Paříž - Francie zažívá letos už druhou celonárodní stávku. Zapojili se do ní zaměstnanci veřejné i letecké dopravy, školství, zdravotníci, pracovníci v automobilovém průmyslu a vládní úřady. Obviňují vládu Nicolase Sarkozyho, že nedělá dost, aby zmírnila dopady finanční krize. K účasti na protestní stávce a k demonstracím vyzvalo své členy osm francouzských odborových organizací. Odboráři mají podle průzkumů podporu tří čtvrtin veřejnosti.
Železničáři v celé zemi vstoupili do stávky už ve středu večer. Stávka na železnici zatím omezila dopravu zhruba o 50 procent; zasažen má být i energetický sektor a uzavřen například přístav v Marseille. Protest má širokou podporu veřejnosti, za odboráři stojí tři čtvrtiny Francouzů.
Stávka částečně narušila i leteckou dopravu. Podle zpravodaje Českého rozhlasu Jana Šmída ale její dopad zatím není tak zlý, jak se očekávalo. Příměstské vlaky RER v oblasti Paříže provozované státními drahami SNCF jsou zajištěny z poloviny, oproti očekávání byl ráno plynulý provoz pařížského metra, autobusů a tramvají. Mezinárodní spoje rychlovlaků TGV jsou částečně omezeny jen ve směrech do Švýcarska a Itálie. Na vnitrostátních linkách jezdí z francouzské metropole zhruba jen třetina TGV do destinací k Atlantickému oceánu a polovina na jihovýchod a na sever. Provoz mimopařížských rychlovlakových spojů je ale jen pětinový. Stávka částečně narušila i leteckou dopravu. Protest má širokou podporu veřejnosti, za odboráři stojí tři čtvrtiny Francouzů.
Sarkozy tlaku ulice neustoupí
Odpoledne se budou konat asi dvě stovky protestních demonstrací. Při poslední celonárodní akci 29. ledna se do manifestací zapojilo podle různých zdrojů milion až 2,5 milionu lidí. Odbory doufají, že dnes jich bude stejně nebo ještě více.
Odbory hlavně chtějí Sarkozyho přinutit, aby zmírnil bolestivá úsporná opatření vlády, která vedou ke snižování počtu pracovních míst ve státním sektoru. Nejčernější odhady Francouzům letos předpovídají až desetiprocentní nezaměstnanost. Už teď jsou bez práce dva miliony lidí.
Vláda chce druhé největší evropské ekonomice naordinovat úspory. Odbory ale požadují růst nejnižších mezd, větší ochranu zaměstnanců, stop propouštění ve státní správě nebo zvýšení daní nejbohatším. Zároveň po něm chtějí daňová opatření, která by oživila spotřebu domácností. Řadovým zaměstnancům připadá, že vláda straní spíše bohatým - Sarkozy v těchto dnech odmítl zrušit například strop pro zdaňování vysokých příjmů, který dosahuje v současnosti 50 procent. Obecně se Francouzům také nelíbí, že vláda slíbila desítky miliard eur na záchranu bank, které jsou podle nich odpovědné z nynější krize. Sarkozy už ale podle Šmída prohlásil, že nehodlá ustoupit tlaku ulice.
