Atény zažily největší protest od 90. let. Řekové odmítli kompromisní název státu Makedonie

Statisíce lidí vyšly do ulic v Aténách, aby vyjádřili svůj odpor vůči plánované dohodě o názvu sousedního státu. Název Makedonie totiž považují za zásah do svého dědictví. Podle nepotvrzených zpráv se vlády obou zemí už dohodly na kompromisu „Republika Nová Makedonie“.

„Organizátoři uvádějí, že v Aténách bylo až 1,5 milionu účastníků demonstrace, nicméně policie uvádí pouze 140 tisíc,“ sdělila publicistka Soňa Dorňáková Stamu. „Nicméně tak hromadný protest zažily Atény naposledy v 90. letech, opět během jednání s Makedonií,“ doplnila publicistka.

Hlavní akce probíhala před řeckým parlamentem. Demonstranti si přinesli řecké vlajky a křičeli „Ruce pryč od Makedonie“ a „Makedonie je Řecko“. 

Hlavním řečníkem byl slavný hudební skladatel Mikis Theodorakis. „K demonstraci se tak přidali i lidé, kteří chtěli vyjádřit svoji nevoli s vládní politikou. Theodorakis řekl, že Makedonie je jen jedna a byla a zůstane řecká, což bylo hlavním heslem demonstrace,“ uvedla Dorňáková Stamu.

Jde již o druhý velký protest v posledních týdnech. Dvacátého prvního ledna se sešli na protestu v Soluni, hlavním městě řecké provincie Makedonie. Podle průzkumu veřejného mínění listu Kathimerini se proti tomu, aby balkánská republika nesla ve svém názvu slovo Makedonie, staví 71 procent Řeků. 

V čele protestů stojí nacionalisté, neonacisté a pravoslavní kněží. Spor zasahuje i do jednoty řecké vládní koalice, protože formace SYRIZA premiéra Alexise Tsiprase zastává na rozdíl od nacionalistické strany Nezávislí Řekové umírněné stanovisko.

Athénský protest proti názvu Makedonie
Zdroj: Reuters/Costas Baltas
  • Oficiálně se na mezinárodní scéně prozatím používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (někdy také zkráceně FYROM).

Řekové mají název Makedonie za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Spor trvá už desítky lety a Řecko kvůli němu brání Makedoncům ve vstupu do NATO a Evropské unie.

Řecko roky protestuje i proti pojmenování mezinárodního letiště v makedonské metropoli po Alexandru Velikém, které považuje za projev teritoriálních aspirací Makedonie. Podle makedonských diplomatických zdrojů by nedávno oznámená změna kontroverzního názvu mohla být „významným trumfem“, který přispěje k urovnání sporu mezi oběma balkánskými zeměmi.

V médiích se objevila dosud nepotvrzená informace, že strany se už v zásadě dohodly na kompromisním názvu Nová Makedonie.

Ve hře jsou ale i další, byť nikoli zcela nové návrhy, jež stranám minulý týden v New Yorku předložil zprostředkovatel OSN Matthew Nimetz. Oficiálně nic sděleno nebylo, ale zpravodajský server MKD napsal, že jde o alternativy Republika Severní Makedonie, Republika Vardarská Makedonie, Republika Horní Makedonie a Republika Makedonie (Skopje).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 1 hhodinou

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 8 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 8 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...