapojena ve všech částech jednání v Belgii, jak na úrovni federální vlády, tak také s valonskými regionálními představiteli.
Původně se měla smlouva CETA v Bruselu slavnostně podepsat již ve čtvrtek odpoledne. Kanadský premiér Justin Trudeau ale v noci kvůli valonské blokádě svou cestu do Evropy zrušil. Kanadská ministryně mezinárodního obchodu Chrystia Freelandová uvedla, že Kanada je ochotná podepsat „tuto důležitou dohodu, jakmile bude Evropa připravená“.
Dohodu CETA řešil německý ústavní soud
CETA vyvolala vlnu odporu v Německu. Na počátku září proti ní a také proti zamýšlené dohodě o volném obchodu s USA (TTIP) v Berlíně demonstrovalo přinejmenším 150 tisíc lidí. CETA se také dostala až k německému ústavnímu soudu, stížnosti požadovaly odmítnutí dohody německou vládou před ratifikací Spolkovým sněmem.
Soud stížnosti zamítl, ještě před tím se k nim ale připojily desetitisíce Němců. Vadila jim mimo jiné údajně nedostatečná ochrana životního prostředí nebo spotřebitelů, ale třeba i způsob vyjednávání dohody. Dohodu označovali také za nedemokratickou. Obávali se totiž, že národní vlády přijdou jejím podpisem o některé své pravomoci.