1941 dní vojáka Gilada Šalita

Jeruzalém - Dnešek je den, kdy se po více než pěti letech dostal na svobodu izraelský voják Gilad Šalit, kterého v roce 2006 unesli na hranicích s Gazou palestinští ozbrojenci. Přečtěte si, jak se vlastně tehdy všechno seběhlo a jak dlouhá cesta vedla k tomu, aby se Gilad opět mohl vrátit ke své rodině.

Gilada Šalita unesli, když mu bylo 19 let. Stalo se to na jižní hranici pásma Gazy u kontrolního stanoviště Kerem Šalom. Palestinští ozbrojenci tady 25. června v roce 2006 napadli izraelskou stráž. Při útoku zemřeli dva izraelští vojáci, další tři byli zraněni. Tankista Gilad Šalit sice útok přežil s lehkým zraněním hlavy a ramene, ozbrojenci ho ale unesli. 

Za útokem podle všeho stály tři radikální palestinské skupiny - Lidové výbory odporu, tedy hnutí sdružující členy Islámského džihádu, Fatahu a Hamasu, a také dosud neznámá skupina Armáda islámu. Ta později oznámila, že Šalita zadržuje Hamas. 

Gilad Šalit
Zdroj: ČT24

Jak šel čas uneseného Gilada Šalita 

25. června 2006 – Palestinští ozbrojenci unesli Gilada Šalita na hranicích s Izraelem.
28. června 2006 – Izraelské jednotky zaútočily na pásmo Gazy.
26. listopadu 2006 – Skončila pětiměsíční ofenziva v pásmu Gazy, která měla za cíl osvobodit Gilada Šalita – to se ale nepovedlo.
25. června 2007 – Šalit je rok vězněn, objevuje se nahrávka jeho hlasu, žádá o lékařskou péči.
9. června 2008 – Šalitovi rodiče dostali dopis, který osobně napsal jejich syn.
25. září 2008 – Na spadnutí je dohoda o výměně palestinských vězňů za Šalita. Hamas ale nakonec od dohody ustupuje, chce propustit více lidí.
27. prosince 2008 - Izrael zahájil 22denní vojenskou ofenzivu v pásmu Gazy. Zemřelo nejméně 1400 Palestinců a 13 izraelských vojáků.
30. září 2009 – Hamas slíbil, že za propuštění 20 vězněných žen dá Izraeli důkazy o tom, že Šalit je naživu.
2. října 2009 – Izrael dostává nahrávku, na které čte Šalit aktuální noviny, vypadá pohuble, ale zdravě.
25. listopadu 2009 – Opět padá dohoda o výměně Šalita za palestinské vězně.
11. října 2011 – Izrael a Hamas oznamují, že se dohodly na propuštění Šalita za osvobození více než tisícovky palestinských vězňů.
18. října 2011 – Den, kdy se má Šalit dostat na svobodu.


Tři dny poté, co byl Šalit unesen, Izrael zahájil invazi do pásma Gazy. Izraelská armáda bombardovala civilní cíle na palestinském území, zatkla desítky lidí. O několik týdnů později se únos Gilada dostal do stínu jiných událostí. Přesně 12. července 2006 unesli ozbrojenci libanonského hnutí Hizballáh dva izraelské vojáky a pět jich zabili. Jen měsíc po únosu Šalita označil zástupce OSN izraelské útoky v pásmu Gazy za „nepřiměřené užití síly“. Ofenziva skončila, ovšem Šalita se osvobodit nepodařilo. 

Nesporný důkaz, že Šalit žije, dostal Izrael až v říjnu 2009. Palestinci natočili vězně, jak drží noviny ze 14. září a čte z nich. Video Palestinci vyměnili za propuštění 20 vězněných žen. Od roku 2006 ještě Palestinci dovolili napsat Šalitovi dva dopisy a natočili s ním jednu audionahrávku. První dopis napsal izraelský voják v roce 2006, na veřejnost se dostal ale až v září o tři roky později. Šalit v něm psal, že se zhoršuje jeho zdravotní stav a že má deprese. V červnu 2007 Hamas zveřejnil zvukovou nahrávku, ve které čte Šalit prohlášení, že jeho zdraví se zhoršuje a že potřebuje do nemocnice. 

Hamas několikrát odmítl žádost Červeného kříže, aby jeho pracovníci mohli Šalita navštívit a prohlédnout. Několik organizací zabývajících se lidskými právy kritizovaly proto Palestince, že tím porušují mezinárodní humanitární právo. Šalit napsal ještě jeden dopis v únoru 2008, jeho obsah se ale nikdy nedostal na veřejnost. 

Zatím se neví, kde Palestinci vlastně celých pět let Šalita drželi. Má se za to, že místo, kde ho únosci ukrývají, zná jenom malá skupinka lidí. Šalit byl ale zřejmě zadržován někde v pásmu Gazy. Letos v létě se pak objevily spekulace, že byl převezen do Egypta. 

Gilad Šalit se narodil 28. srpna 1986. Od svých dvou let vyrůstal v Mitzoe Hila na severu Izraele. Vystudoval střední školu a poté šel do armády. Vojenskou službu zahájil v červnu 2005. I když neměl dobré zdravotní posudky, žádal o zařazení do bojové jednotky stejně jako jeho starší bratr Yoel. Má izraelské a francouzské občanství.


Za pět let, co byl Gilad vězněn, Hamas různě měnil podmínky toho, co vlastně za propuštění izraelského vojáka chce. Nejprve Palestinci nabízeli informace o uneseném Šalitovi za to, že Izrael osvobodí všechny zadržované ženy a děti. Později se požadavky stupňovaly, v izraelských věznicích je přes 9 tisíc Palestinců. Izrael a Hamas od roku 2006 několikrát vyjednávaly o tom, že za propuštění Šalita by mohly dostat svobodu stovky palestinských vězňů. 

V roce 2009 zvažoval Izrael propuštění 450 Palestinců, o rok později už se číslo vyšplhalo k tisícovce vězňů za jednoho Šalita. V poslední době se jednání hlavně soustředila na seznam lidí, kteří se dostanou na svobodu. Nakonec se obě strany dohodly na tom, že nejprve bude propuštěno 477 vězněných Palestinců a dalších 550 až poté, co bude Šalit na svobodě. 

Gilad Šalit
Zdroj: ČT24

Izraelská společnost je vysoce militarizovaná. Povinnou vojenskou službu mají nejenom muži, ale i ženy. Mnoho lidí po vojně zůstává v rezervních jednotkách.

Šalit byl prvním uneseným vojákem od roku 1994. Tehdy byl zajat Nachshon Wachsman, který ale zemřel, když se ho armáda pokusila osvobodit. Izrael měl tehdy za to, že zajatý voják se musí osvobodit stůj co stůj, i kdyby to znamenalo, že při operaci samo rukojmí zemře. Jenže od té doby se politika změnila. Invaze a vojenské operace k úspěchu nevedly, vsadilo se proto na diplomatické cesty. Šalit má izraelské i francouzské občanství, do úsilí o jeho propuštění se tak kromě izraelské vlády zapojila nejen Francie, ale i celá Evropská unie. 

Když se teď připravovalo Šalitovo propuštění, vášnivě se diskutovalo, kolik vězňů se vlastně vymění za život jednoho izraelského vojáka. V Izraeli jde přitom o velmi citlivé téma. Mezi propuštěnými palestinskými vězni jich je totiž mnoho, kteří mají na rukou izraelskou krev. Rodiny obětí proto proti jejich propuštění protestují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 1 hhodinou

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1450 lidí.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pět mrtvých po střelbě na severu Německa, policie zadržela podezřelého

Pět lidí zemřelo při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa. Podle německých médií k tomu došlo v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu podle BBC zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Policie uvedla, že veřejnosti již nehrozí žádné další nebezpečí.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily osm lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě je několik zraněných, včetně jednoho dítěte.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 2 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled