Bouře Florence se posouvá příliš pomalu. Američany neohrožuje vítr, ale hladina řek

Nejméně 15 lidí zemřelo při tropické bouři Florence, uvádí zpravodajský server BBC. Živel, který v neděli klesl na tropickou depresi, dál devastuje východní pobřeží USA. Největší problémy působí přívalové deště, které zvedly hladiny řek. Ty se na mnoha místech vylily ze svých koryt. Prezident Donald Trump vyhlásil v Severní Karolíně stav přírodní katastrofy. Bez proudu zůstávají statisíce domácností. Škody stoupají na desítky miliard dolarů.

Tropická bouře Florence, která v pátek vtrhla na východní pobřeží Spojených států, na svém pomalém postupu smáčí americkou pevninu hustými lijáky. Oko bouře nyní postupuje dál směrem na západ přes Jižní Karolínu.

Americké Národní středisko pro hurikány (NHC) informovalo, že bouře Florence zeslábla na tropickou depresi. Bouřkový systém postupuje dál rychlostí kolem 13 kilometrů v hodině. Síla doprovázejících větrů klesla na 56 kilometrů za hodinu a zřejmě se bude dál snižovat. Úřady nicméně stále upozorňují obyvatele, aby živel nepodceňovali.

V noci bylo tempo ještě pomalejší, bouře se posunovala jen o čytři kilometry za hodinu, tedy pomalejší rychlostí, než jakou člověk dosahuje při chůzi. Přívaly deště proto dopadaly dlouho na stejné území.

Voda stoupá. Když nedáváte pozor, riskujete svůj život.
Roy Cooper
guvernér Severní Karolíny

V některých městech napršelo jeden metr vody. Na více místech způsobují srážky nečekané bleskové záplavy. Smrtelné nebezpečí hrozí od padajících stromů a sloupů elektrického vedení.

Nahrávám video
Guvernéři obou států vyhlásili varování pro další rozsáhlé oblasti. Bojí se záplavových vln. Je to varování: kdo ho neuposlechne, nic se mu nestane; musí ale počítat s tím, že záchranáři k němu, pokud se dostane do problémů, nedorazí.
David Miřejovský
zpravodaj ČT ve Spojených státech

Kvůli silným přívalovým dešťům stoupají hladiny řek v Severní a Jižní Karolíně a na mnoha místech dosáhly rekordní úrodně. Tisíce lidí dostaly příkaz k evakuaci. Záplavy podle úřadů způsobí větší škody než nárazový vítr. Existují obavy, že v příštích několika dnech by Severní Karolína mohla být svědkem nejhorších záplav ve své historii.

Voda na dolních tocích řek už opadá, prší ale na horních tocích

Podle zpravodaje ČT ve Spojených státech Davida Miřejovského opadly v neděli dopoledne (odpoledne SELČ) vody na dolních tocích řek. Bouře se ale přesunula do vnitrozemí a nyní prší na horních tocích.

„Nebezpeční povodní z této bouře je dnes mnohem bezprostřednější než před čtyřiadvaceti hodinami. Čelíme stěnám vody na našem pobřeží, podél našich řek, napříč naší zemědělskou půdou, v našich obcích a městech. Víc lidí teď čelí bezprostřednímu nebezpečí, než když byla bouře na pobřeží,“ varoval guvernér Severní Karolíny Roy Cooper.

Zároveň varoval obyvatele z evakuovaných oblastí před unáhleným rozhodnutím vracet se domů. „Všechny silnice ve státě jsou ohrožené záplavami,“ řekl. S tím, jak se bouře přinášející lijáky přesunula na horní toky řek, může domy u pobřeží zasáhnout další voda – a záplavy mohou být ještě silnější než dosud.

Příslušníci amerického námořnictva, pobřežní stráže i dobrovolníci za pomoci člunů, vrtulníků a nákladních aut v sobotu zachraňovali stovky lidí, kteří se včas neevakuovali a zůstali v důsledku povodní odříznuti od okolního světa. Armáda uvolnila 13 tisíc vojáků, kteří mají pomáhat s odstraňováním škod.

V severokarolínském městě New Bern s 30 000 obyvateli se vylily z břehů dvě místní řeky a celé historické centrum města se ocitlo pod vodou. Ze zatopených oblastí bylo s pomocí člunů přepraveno přes 450 lidí.

Velké nebezpečí představují i ekologické škody způsobované přívaly vody, jež mohou vyplavit z průmyslových podniků, včetně chemických továren, toxické látky. K velkému sesuvu kopce uhelného popela došlo na skládce tepelné elektrárny u Wilmingtonu a hrozí kontaminace nedaleké řeky.

Trump vyhlásil stav přírodní katastrofy

Prezident Trump vyhlásil v osmi okresech Severní Karolíny stav přírodní katastrofy, což umožňuje uvolnění finančních prostředků z federálních fondů.

Na Twitteru Trump v sobotu večer vyjádřil soustrast rodinám a přátelům obětí. Bílý dům již dříve uvedl, že prezident by se mohl do postiženého regionu vydat příští týden.

Většinu obětí zabil pád stromu

V souvislosti s tropickou bouří, která v neděli zeslábla na tropickou depresi, zemřelo už nejméně třináct lidí. Většinu z nich zabil pád stromu. Uvedla to stanice CNN. 

Nejvíc mrtvých hlásí Severní Karolína. Jsou mezi nimi žena a její dítě, na jejichž dům ve městě Wilmington v Severní Karolíně spadl strom. Další obětí se stala žena v okrese Pender v Severní Karolíně, ke které kvůli stromům na silnici včas nedorazila záchranná služba. Muž v okrese Lenoir zase zemřel při zapojování generátoru. V témže okrese zahynul další muž, který vyšel ven zkontrolovat psy a smetla ho vichřice.

Ve vnitrozemském okrese Duplin přišli v důsledku záplav o život tři lidé. V okrese Cumberland zemřeli manželé při požáru domu, který podle úřadů zavinila bouře.

První oběť ohlásila i Jižní Karolína, kde zahynula 61letá žena po nárazu do stromu, který spadl na silnici.

Na pozadí tragédie se ale objevují i pozitivní příběhy. Měkteré podniky zůstaly otevřené a přes noc poskytly lidem jídlo a přístřeší.

Bez proudu je milion domácností a podniků

Bez dodávek elektřiny zůstává na sedm set tisíc domácností a podniků. Úřady upozornily, že výpadky můžou postihnout další miliony lidí. „Zavřeno je mnoho obchodů a čerpacích stanic, na mnoha místech došel benzin. Lidé si proto nemůžou dojet nakoupit potraviny do míst, kde obchody ještě fungují,“ upozornil zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský.

Úřady odhadují, že Florence by při pokračujícím postupu nad pevninou mohla nějakým způsobem postihnout kolem deseti milionů lidí. Energetici odhadují, že celkem by nakonec mohlo mít problémy s dodávkami elektřiny až několik milionů odběratelů.

Podle amerického Národního střediska pro hurikány by měl živel během víkendu dál slábnout. První odhady škod hovořily o šestnácti miliardách dolarů – tedy víc než jednom a čtvrt bilionu korun. Podle Miřejovského ale škody budou ještě vyšší.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled