Berlín - Britská tajná služba GCHQ ve spolupráci s americkou rozvědkou NSA sledovala telefonní síť německé vlády, linky evropského komisaře pro hospodářskou soutěž Joaquína Almunii, e-mailovou komunikaci špiček izraelské vlády i řadu mezinárodních organizací spadajících pod OSN a nadnárodních koncernů. S odvoláním na informace od bývalého spolupracovníka americké rozvědky NSA Edwarda Snowdena to uvedl německý magazín Der Spiegel, britský deník The Guardian a americký list New York Times. GCHQ odmítla zprávu komentovat, zdůraznila ale, že dodržuje právo a neprovádí žádnou průmyslovou špionáž. Evropská komise bude podle svého mluvčího chtít od Britů a Američanů vysvětlení.
Britští tajní z GCHQ sledovali Němce, Izraelce i OSN
Dokumenty o sledování pocházejí převážně z let 2008 a 2009. Britská elektronická tajná služba, jak se organizace pod zkratkou GCHQ nazývá, měla podle jednoho z nich mezi svými cíli uvedenu telefonickou předvolbu, na kterou jsou napojena mnohá ministerstva a další vládní úřady v Berlíně. Mezi cíli měla také číslo německé ambasády ve Rwandě, přiblížil Der Spiegel. Mezi sledovanými cíli byla také e-mailová schránka tehdejšího izraelského ministra obrany Ehuda Baraka a jedna schránka nazvaná „izraelský premiér“.
GCHQ se zaměřila rovněž na francouzský zbrojní koncern Thales nebo petrochemického giganta Total. Britská služba podle záznamů ve Snowdenových dokumentech ve spolupráci s NSA sledovala také komunikaci zástupců Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), UNICEF a „nápadně mnoho“ diplomatických misí při OSN v Ženevě. Terčem byly prý i nevládní organizace jako Lékaři světa.
Jak intenzivně byla komunikace uvedených lidí a organizací sledována, není podle Spiegelu z dokumentů patrné. V mnoha případech se podle týdeníku jednalo o testovací pokusy, které měly zjevně ukázat, zda se vyplatí dlouhodobé sledování. Výkonný ředitel Lékařů světa Leigh Daynes vyjádřil šok a překvapení nad tím, že mezi sledovanými byla i jeho organizace.
2 minuty
NSA potřebuje podle Obamy změny a větší kontrolu
Část sledovaných dat by podle Obamy mohli spravovat operátoři
Některá data ze sledovacích programů amerických tajných služeb by v budoucnu mohly uchovávat soukromé telekomunikační společnosti namísto vlády. Připustil to dnes americký prezident Barack Obama na tiskové konferenci bilancující letošní rok. Obama prý bude v následujících týdnech intenzivně řešit osud kritizované Národní agentury pro bezpečnost (NSA), jejíž kontrola musí podle něj doznat změn. O těchto změnách rozhodne v lednu.
Barack Obama:
„Potřebujeme tajnou službu, nemůžeme ztratit tuto zbraň. Ale existují jiné cesty. Měli bychom lidem dát jistotu, že jejich data jsou v bezpečí, že existuje dostatečný počet kontrol, dostatečná rovnováha a transparentnost operací. Programy by měly být navrženy tak, aby nám zajistily potřebné informace, aniž by existovala možnost jejich zneužití.“
Možnost převést část obrovského objemu zaznamenávaných dat o telefonní komunikaci na telefonní operátory naznačil Obama ve snaze obnovit důvěru ve vládní tajné služby narušenou odhaleními bývalého technika NSA Snowdena. Ten médiím předal informace o tom, že agentura shromažďuje miliony dat z telefonické a e-mailové komunikace, nevyhýbá se ani sledování hovorů předních světových státníků. Aféra podle Obamy mohla poškodit vládu v očích veřejnosti. Prezident však dnes vyloučil, že by NSA od sledovacích programů v budoucnu upustila, měla by však podle něj být pod větší kontrolou. Vyjma možného uchovávání dat přímo v telefonních společnostech však žádné další změny nenaznačil.
