1941 dní vojáka Gilada Šalita

Jeruzalém - Dnešek je den, kdy se po více než pěti letech dostal na svobodu izraelský voják Gilad Šalit, kterého v roce 2006 unesli na hranicích s Gazou palestinští ozbrojenci. Přečtěte si, jak se vlastně tehdy všechno seběhlo a jak dlouhá cesta vedla k tomu, aby se Gilad opět mohl vrátit ke své rodině.

Gilada Šalita unesli, když mu bylo 19 let. Stalo se to na jižní hranici pásma Gazy u kontrolního stanoviště Kerem Šalom. Palestinští ozbrojenci tady 25. června v roce 2006 napadli izraelskou stráž. Při útoku zemřeli dva izraelští vojáci, další tři byli zraněni. Tankista Gilad Šalit sice útok přežil s lehkým zraněním hlavy a ramene, ozbrojenci ho ale unesli. 

Za útokem podle všeho stály tři radikální palestinské skupiny - Lidové výbory odporu, tedy hnutí sdružující členy Islámského džihádu, Fatahu a Hamasu, a také dosud neznámá skupina Armáda islámu. Ta později oznámila, že Šalita zadržuje Hamas. 

Gilad Šalit
Zdroj: ČT24

Jak šel čas uneseného Gilada Šalita 

25. června 2006 – Palestinští ozbrojenci unesli Gilada Šalita na hranicích s Izraelem.
28. června 2006 – Izraelské jednotky zaútočily na pásmo Gazy.
26. listopadu 2006 – Skončila pětiměsíční ofenziva v pásmu Gazy, která měla za cíl osvobodit Gilada Šalita – to se ale nepovedlo.
25. června 2007 – Šalit je rok vězněn, objevuje se nahrávka jeho hlasu, žádá o lékařskou péči.
9. června 2008 – Šalitovi rodiče dostali dopis, který osobně napsal jejich syn.
25. září 2008 – Na spadnutí je dohoda o výměně palestinských vězňů za Šalita. Hamas ale nakonec od dohody ustupuje, chce propustit více lidí.
27. prosince 2008 - Izrael zahájil 22denní vojenskou ofenzivu v pásmu Gazy. Zemřelo nejméně 1400 Palestinců a 13 izraelských vojáků.
30. září 2009 – Hamas slíbil, že za propuštění 20 vězněných žen dá Izraeli důkazy o tom, že Šalit je naživu.
2. října 2009 – Izrael dostává nahrávku, na které čte Šalit aktuální noviny, vypadá pohuble, ale zdravě.
25. listopadu 2009 – Opět padá dohoda o výměně Šalita za palestinské vězně.
11. října 2011 – Izrael a Hamas oznamují, že se dohodly na propuštění Šalita za osvobození více než tisícovky palestinských vězňů.
18. října 2011 – Den, kdy se má Šalit dostat na svobodu.


Tři dny poté, co byl Šalit unesen, Izrael zahájil invazi do pásma Gazy. Izraelská armáda bombardovala civilní cíle na palestinském území, zatkla desítky lidí. O několik týdnů později se únos Gilada dostal do stínu jiných událostí. Přesně 12. července 2006 unesli ozbrojenci libanonského hnutí Hizballáh dva izraelské vojáky a pět jich zabili. Jen měsíc po únosu Šalita označil zástupce OSN izraelské útoky v pásmu Gazy za „nepřiměřené užití síly“. Ofenziva skončila, ovšem Šalita se osvobodit nepodařilo. 

Nesporný důkaz, že Šalit žije, dostal Izrael až v říjnu 2009. Palestinci natočili vězně, jak drží noviny ze 14. září a čte z nich. Video Palestinci vyměnili za propuštění 20 vězněných žen. Od roku 2006 ještě Palestinci dovolili napsat Šalitovi dva dopisy a natočili s ním jednu audionahrávku. První dopis napsal izraelský voják v roce 2006, na veřejnost se dostal ale až v září o tři roky později. Šalit v něm psal, že se zhoršuje jeho zdravotní stav a že má deprese. V červnu 2007 Hamas zveřejnil zvukovou nahrávku, ve které čte Šalit prohlášení, že jeho zdraví se zhoršuje a že potřebuje do nemocnice. 

Hamas několikrát odmítl žádost Červeného kříže, aby jeho pracovníci mohli Šalita navštívit a prohlédnout. Několik organizací zabývajících se lidskými právy kritizovaly proto Palestince, že tím porušují mezinárodní humanitární právo. Šalit napsal ještě jeden dopis v únoru 2008, jeho obsah se ale nikdy nedostal na veřejnost. 

Zatím se neví, kde Palestinci vlastně celých pět let Šalita drželi. Má se za to, že místo, kde ho únosci ukrývají, zná jenom malá skupinka lidí. Šalit byl ale zřejmě zadržován někde v pásmu Gazy. Letos v létě se pak objevily spekulace, že byl převezen do Egypta. 

Gilad Šalit se narodil 28. srpna 1986. Od svých dvou let vyrůstal v Mitzoe Hila na severu Izraele. Vystudoval střední školu a poté šel do armády. Vojenskou službu zahájil v červnu 2005. I když neměl dobré zdravotní posudky, žádal o zařazení do bojové jednotky stejně jako jeho starší bratr Yoel. Má izraelské a francouzské občanství.


Za pět let, co byl Gilad vězněn, Hamas různě měnil podmínky toho, co vlastně za propuštění izraelského vojáka chce. Nejprve Palestinci nabízeli informace o uneseném Šalitovi za to, že Izrael osvobodí všechny zadržované ženy a děti. Později se požadavky stupňovaly, v izraelských věznicích je přes 9 tisíc Palestinců. Izrael a Hamas od roku 2006 několikrát vyjednávaly o tom, že za propuštění Šalita by mohly dostat svobodu stovky palestinských vězňů. 

V roce 2009 zvažoval Izrael propuštění 450 Palestinců, o rok později už se číslo vyšplhalo k tisícovce vězňů za jednoho Šalita. V poslední době se jednání hlavně soustředila na seznam lidí, kteří se dostanou na svobodu. Nakonec se obě strany dohodly na tom, že nejprve bude propuštěno 477 vězněných Palestinců a dalších 550 až poté, co bude Šalit na svobodě. 

Gilad Šalit
Zdroj: ČT24

Izraelská společnost je vysoce militarizovaná. Povinnou vojenskou službu mají nejenom muži, ale i ženy. Mnoho lidí po vojně zůstává v rezervních jednotkách.

Šalit byl prvním uneseným vojákem od roku 1994. Tehdy byl zajat Nachshon Wachsman, který ale zemřel, když se ho armáda pokusila osvobodit. Izrael měl tehdy za to, že zajatý voják se musí osvobodit stůj co stůj, i kdyby to znamenalo, že při operaci samo rukojmí zemře. Jenže od té doby se politika změnila. Invaze a vojenské operace k úspěchu nevedly, vsadilo se proto na diplomatické cesty. Šalit má izraelské i francouzské občanství, do úsilí o jeho propuštění se tak kromě izraelské vlády zapojila nejen Francie, ale i celá Evropská unie. 

Když se teď připravovalo Šalitovo propuštění, vášnivě se diskutovalo, kolik vězňů se vlastně vymění za život jednoho izraelského vojáka. V Izraeli jde přitom o velmi citlivé téma. Mezi propuštěnými palestinskými vězni jich je totiž mnoho, kteří mají na rukou izraelskou krev. Rodiny obětí proto proti jejich propuštění protestují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Ve středu to veřejnoprávní stanici NRK bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře ovšem jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
20:34Aktualizovánopřed 9 mminutami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 20 mminutami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují.
před 1 hhodinou

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 2 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 3 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
12:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.