Washington - K neobvyklému experimentu se uchýlil sadař v americkém státě Michigan, který proti škůdcům ve svém jabloňovém sadu bojuje s pomocí stáda prasat. Jako producent bioovoce se Jim Koan rozhodl nepoužívat pesticidy a zkouší, jestli by se obávaného škůdce - brouka nosatce - nemohl zbavit bez chemikálií. Teď ve spolupráci s odborníky z univerzity v Michiganu testuje, zda by pesticidy nemohla nahradit všežravá prasata.
„Ještě to není tak, že bych mohl všem říct, aby s tím také začali, ale po prvním roce už jsem mnohem větší optimista a jsem novými možnostmi nadšený,“ tvrdí Koan. Farmář totiž prasata do svého padesátihektarového sadu pustil už loni a osvědčilo se mu to.
Brouk nosatec je pro pěstitele ovoce velmi nebezpečný a existuje jen málo organických pesticidů, které by bylo možné v ekologickém zemědělství proti němu použít. Samičky kladou vajíčka do nedozrálých plodů. Larvy se do plodu zavrtají a takto napadené ovoce pak ze stromů padá ještě před sklizní. Z plodů se po několika týdnech larvy přesunou do půdy, kde dozrají, a dospělí jedinci nosatce pak koloběh dokončí tak, že opět nakladou vajíčka do zatím nedotčeného ovoce.
Prasata, která se v sadu volně popásají, ale spadané ovoce sežerou, a tím rozmnožovací proces brouka přeruší. Podle sadaře jeho noví pomocníci nenechají na zemi ležet ani jediné spadlé jablko a počet brouků se tak rapidně snížil. „Procházeli sadem jako stádečko vysavačů,“ pochvaluje si Dave Epstein, který na projekt „prasat v sadu“ jako jeho vedoucí dohlíží.
Optimismus ale mezi experimentátory nevládne celou dobu. Na začátku totiž měli velké obtíže, když vybírali, která zvířata proti škůdcům nasadit. První volbou byly slepice, které by mohly larvy z jablek vyzobávat.
„(Ty slepice) celé léto ležely pod stromy, když bylo horko, a opalovaly se, prostě jako by byly někde na pláži,“ vzpomíná Epstein. Opeřenci tak byli kvůli špatné pracovní morálce nakonec nahrazeni prasaty. A ta ke spokojenosti všech dokážou spořádat 98 procent všech spadaných plodů.
