Londýn – Britští vědci údajně vytvořili hybrid lidské buňky a kravského vajíčka. Jde o výsledek výzkumu, který oficiálně schválila britská vláda v září roku 2007. Od využití zvířecího vajíčka si vědci slibují především posun ve společenském přijetí využití kmenových buněk a zmírnění kontroverze, která jej tradičně doprovází. Úspěšný hybrid přišel měsíc předtím, než měla Dolní sněmovna hlasovat o omezení výzkumu kmenových buněk na území Velké Británie.
Tým Kyla Armstronga na univerzitě v Newcastlu dostal k experimentům povolení v lednu. Výzkum tvorby hybridních embryí má dlouhodobou podporu vědecké obce a jeho výsledky netrpělivě očekává i mnoho zájmových skupin mezi pacienty. Výsledkem by totiž měly být kmenové buňky vhodné například k léčbě Parkinsonovy choroby a cukrovky. Dalším využitím je získávání a testování nových léků.
Proti hybridním kmenovým buňkám se staví především katolická církev. Její představitel ve Skotsku, kardinál Keith O’Brien, označil britský výzkum za „experiment frankensteinovských rozměrů“. Jde přitom o méně kontroverzní způsob získávání těchto buněk, při kterém je do zvířecího vajíčka zbaveného buněčného jádra vloženo jádro z buňky lidské. Výsledný hybrid má 99,9 procenta lidského genetického materiálu, ale například mytochondrie zůstávají ze zvířecí buňky. Ačkoliv se v Newcastlu tímto klonováním podobným způsobem podařilo embrya vytvořit, přežila jen tři dny a nejhouževnatější z nich dosáhla počtu pouhých 32 buněk. Cílem je dosáhnout šestidenních embryí a extrahovat z nich kmenové buňky.
Již dlouho platí v Británii ustanovení o tom, že hybridní embryo nesmí růst déle než 14 dní a za žádných okolností nesmí být umístěno do ženské dělohy. Užití kravských vajíček v experimentech také odráží nedostatek vajíček lidských. Jedním z důvodů jejich nedostatku je kromě etických výhrad některých skupin i skutečnost, že extrakce vajíčka představuje pro ženu malé riziko.
Profesor John Burn z Armstrongova týmu řekl pro BBC: „Jde o pečlivě promyšlený a kontrolovaný vědecký projekt s vládní podporou. Operujeme přitom v laboratorních podmínkách s miskou, v níž je na pohled jen nepatrný shluk několika málo buněk. Nikdy nedostanou možnost se dále vyvíjet a nikdy nebudou implantovány do dělohy. Předběžné údaje nám dávají naději brzy dosáhnout životnosti šesti dnů a šance získat použitelné kmenové buňky.“
Tým z Newcastlu sklidil kritiku ovšem i z vlastních řad. Vědcům se nelíbí, že se skupina rozhodla svůj pokrok ohlásit v televizi dřív, než vědecká obec dostane možnost vyjádřit se k jeho publikované formě. Přestože je většinou vědců současný pokrok přijímán pozitivně, očekává se v odborných kruzích rozsáhlá debata o jeho konkrétních přínosech.
- Univerzita v Newcastlu autor: Wikipedia, zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/159/15817.jpg
- Kmenové buňky jsou primární nediferencované buňky, které mají schopnost se přeměnit v jakýkoliv jiný typ buněk. autor: Veronika Pakanová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/10/920.jpg
- Klonování kmenových buňek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/3/280.jpg
