Bezletových zón přibývá ostošest – nováčkem je egyptský Sinaj

Nahrávám video
Události: Nebezpečné zóny létání
Zdroj: ČT24

Egyptský Sinaj, kde havaroval ruský airbus, je pouze jedním z řady rizikových vzdušných prostorů. Zvlášť v posledních týdnech přibývají nové. Piloti se nyní vyhýbají víc než deseti nebezpečným oblastem – mimo jiné části Ukrajiny, Krymu, Afghánistánu, Pákistánu nebo Sýrie. Omezení se týkají i spojů z České republiky. Ještě před 25 lety se přitom v Evropě a jejím okolí létalo všude.

Ještě před havárií ruského letadla upozornila na určité nebezpečí nad oblastí Sinaje Evropská agentura pro bezpečnost letů, která vydala doporučení, aby stroje dodržovaly letovou hladinu minimálně 7,5 kilometru nad zemí.

V posledních dnech se ale situace změnila. Po pádu ruského letadla se začaly některé aerolinky oblasti Sinaje zcela vyhýbat. Nelétají tam ani České aerolinie, ani Travel Service.

Piloti obecně musí v novém tisíciletí počítat s tím, že jsou oblasti, nad které se nesmí. „ČSA z Prahy létají hned na dvou linkách, kde se musejí vyhnout bezletové oblasti,“ konstatoval mluvčí ČSA Dan Šabík.

obrázek
Zdroj: ČT24

Problémová je třeba Ukrajina

„Pokud dnes letíme do Rostova na Donu, tak musíme celý prostor Ukrajiny oblétávat. Dříve jsme letěli z Prahy přímo na východ, přímo na Rostov, dnes letíme na Polsko a do Rostova přilétáme ze severu z Ruské federace,“ poznamenal kapitán ČSA Richard Biras. Trasa je delší o 500 kilometrů, což znamená 1500 kilogramů paliva navíc.

Právě nad Ukrajinou sestřelili před dvěma lety malajsijské letadlo. Kvůli tomu se nad oblastí nesmí létat. „K uzavření části vzdušného prostoru Ukrajiny přibývají další oblasti, které se oblétávají. Je to Sýrie a Irák a v posledních dnech bylo vydáno i varování na jižní část Íránu,“ zdůraznil ředitel ŘLP Jan Klas.

Trosky MH17
Zdroj: Reuters/Antonio Bronic

Letadla jsou v této oblasti ohrožena situací kolem radikálů Islámského státu (IS). Aerolinky se ale také vyhýbají oblasti Afghánistánu nebo třeba Libyi, Pákistánu nebo třeba i Krymu po jeho anexi Ruskem.

Letenky kvůli prodlužování trasy mohou podražit

Odklánění letadel znamená někdy prodloužení cesty až o stovky kilometrů, což se může dříve či později odrazit v ceně letenek, píše francouzský časopis Le Nouvel Observateur. Nejabsurdnější je podle něj spojení z jordánské metropole Ammánu do libanonského hlavního města Bejrútu.

Cesta mezi městy, která jsou od sebe vzdušnou čarou vzdálena 240 kilometrů, trvá letecky přes dvě hodiny. Letadla se totiž vyhýbají Izraeli a nyní i severní části Sinaje.

Bezletové zóny a zóny s omezením:

  • Ukrajina (Doněck)
  • Krym
  • Sýrie
  • Irák
  • jižní část Íránu
  • Afghánistán
  • Libye
  • Pákistán
  • Súdán
  • Somálsko
  • Sinaj

Zdroj: ČSA, ŘLP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

Trump slibuje brzké otevření Hormuzského průlivu, i bez Íránu

Spojené státy zajistí brzké otevření Hormuzského průlivu, ať už s íránskou spoluprací, nebo bez ní. Řekl to bez bližších podrobností novinářům americký prezident Donald Trump. Připustil ale, že to nemusí být snadné.
před 2 hhodinami

Íránská delegace dorazila do Islámábádu, má jednat s Američany o míru

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání. Ta se podle libanonské prezidentské kanceláře uskuteční v úterý ve Washingtonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 8 hhodinami

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 9 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...