Bangkok – Barmský vyslanec na „uprchlickém“ summitu v Bangkoku rozhořčeně reagoval na výzvu představitele OSN. Ten žádal jeho zemi, aby přestala omezovat svobody Rohingů a udělila jim občanství. Barma na summitu znovu odmítla svůj díl odpovědnosti za krizi. Na druhou stranu ale odsouhlasila dokument, který vyzývá k řešení problémů v zemích původu migrantů.
- Asijské státy se nakonec shodly na plánu, jehož součástí je i „plné respektování lidských práv“ migrantů. Účastníci summitu se rovněž dohodli, že vytvoří společnou jednotku pro boj proti převaděčům.
Thajský ministr zahraničí Tchanasak Patimaprakorn v úvodu summitu prohlásil, že problém s uprchlíky dosáhl znepokojivého rozsahu, a vyzval k řešení jeho příčin. Uvedl, že je zapotřebí nejen pomoci bezprostředně lidem na lodích, ale také bojovat proti převaděčům a zničit jejich sítě a řešit příčiny, proč lidé ze svých zemí prchají.
Barma se zpočátku odmítala summitu zúčastnit. Přistoupila na to teprve poté, co organizátoři souhlasili, že nebudou používat na pozvánkách výraz „Rohingové“. Barmská vláda neuznává Rohingy jako etnickou skupinu a mluví o nich jako o Bangladéšanech. Vzhledem k tomu, že je považuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, odmítá jim udělit občanství.
Redaktorka ČT Kateřina Procházková
„Rohingové nejsou uznáváni jako menšina, která by byla rovnoprávná Barmáncům – to znamená, že nemají svůj identifikační průkaz, nemohou studovat ani cestovat. Jsou velmi diskriminováni.“
„Barma musí převzít odpovědnost za všechny své občany. Je nutné zajistit (Rohingům) průkazy totožnosti a přestat omezovat jejich základní svobody. Konečným cílem je pak udělení občanství,“ prohlásil na summitu představitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Volker Türk. Tato slova rozhořčila barmského vyslance Tchin Lina, který nařkl OSN, že celou záležitost politizuje a že jeho zemi „stigmatizuje“. „Ukazování prstem“ na
údajné viníky ničemu nepomůže, řekl.
- Summitu se účastní sedmnáct zemí, kterých se krize bezprostředně dotýká, navíc i zástupci Japonska, Spojených států, Švýcarska a mezinárodních organizací. Řada z nich ale poslala pouze úředníky a nemá ministerské zastoupení.
Barma mezitím objevila nedaleko svých břehů loď se 727 „bengálskými“ uprchlíky. Více než 3000 běženců z Bangladéše a Barmy prchajících před chudobou či diskriminací přistálo v průběhu května u břehů Indonésie, Malajsie a Thajska. Dalších asi 2600 zůstává podle předpokladů OSN stále na plavidlech v Bengálském zálivu. Námořnictva zemí regionu po nich pátrají.
Zejména do Thajska, ale i Malajsie uprchlíci pronikají i po zemi. V Malajsii bylo nalezeno 139 hrobů s ostatky uprchlíků, poblíž bylo 28 opuštěných táborů, které zřejmě převaděčům sloužily k věznění uprchlíků.
Muslimští Rohingové žijí převážně v Barmě a také v Bangladéši, v obou zemích čelí diskriminaci a státy je odmítají uznat jako své občany. V Bangladéši žije většina z 32 tisíc Rohingů v provizorních táborech ve městě Cox's Bazar u hranic, vláda přitom chystá jejich hromadné přestěhování na ostrov Hatija. V Barmě žije většina z 1,3 milionu Rohingů v Arakanském státě, vláda o nich ovšem hovoří jako o ilegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Zastání nenalezla muslimská menšina ani u barmské opozice. Disidentka a nositelka Nobelovy ceny Su Ťij podle svých kritiků mlčí, aby neohrozila své prezidentské ambice. Experti varují, že na zoufalé uprchlíky by se prý mohli zaměřit verbíři lákající do řad Islámského státu.
