Berlín odsouhlasil vojenskou operaci proti Islámskému státu

Německá vláda podle očekávání schválila vojenskou operaci proti Islámskému státu (IS) v Sýrii a v Iráku. Záležitost musí nyní posoudit parlament, od něhož se ale rovněž předpokládá hladký souhlas. Německo do bojů nasadí 1200 vojáků, průzkumná letadla Tornado, tankovací letoun a vojenskou fregatu k podpoře francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle. Mandát mise bude prozatím omezen na dvanáct měsíců.

Jednasedmdesát procent Němců vyjádřilo obavy, že se kvůli účasti Německa v bojích proti IS zvýší teroristická hrozba. S vojenským angažmá nicméně souhlasí 45 procent Němců, proti jich je 39 procent. Z politických stran už zapojení německé armády do bojů podpořily vládní konzervativní unie CDU/CSU i sociální demokracie SPD, opoziční Zelení jsou v této otázce rozdělení, jednoznačně proti je pouze opoziční Levice. Její poslanci vyslovili obavy, že použití armády bez mandátu OSN by mohlo znamenat porušení německé ústavy.
Průzkum společnosti Forsa

Podle navrženého mandátu je cílem vojenské operace zastavení teroristických aktivit IS. Vláda kancléřky Angely Merkelové chce vysláním jednotek podporovat vojenské úsilí mezinárodní aliance, jejíž součástí je 64 států. Berlín umožní nasazení vojáků na území Sýrie a Iráku, kde působí ozbrojenci IS. Kromě toho ale bude německá armáda moci působit i na území těch členů mezinárodní aliance, kteří s tím vysloví souhlas. Na bojové operace by Německo mohlo vynaložit 134 milionů eur (přes 3,6 miliardy korun).

Časové ohraničení vojenských operací v zahraničí na jeden rok je běžné, němečtí vojenští představitelé přitom očekávají, že boje proti IS potrvají hodně přes deset let. V případě potřeby lze nasazení vojáků prodlužovat, každé prodloužení ale bude vyžadovat opětovné schválení Spolkovým sněmem.

Šéf svazu německých vojáků André Wüstner připomněl, že radikálové z IS nejsou jen v Iráku a v Sýrii, ale i v celé severní Africe. Wüstner zároveň zdůraznil, že proti islamistům je třeba nasadit nejen vojenské prostředky, ale je rovněž nutné dosáhnout dohody mezi všemi státy, které mají v oblasti své zájmy.

Také ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier před jednáním vlády varoval, že boj proti IS bude vyžadovat hodně trpělivosti. Hlavním cílem vojenské operace podle něj bude „zabránit úplnému rozpadu syrského státu“. Steinmeier se jasně nevyjádřil k možné spolupráci německých sil s jednotkami syrského prezidenta Bašára Asada. „Nikdo ve vládě nezapomíná hrozné zločiny, za něž nese Asad zodpovědnost. Je ale třeba také říct, že dokud strany v syrské občanské válce bojují jen proti sobě, zůstává IS tím třetím, kdo se směje,“ řekl ministr médiím.

Německo se dosud vojenskému zásahu v Sýrii vyhýbalo

Německo má s vojenskými intervencemi špatné zkušenosti, i proto se až dosud snažilo hrát na Blízkém východě spíš roli zprostředkovatele jednání než se přímo zapojit do bojů, říká bezpečnostní analytik Německého Marshallova fondu Christian Mölling. Podle něj chce německá vláda nasazením armády ukázat solidaritu s Francií, ale příliš nevěří, že se podaří v krátké době problém s IS vyřešit čistě vojensky.

„S jiným zapojením, totiž s vojenskou intervencí, jsme zatím nasbírali špatné zkušenosti. I proto se někteří politici staví k nasazení armády zdrženlivě,“ uvedl Mölling a připomněl válku v Afghánistánu, kde Německo přišlo o několik desítek vojáků.

Němci si podle Möllinga ale v případě Sýrie více uvědomují, že se tamní konflikt týká i jich samotných, protože ze Sýrie přichází většina ze stovek tisíc uprchlíků mířících do Německa. „Současné nasazení armády se nyní představuje jako součást řešení uprchlické krize. Veřejnost tady má něco hmatatelného, co si umí představit, bude snazší jí vojenskou operaci vysvětlit,“ řekl Mölling.