1941 dní vojáka Gilada Šalita

Jeruzalém - Dnešek je den, kdy se po více než pěti letech dostal na svobodu izraelský voják Gilad Šalit, kterého v roce 2006 unesli na hranicích s Gazou palestinští ozbrojenci. Přečtěte si, jak se vlastně tehdy všechno seběhlo a jak dlouhá cesta vedla k tomu, aby se Gilad opět mohl vrátit ke své rodině.

Gilada Šalita unesli, když mu bylo 19 let. Stalo se to na jižní hranici pásma Gazy u kontrolního stanoviště Kerem Šalom. Palestinští ozbrojenci tady 25. června v roce 2006 napadli izraelskou stráž. Při útoku zemřeli dva izraelští vojáci, další tři byli zraněni. Tankista Gilad Šalit sice útok přežil s lehkým zraněním hlavy a ramene, ozbrojenci ho ale unesli. 

Za útokem podle všeho stály tři radikální palestinské skupiny - Lidové výbory odporu, tedy hnutí sdružující členy Islámského džihádu, Fatahu a Hamasu, a také dosud neznámá skupina Armáda islámu. Ta později oznámila, že Šalita zadržuje Hamas. 

Gilad Šalit
Zdroj: ČT24

Jak šel čas uneseného Gilada Šalita 

25. června 2006 – Palestinští ozbrojenci unesli Gilada Šalita na hranicích s Izraelem.
28. června 2006 – Izraelské jednotky zaútočily na pásmo Gazy.
26. listopadu 2006 – Skončila pětiměsíční ofenziva v pásmu Gazy, která měla za cíl osvobodit Gilada Šalita – to se ale nepovedlo.
25. června 2007 – Šalit je rok vězněn, objevuje se nahrávka jeho hlasu, žádá o lékařskou péči.
9. června 2008 – Šalitovi rodiče dostali dopis, který osobně napsal jejich syn.
25. září 2008 – Na spadnutí je dohoda o výměně palestinských vězňů za Šalita. Hamas ale nakonec od dohody ustupuje, chce propustit více lidí.
27. prosince 2008 - Izrael zahájil 22denní vojenskou ofenzivu v pásmu Gazy. Zemřelo nejméně 1400 Palestinců a 13 izraelských vojáků.
30. září 2009 – Hamas slíbil, že za propuštění 20 vězněných žen dá Izraeli důkazy o tom, že Šalit je naživu.
2. října 2009 – Izrael dostává nahrávku, na které čte Šalit aktuální noviny, vypadá pohuble, ale zdravě.
25. listopadu 2009 – Opět padá dohoda o výměně Šalita za palestinské vězně.
11. října 2011 – Izrael a Hamas oznamují, že se dohodly na propuštění Šalita za osvobození více než tisícovky palestinských vězňů.
18. října 2011 – Den, kdy se má Šalit dostat na svobodu.


Tři dny poté, co byl Šalit unesen, Izrael zahájil invazi do pásma Gazy. Izraelská armáda bombardovala civilní cíle na palestinském území, zatkla desítky lidí. O několik týdnů později se únos Gilada dostal do stínu jiných událostí. Přesně 12. července 2006 unesli ozbrojenci libanonského hnutí Hizballáh dva izraelské vojáky a pět jich zabili. Jen měsíc po únosu Šalita označil zástupce OSN izraelské útoky v pásmu Gazy za „nepřiměřené užití síly“. Ofenziva skončila, ovšem Šalita se osvobodit nepodařilo. 

Nesporný důkaz, že Šalit žije, dostal Izrael až v říjnu 2009. Palestinci natočili vězně, jak drží noviny ze 14. září a čte z nich. Video Palestinci vyměnili za propuštění 20 vězněných žen. Od roku 2006 ještě Palestinci dovolili napsat Šalitovi dva dopisy a natočili s ním jednu audionahrávku. První dopis napsal izraelský voják v roce 2006, na veřejnost se dostal ale až v září o tři roky později. Šalit v něm psal, že se zhoršuje jeho zdravotní stav a že má deprese. V červnu 2007 Hamas zveřejnil zvukovou nahrávku, ve které čte Šalit prohlášení, že jeho zdraví se zhoršuje a že potřebuje do nemocnice. 

Hamas několikrát odmítl žádost Červeného kříže, aby jeho pracovníci mohli Šalita navštívit a prohlédnout. Několik organizací zabývajících se lidskými právy kritizovaly proto Palestince, že tím porušují mezinárodní humanitární právo. Šalit napsal ještě jeden dopis v únoru 2008, jeho obsah se ale nikdy nedostal na veřejnost. 

Zatím se neví, kde Palestinci vlastně celých pět let Šalita drželi. Má se za to, že místo, kde ho únosci ukrývají, zná jenom malá skupinka lidí. Šalit byl ale zřejmě zadržován někde v pásmu Gazy. Letos v létě se pak objevily spekulace, že byl převezen do Egypta. 

Gilad Šalit se narodil 28. srpna 1986. Od svých dvou let vyrůstal v Mitzoe Hila na severu Izraele. Vystudoval střední školu a poté šel do armády. Vojenskou službu zahájil v červnu 2005. I když neměl dobré zdravotní posudky, žádal o zařazení do bojové jednotky stejně jako jeho starší bratr Yoel. Má izraelské a francouzské občanství.


Za pět let, co byl Gilad vězněn, Hamas různě měnil podmínky toho, co vlastně za propuštění izraelského vojáka chce. Nejprve Palestinci nabízeli informace o uneseném Šalitovi za to, že Izrael osvobodí všechny zadržované ženy a děti. Později se požadavky stupňovaly, v izraelských věznicích je přes 9 tisíc Palestinců. Izrael a Hamas od roku 2006 několikrát vyjednávaly o tom, že za propuštění Šalita by mohly dostat svobodu stovky palestinských vězňů. 

V roce 2009 zvažoval Izrael propuštění 450 Palestinců, o rok později už se číslo vyšplhalo k tisícovce vězňů za jednoho Šalita. V poslední době se jednání hlavně soustředila na seznam lidí, kteří se dostanou na svobodu. Nakonec se obě strany dohodly na tom, že nejprve bude propuštěno 477 vězněných Palestinců a dalších 550 až poté, co bude Šalit na svobodě. 

Gilad Šalit
Zdroj: ČT24

Izraelská společnost je vysoce militarizovaná. Povinnou vojenskou službu mají nejenom muži, ale i ženy. Mnoho lidí po vojně zůstává v rezervních jednotkách.

Šalit byl prvním uneseným vojákem od roku 1994. Tehdy byl zajat Nachshon Wachsman, který ale zemřel, když se ho armáda pokusila osvobodit. Izrael měl tehdy za to, že zajatý voják se musí osvobodit stůj co stůj, i kdyby to znamenalo, že při operaci samo rukojmí zemře. Jenže od té doby se politika změnila. Invaze a vojenské operace k úspěchu nevedly, vsadilo se proto na diplomatické cesty. Šalit má izraelské i francouzské občanství, do úsilí o jeho propuštění se tak kromě izraelské vlády zapojila nejen Francie, ale i celá Evropská unie. 

Když se teď připravovalo Šalitovo propuštění, vášnivě se diskutovalo, kolik vězňů se vlastně vymění za život jednoho izraelského vojáka. V Izraeli jde přitom o velmi citlivé téma. Mezi propuštěnými palestinskými vězni jich je totiž mnoho, kteří mají na rukou izraelskou krev. Rodiny obětí proto proti jejich propuštění protestují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně dva lidi zabila a dalších sedmnáct zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Mezi zraněnými je čtrnáctileté dítě, exploze poškodila nákupní středisko. Dvě oběti si podle prokuratury vyžádal noční nálet ruských dronů na Charkov a okolí, dva lidi zabily ruské drony ve městě Hluchiv a šest raněných si vyžádalo bombardování Kramatorska. Jednoho mrtvého a dva raněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev.
08:27Aktualizovánopřed 52 mminutami

Český diplomat zahynul v chilských Andách

Při výpravě do chilských And zahynul český diplomat, který pracoval na české ambasádě v této jihoamerické zemi. Upozornil na to server iDNES.cz. Čech se při výstupu na jeden z horských vrcholů zranil a nemohl pokračovat. Svou polohu telefonicky oznámil manželce, ale záchranáři našli jeho tělo.
před 1 hhodinou

VideoReportéři ČT zachytili příběh „padlého“ ukrajinského vojáka, který se vrátil ze zajetí

Případ ukrajinského vojáka Nazara Daleckého, který byl na základě DNA testů prohlášen za mrtvého, otevírá otázky nejen kolem identifikace padlých vojáků, ale i budoucího vyšetřování možných ruských válečných zločinů. Voják se totiž více než tři roky poté, co jej rodina pohřbila, vrátil živý z ruského zajetí. Případ přichází v době, kdy se Evropa posouvá blíže ke vzniku zvláštního tribunálu pro ruskou agresi proti Ukrajině. K jeho vytvoření se přihlásily desítky států včetně Česka a tribunál má v budoucnu řešit odpovědnost nejvyššího ruského vedení za invazi. I proto je správná identifikace obětí a práce s důkazy pro Kyjev stále důležitější. Případ Nazara Daleckého pro Reportéry ČT zachytila Darja Stomatová.
před 1 hhodinou

Izrael nemůže žít v La La Landu, říká tamní bezpečnostní analytik

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Při střelbě na jihu Španělska zemřeli dva lidé, další včetně dětí jsou zranění

Dva lidé zemřeli a další čtyři včetně dvou dětí utrpěli vážná zranění při noční střelbě poblíž jihošpanělského města Almería. Pravděpodobný útočník, který z místa činu uprchl, se později sám přihlásil na policii, informovala agentura Europa Press. Zřejmě je příbuzným obětí střelby, dodal web 20minutos.es.
před 3 hhodinami

Stíhaný polský exministr dostal vízum do USA po zásahu diplomata, píše Reuters

Trestně stíhaný bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro mohl vycestovat z Maďarska do Spojených států díky vízu, které získal po zásahu náměstka šéfa americké diplomacie Christophera Landaua. S odvoláním na své zdroje to v pondělí napsala agentura Reuters. Varšava požaduje od USA a Maďarska vysvětlení, jak někdejší politik, který byl tváří kontroverzních justičních reforem prosazených vládou národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) z let 2015 až 2023, mohl do USA vycestovat, když mu polské úřady zrušily platnost pasu.
před 4 hhodinami

Úřady v jižní Kalifornii nařídily evakuaci tisícům lidí kvůli lesnímu požáru

Úřady v jižní Kalifornii kvůli požáru porostu nařídily evakuaci tisícům lidí, informuje agentura AP, podle níž oheň ohrožuje domy v oblasti Simi Valley.
05:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 4 hhodinami
Načítání...