Okamžitě po oznámení úmrtí britské královny Alžběty II. začaly přicházet ohlasy ze zahraničí. Například podle amerického prezidenta Joea Bidena byla zdrojem hrdosti pro celé generace Britů. Francouzský prezident Emmanuel Macron o ní uvedl, že byla přítelkyní Francie.
Smrt Alžběty II.
- 21:50
Oficiální britské loučení s královnou Alžbětou II. končí a spolu s ním i tento přenos. Děkujeme za pozornost.
- 20:43
Státní smutek bude ve Spojeném království na žádost nového krále Karla III. pokračovat do 26. září.
- 20:30
Během soukromého obřadu v rodinné hrobce se s královnou bez přítomnosti médií loučí členové královské rodiny. Jde o poslední část pohřebního dne a závěrečné rozloučení s panovnicí. Alžběta II. spočine po boku svého manžela prince Philipa, vévody z Edinburghu, který zemřel loni v dubnu.
Alžběta II. byla přítelkyní Francie, královnou srdcí, ztělesňovala kontinuitu a jednotu britského národa přes 70 let, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj ztělesňovala kontinuitu a jednotu britského národa a zanechala trvalou stopu ve své zemi a svém století.
Definovala éru, uvedl Biden
Alžběta II. byla víc než panovnice, definovala éru, uvedl prezident USA Joe Biden. Královna byla podle něj zdrojem hrdosti pro generace Britů. Britskou královnu, která ve čtvrtek zemřela na zámku Balmoral ve Skotsku, označil za státníka s nepřekonatelnou důstojností a poznamenal, že přispěla k pevnosti britsko-amerických vztahů. „Ve světě neustálých změn byla pro generace Britů stálou oporou a zdrojem útěchy a hrdosti,“ uvedl Biden a poukázal na skutečnost, že většina Britů jiného panovníka ve svém životě nezažila.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se s hlubokým zármutkem dozvěděla o úmrtí Jejího Veličenstva královny Alžběty II. „Byla nejdéle sloužící hlavou státu na světě a jednou z nejuznávanějších osobností na celém světě,“ zdůraznila. A vyjádřila upřímnou soustrast královské rodině a britskému lidu.
„Dohlížela na klíčové události 20. a 21. století. EU vzdává hold jejímu jedinečnému přínosu k budování míru a usmíření. Její ztrátu pocítí celý svět, naše bezprostřední myšlenky jsou s její rodinou a lidmi ve Spojeném království,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí Evropské unie Josep Borrell. Rovněž předseda Evropské rady Charles Michel kondoloval britské královské rodině a „všem, kteří pro královnu pláčou v celém světě“.
Steinmeier: Měla respekt po celém světě
Královna se podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové stala vzorem pro všechny. Premiér Eduard Heger uvedl, že byla symbolem novodobé monarchie.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier uvedl, že Alžběta II. žila a psala historii, měla respekt v celém světě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru vyjádřil hluboký smutek nad úmrtím britské panovnice a jménem ukrajinského lidu vyjádřil soustrast „nad touto nenapravitelnou ztrátou“. „Naše myšlenky a modlitby jsou s vámi,“ vzkázal do Spojeného království. Británie patří k nejbližším spojencům Kyjeva ve válce Ruska proti Ukrajině.
Izraelský premiér Jair Lapid uvedl, že jménem vlády a lidu Izraele vyjadřuje královské rodině a lidu Spojeného království upřímnou soustrast nad smrtí Jejího Veličenstva královny Alžběty II. „Zanechává za sebou nevídaný odkaz vedení a služby. Nechť je její památka požehnáním.“
Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil soustrast britskému králi Karlovi III. s úmrtím královny Alžběty II., oznámily tiskové agentury s odvoláním na Kreml. Putin podle agentury TASS ocenil autoritu, jaké se královna těšila na mezinárodní scéně, a připomněl lásku a úctu jejích poddaných. Novému panovníkovi popřál odvahu tváří v tvář této nenahraditelné ztrátě.
Zarmoucený papež
Papeže Františka hluboce zarmoutila smrt britské královny Alžběty II. V kondolenčním vzkazu novému králi Karlovi III. vyzdvihl „velkorysou službu (britskému) národu a Společenství, příkladnou oddanost úkolům, pevné svědectví víry v Ježíše Krista“ zesnulé panovnice.
Papež František byl poslední hlavou katolické církve, jež se osobně setkala s britskou panovnicí. Přijal ji v roce 2014 ve Vatikánu. Královna se za své 70 let dlouhé vlády setkala s dalšími třemi Františkovými předchůdci – Benediktem XVI. v roce 2010, Janem Pavlem II. v letech 1980 a 1998 a Janem XXIII. v roce 1961, uvádí vatikánská média.
Alžběta II. byla také nejdéle sloužící hlavou anglikánské církve. Za její vlády se vztahy s katolíky zlepšily, byť některé třecí plochy dále zůstávají, uvedla agentura ANSA. Zmiňuje například dokument papeže Benedikta XVI. Anglicanorum coetibus z roku 2009, který umožňoval vstup mezi katolíky anglikánským kněžím, kteří nesouhlasili se směřováním své původní církve.
