Atény zažily největší protest od 90. let. Řekové odmítli kompromisní název státu Makedonie

Statisíce lidí vyšly do ulic v Aténách, aby vyjádřili svůj odpor vůči plánované dohodě o názvu sousedního státu. Název Makedonie totiž považují za zásah do svého dědictví. Podle nepotvrzených zpráv se vlády obou zemí už dohodly na kompromisu „Republika Nová Makedonie“.

„Organizátoři uvádějí, že v Aténách bylo až 1,5 milionu účastníků demonstrace, nicméně policie uvádí pouze 140 tisíc,“ sdělila publicistka Soňa Dorňáková Stamu. „Nicméně tak hromadný protest zažily Atény naposledy v 90. letech, opět během jednání s Makedonií,“ doplnila publicistka.

Hlavní akce probíhala před řeckým parlamentem. Demonstranti si přinesli řecké vlajky a křičeli „Ruce pryč od Makedonie“ a „Makedonie je Řecko“. 

Hlavním řečníkem byl slavný hudební skladatel Mikis Theodorakis. „K demonstraci se tak přidali i lidé, kteří chtěli vyjádřit svoji nevoli s vládní politikou. Theodorakis řekl, že Makedonie je jen jedna a byla a zůstane řecká, což bylo hlavním heslem demonstrace,“ uvedla Dorňáková Stamu.

Jde již o druhý velký protest v posledních týdnech. Dvacátého prvního ledna se sešli na protestu v Soluni, hlavním městě řecké provincie Makedonie. Podle průzkumu veřejného mínění listu Kathimerini se proti tomu, aby balkánská republika nesla ve svém názvu slovo Makedonie, staví 71 procent Řeků. 

V čele protestů stojí nacionalisté, neonacisté a pravoslavní kněží. Spor zasahuje i do jednoty řecké vládní koalice, protože formace SYRIZA premiéra Alexise Tsiprase zastává na rozdíl od nacionalistické strany Nezávislí Řekové umírněné stanovisko.

Athénský protest proti názvu Makedonie
Zdroj: Reuters/Costas Baltas
  • Oficiálně se na mezinárodní scéně prozatím používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (někdy také zkráceně FYROM).

Řekové mají název Makedonie za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Spor trvá už desítky lety a Řecko kvůli němu brání Makedoncům ve vstupu do NATO a Evropské unie.

Řecko roky protestuje i proti pojmenování mezinárodního letiště v makedonské metropoli po Alexandru Velikém, které považuje za projev teritoriálních aspirací Makedonie. Podle makedonských diplomatických zdrojů by nedávno oznámená změna kontroverzního názvu mohla být „významným trumfem“, který přispěje k urovnání sporu mezi oběma balkánskými zeměmi.

V médiích se objevila dosud nepotvrzená informace, že strany se už v zásadě dohodly na kompromisním názvu Nová Makedonie.

Ve hře jsou ale i další, byť nikoli zcela nové návrhy, jež stranám minulý týden v New Yorku předložil zprostředkovatel OSN Matthew Nimetz. Oficiálně nic sděleno nebylo, ale zpravodajský server MKD napsal, že jde o alternativy Republika Severní Makedonie, Republika Vardarská Makedonie, Republika Horní Makedonie a Republika Makedonie (Skopje).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 8 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...