Na východním Slovensku někdo ukradl kontroverzní bustu někdejšího vysokého komunistického funkcionáře Vasila Biľaka. Potvrdila to policie. Komunistická strana Slovenska (KSS) žádá rychlé vyšetření případu. Odhalení pomníku v rodišti komunisty vyvolalo vlnu kritiky. Košický výtvarník a aktivista Peter Kalmus a jeho známý Ľuboš Lorenc ho už dříve postříkali červenou barvou.
Pomník věnovala Biľakovi obec Krajná Bystrá, která zároveň udělila loni zemřelému politikovi a svému rodákovi čestné občanství. Výtvarníci jen několik hodin po odhalení pomalovali pomník barvou. Protestovali tak proti oslavě politika, který v roce 1968 do Československa pozval sovětská okupační vojska. Nyní bustu kdosi odcizil. Způsobenou škodu kriminalisté předběžně vyčíslili na 2 500 eur (68 500 korun).
Incident odsoudila neparlamentní KSS. „Pokud nebude tento trestný čin v dohledné době vyřešen trestněprávně, stane se signálem k páchaní podobných činů vůči všemu a všem. Budou znehodnocovány sochy a pomníky nejen komunistické, ale naopak i ty, které symbolizují údajnou 'demokracii', pomníky listopadu 1989, pomníky sovětských osvoboditelů i pomníky naší národní historie,“ tvrdila KSS.
Místní prý bustu do noci chránili z vlastní vůle
Předsedkyně Krajské rady KSS v Prešově Helena Polanská vylučuje, že by ve zmizení busty měl prsty někdo z místních. Pachatel ji prý musel ukrást někdy v pondělí ráno, místní obyvatelé totiž památník do noci z vlastní iniciativy hlídají.
Komunisté odhalení pomníku obhajují. Biľak se podle nich zasloužil o rozvoj východního Slovenska. Pomalovanou bustu plánovali odmontovat a vrátit do původního stavu. Někteří obyvatelé Biľakovy rodné obce se ho také zastávají. „Já o Biľakovi smýšlím v dobrém, pomohl nám hodně – postavil kulturní dům a školu,“ prohlásila jedna z obyvatelek Krajné Bystré. „Byl to dobrý člověk,“ přidala se další žena.
Slovenská prokuratura minulý týden oznámila, že prošetří nejen poškození Biľakova pomníku, ale také okolnosti jeho postavení.
Biľak byl od roku 1954 až do pádu komunismu členem ústředního výboru Komunistické strany Československa a léta také v nejužším stranickém vedení. Slovenská justice ho stíhala za údajný podpis „zvacího dopisu“, který se stal formálním zdůvodněním vojenské invaze do Československa v roce 1968. Slovenské soudy ovšem případ vrátily k došetření a prokuratura vyšetřování přerušila, protože se nepodařilo získat z Ruska originál dopisu k posouzení pravosti Biľakova podpisu. Politik zemřel nepotrestán loni v únoru ve věku 96 let.
