Praha - V České republice žijí takřka dva tisíce nepůvodních živočišných a rostlinných druhů, mezi něž patří třeba bolševník. Česko se v tomto směru řadí v evropské sedmadvacítce na čtvrtou pozici. Vyplývá to z tabulky sestavené listem Le Soir. Více těchto takzvaných invazivních druhů, jejichž celkové ekonomické škody v Evropě experti odhadují na zhruba dvanáct miliard eur ročně, mají prý jen ve Francii, Belgii a Británii.
List v dnešním článku píše, že přesné ekologické a ekonomické dopady existence nepůvodních druhů se ale vzhledem k současným znalostem dají měřit či odhadovat jen obtížně. „Přesný vliv stále neznáme u devadesáti procent z celkového množství cizích živočišných a rostlinných druhů, které jsou v Evropě přítomny většinou méně než 200 let,“ píše deník.
Z invazivních druhů začíná mít strach i Brusel. Před časem proto začal připravovat společnou unijní strategii. Invazivní druhy jsou totiž často velkým nebezpečím pro původní evropské rostliny a zvířata, neboť mohou narušit lokální flóru a faunu a způsobit značné škody na přírodě i na zdraví lidí. Do Evropy se dostaly náhodně, nebo je tam záměrně dovezli lidé, třeba k využití v zemědělství. S tím, jak roste obchod a přeprava zboží a lidé se častěji přesouvají napříč světem, se pak zvyšuje i množství takových květin či zvířat na „starém kontinentu“.
Ne všechny invazivní druhy jsou nebezpečné
Ne všechny z více než deseti tisíc nepůvodních druhů v Evropě působí potíže. Za „problémové“ lze podle unijního projektu DAISIE označit tak deset až patnáct procent z nich. V Česku například v květnu ochránci přírody varovali, že exotické lípy zabíjejí stovky chráněných čmeláků.
Exotické druhy a kultivary lip, které radnice stále častěji vysazují ve velkých městech, protože snášejí i silně znečištěné ovzduší, mají velmi vonný nektar, který láká čmeláky. Ti ale při jeho získávání vydávají více energie, než přijímají, proto hynou hlady. Pod každým stromem jsou proto stovky i tisíce mrtvých jedinců, uvedli tehdy ochránci přírody.
