Náskok Hillary Clintonové jako demokratické favoritky na prezidentku Spojených států se výrazně snížil.;crop;Dosud si na celoamerické úrovni udržovala nad rivalem Berniem Sandersem náskok 20 procentních bodů, aktuální průzkum listu The New York Times a televize CBS News připsal někdejší první dámě USA vedení jen o sedm procentních bodů.
Cesta Clintonové k volební nominaci přibrzdila – Sanders snižuje rozdíl
Volební kampaň v USA se dostává do klíčové fáze, neboť v únoru začínají demokraté i republikáni rozhodovat o nominacích ve stranických primárkách. A pro Clintonovou průzkumy veřejného mínění nenaznačují dobrý start. V Iowě, kde se hlasování uskuteční 1. února, i o týden později v New Hampshire sondáže mírně favorizují vermontského senátora Sanderse.
I tým Clintonové přiznává, že volební klání v obou státech bude tvrdé. Pokud by Clintonová v jednom či obou státech prohrála, nebude to mít podle šéfa její kampaně Johna Podesty výraznější následky, neboť v březnu se bude několik primárních hlasování konat v jižanských státech, kde má Clintonová oporu v černošských voličích.
Aktuální celoamerický průzkum veřejného mínění nicméně ukazuje, že boj o demokratickou prezidentskou nominaci se může zdramatizovat, ačkoli se zprvu zdálo, že Clintonová nemá vážnější konkurenci. Nyní by jí podle sondáže The New York Times/CBS News dalo hlas 48 procent voličů, zatímco Sandersovi 41 procent. Stejný průzkum v prosinci přitom hlásil, že Clintonová si s podporou 52 procent drží nad Sandersem náskok rovných 20 procentních bodů.
Nová sondáž dále ukázala, že straničtí voliči mladší 45 let podporují více Sanderse, a to v poměru dva ku jedné. Přes 70 procent demokratických voličů je nicméně přesvědčeno, že primárky vyhraje Clintonová. Ta se navíc může zřejmě spolehnout na rozhodnější voliče, protože častěji než Sandersovi příznivci odpovídali, že jsou s výběrem svého kandidáta již napevno rozhodnuti.
Clintonová se v konkurenčním souboji se Sandersem nyní snaží uplatnit jedno z klíčových témat posledních dní – avizované zákony o držení zbraní. Podpořila plány dosavadního prezidenta Obamy na přísnější pravidla pro prodejce zbraní i zájemce o jejich koupi a držení. Sandersovi v tomto smyslu vyčítá, že se za zákon nepostavil dostatečně razantně.
Clintonová ví, že po posledních tragických incidentech jsou Američané ohledně držení střelných zbraní značně citliví. Zatímco demokraté tíhnou k silnějším restrikcím, pro republikány je držení zbraně jedním z nedotknutelných práv občana na ochranu zdraví a majetku (je také zakotveno v americké ústavě).
- Dosavadní demokratická lídryně tak například ráda připomíná, že její hlavní sok před deseti lety v Senátu zvedl ruku pro zákony, které zvýhodnily výrobce střelných zbraní. Zmíněné zákony jim tehdy poskytovaly větší právní imunitu.
U republikánů stále vede Trump
U republikánů je vývoj preferencí jednotlivých kandidátů mnohem stabilnější. Lídrem je stále extravagantní podnikatel Donald Trump s 39 procenty republikánské přízně. Druhý Ted Cruz – senátor za stát Texas – má v porovnání s ním zatím 19 procent. O sedm procent méně drží třetí floridský senátor Marco Rubio. Na rozdíl od Clintonové se podpora Trumpa v porovnání s minulým měsícem prakticky nezměnila.
Je nutné dodat, že pouze třetina republikánských voličů v primárkách je prý o svém hlasu již pevně rozhodnuta. Nicméně těsnou většinu Trumpových podporovatelů (52 procent) prý od odevzdání hlasu právě jemu nemůže nic zviklat. Z prosincového průzkumu také vyplývá, že většina republikánských volitelů bez ohledu na své rozhodnutí očekává nominaci Donalda Trumpa.
Vítězové stranických hlasování budou oficiálně známi na konci července, kdy rovněž započne závěrečná fáze volební kampaně před listopadovými prezidentskými volbami. Nástupce současné hlavy státu Baracka Obamy se úřadu ujme v lednu 2017.