Evropská komise odhaduje, že do Evropy dorazí do konce příštího roku další tři miliony migrantů. Pro členské státy EU to bude znamenat větší výdaje, v dalších letech by ale běženci mohli pozitivně ovlivnit evropskou ekonomiku, míní Brusel. Většina uprchlíků míří do Německa. Tamní koalice už se dohodla na vzniku speciálních přijímacích center přímo na hranicích. Rozhodování o azylu v nově vytvořených střediscích má probíhat ve zrychleném režimu.
Letos už přišlo do Německa 758 tisíc běženců. „Vytvoříme speciální zařízení pro posuzování případů těch běženců, kteří pocházejí z bezpečných zemí. Azylové řízení se díky tomu zrychlí,“ uvedla kancléřka Angela Merkelová.
Uprchlíci dostanou průkazy a vznikne i jednotná databáze, která bude obsahovat jejich identifikační údaje.
Centra nebudou mít charakter vězeňských zařízení, běženci se ale budou muset zdržovat na území okresu, v němž se středisko bude nacházet. Pokud tuto povinnost poruší, přijdou o nárok na sociální dávky. Při druhém prohřešku bude automaticky následovat nucený návrat do země původu.
Sociální dávky? Až po žádosti o azyl
Uprchlíci budou mít nově nárok na sociální dávky teprve v okamžiku, kdy podají žádost o azyl. Dosud Německo vydávalo dávky od okamžiku vstupu běženců do země. Vláda už dříve schválila, že většina dávek bude poskytována ve věcné podobě místo přímo v penězích.
„Dohodnutá opatření mají sloužit tomu, aby imigrace probíhala organizovaně. Rychle se zjistí, kdo nemá perspektivu setrvat v Německu, a tito lidé budou vráceni do země původu. Díky tomu bude místo pro ty, kdo zde budou moci zůstat, což je většina uprchlíků, kteří k nám nyní přicházejí,“ doplnil vicekancléř Sigmar Gabriel.
Registrační střediska nahradí tranzitní zóny, o jejichž zavedení usilovala bavorská Křesťanskosociální unie (CSU). Podle bavorských představ se mělo o žádostech běženců o azyl rozhodovat přímo na hranicích, aby je bylo možné odmítnout, ještě než vstoupí na německou půdu.
S tímto návrhem ale nesouhlasila sociální demokracie (SPD), která se obávala, že by v takovém případě bylo nutné vybudovat na německých hranicích plot nebo podobnou zábranu.
Merkelová dlouhodobě upozorňuje zbytek Evropy, že Německo nese hlavní zátěž uprchlické krize a potřebuje solidaritu ostatních zemí, aby se s ní dokázalo vypořádat. Už nyní jsou všechna záchytná střediska v Německu přeplněná – nové ubytovny v obchodních halách, armádních objektech nebo na sportovištích budují vojáci.
Berlín podporuje snahu Evropské komise o vytvoření stálého mechanismu, který by umožňoval rozdělování uprchlíků na základě hospodářské síly jednotlivých států a při zohlednění toho, kolik žadatelů o azyl už dotyčná země přijala.
Německá vláda čeká jen letos milion utečenců
Naprostá většina migrantů míří v současné době právě do Německa - jen v říjnu jich bylo 181 tisíc. Vláda očekává, že za celý rok vstoupí do země milion běženců, neoficiální údaje ale uvádějí až 1,5 milionu.
Nejvíc běženců pochází ze Sýrie, velmi početné jsou také skupiny Albánců, Afghánců, Iráčanů a Kosovanů. Občané Albánie a Kosova ale mají jen minimální naději, že azyl v Německu skutečně získají, protože Berlín považuje všechny balkánské státy za bezpečné.
Na řeckých ostrovech zůstává až 25 tisíc uprchlíků
Nebývalý nápor běženců řešily v poslední době Atény, jelikož naprostá většina lidí z Blízkého východu volí právě cestu přes Řecko a chtějí se dostat na západ dřív, než přijde zima a na hranicích vyroste víc plotů.
Kvůli stávce lodní dopravy se nyní na řeckých ostrovech nahromadily stovky uprchlíků, kteří přišli ze sousedního Turecka. Do pátečního rána jsou totiž zablokované tři trajekty vyhrazené v posledních měsících jen pro převoz běženců do kontinentálního Řecka. Díky tomu dorazilo do Makedonie během čtvrtka jen 850 lidí.
