1941 dní vojáka Gilada Šalita

Jeruzalém - Dnešek je den, kdy se po více než pěti letech dostal na svobodu izraelský voják Gilad Šalit, kterého v roce 2006 unesli na hranicích s Gazou palestinští ozbrojenci. Přečtěte si, jak se vlastně tehdy všechno seběhlo a jak dlouhá cesta vedla k tomu, aby se Gilad opět mohl vrátit ke své rodině.

Gilada Šalita unesli, když mu bylo 19 let. Stalo se to na jižní hranici pásma Gazy u kontrolního stanoviště Kerem Šalom. Palestinští ozbrojenci tady 25. června v roce 2006 napadli izraelskou stráž. Při útoku zemřeli dva izraelští vojáci, další tři byli zraněni. Tankista Gilad Šalit sice útok přežil s lehkým zraněním hlavy a ramene, ozbrojenci ho ale unesli. 

Za útokem podle všeho stály tři radikální palestinské skupiny - Lidové výbory odporu, tedy hnutí sdružující členy Islámského džihádu, Fatahu a Hamasu, a také dosud neznámá skupina Armáda islámu. Ta později oznámila, že Šalita zadržuje Hamas. 

Gilad Šalit
Zdroj: ČT24

Jak šel čas uneseného Gilada Šalita 

25. června 2006 – Palestinští ozbrojenci unesli Gilada Šalita na hranicích s Izraelem.
28. června 2006 – Izraelské jednotky zaútočily na pásmo Gazy.
26. listopadu 2006 – Skončila pětiměsíční ofenziva v pásmu Gazy, která měla za cíl osvobodit Gilada Šalita – to se ale nepovedlo.
25. června 2007 – Šalit je rok vězněn, objevuje se nahrávka jeho hlasu, žádá o lékařskou péči.
9. června 2008 – Šalitovi rodiče dostali dopis, který osobně napsal jejich syn.
25. září 2008 – Na spadnutí je dohoda o výměně palestinských vězňů za Šalita. Hamas ale nakonec od dohody ustupuje, chce propustit více lidí.
27. prosince 2008 - Izrael zahájil 22denní vojenskou ofenzivu v pásmu Gazy. Zemřelo nejméně 1400 Palestinců a 13 izraelských vojáků.
30. září 2009 – Hamas slíbil, že za propuštění 20 vězněných žen dá Izraeli důkazy o tom, že Šalit je naživu.
2. října 2009 – Izrael dostává nahrávku, na které čte Šalit aktuální noviny, vypadá pohuble, ale zdravě.
25. listopadu 2009 – Opět padá dohoda o výměně Šalita za palestinské vězně.
11. října 2011 – Izrael a Hamas oznamují, že se dohodly na propuštění Šalita za osvobození více než tisícovky palestinských vězňů.
18. října 2011 – Den, kdy se má Šalit dostat na svobodu.


Tři dny poté, co byl Šalit unesen, Izrael zahájil invazi do pásma Gazy. Izraelská armáda bombardovala civilní cíle na palestinském území, zatkla desítky lidí. O několik týdnů později se únos Gilada dostal do stínu jiných událostí. Přesně 12. července 2006 unesli ozbrojenci libanonského hnutí Hizballáh dva izraelské vojáky a pět jich zabili. Jen měsíc po únosu Šalita označil zástupce OSN izraelské útoky v pásmu Gazy za „nepřiměřené užití síly“. Ofenziva skončila, ovšem Šalita se osvobodit nepodařilo. 

Nesporný důkaz, že Šalit žije, dostal Izrael až v říjnu 2009. Palestinci natočili vězně, jak drží noviny ze 14. září a čte z nich. Video Palestinci vyměnili za propuštění 20 vězněných žen. Od roku 2006 ještě Palestinci dovolili napsat Šalitovi dva dopisy a natočili s ním jednu audionahrávku. První dopis napsal izraelský voják v roce 2006, na veřejnost se dostal ale až v září o tři roky později. Šalit v něm psal, že se zhoršuje jeho zdravotní stav a že má deprese. V červnu 2007 Hamas zveřejnil zvukovou nahrávku, ve které čte Šalit prohlášení, že jeho zdraví se zhoršuje a že potřebuje do nemocnice. 

Hamas několikrát odmítl žádost Červeného kříže, aby jeho pracovníci mohli Šalita navštívit a prohlédnout. Několik organizací zabývajících se lidskými právy kritizovaly proto Palestince, že tím porušují mezinárodní humanitární právo. Šalit napsal ještě jeden dopis v únoru 2008, jeho obsah se ale nikdy nedostal na veřejnost. 

Zatím se neví, kde Palestinci vlastně celých pět let Šalita drželi. Má se za to, že místo, kde ho únosci ukrývají, zná jenom malá skupinka lidí. Šalit byl ale zřejmě zadržován někde v pásmu Gazy. Letos v létě se pak objevily spekulace, že byl převezen do Egypta. 

Gilad Šalit se narodil 28. srpna 1986. Od svých dvou let vyrůstal v Mitzoe Hila na severu Izraele. Vystudoval střední školu a poté šel do armády. Vojenskou službu zahájil v červnu 2005. I když neměl dobré zdravotní posudky, žádal o zařazení do bojové jednotky stejně jako jeho starší bratr Yoel. Má izraelské a francouzské občanství.


Za pět let, co byl Gilad vězněn, Hamas různě měnil podmínky toho, co vlastně za propuštění izraelského vojáka chce. Nejprve Palestinci nabízeli informace o uneseném Šalitovi za to, že Izrael osvobodí všechny zadržované ženy a děti. Později se požadavky stupňovaly, v izraelských věznicích je přes 9 tisíc Palestinců. Izrael a Hamas od roku 2006 několikrát vyjednávaly o tom, že za propuštění Šalita by mohly dostat svobodu stovky palestinských vězňů. 

V roce 2009 zvažoval Izrael propuštění 450 Palestinců, o rok později už se číslo vyšplhalo k tisícovce vězňů za jednoho Šalita. V poslední době se jednání hlavně soustředila na seznam lidí, kteří se dostanou na svobodu. Nakonec se obě strany dohodly na tom, že nejprve bude propuštěno 477 vězněných Palestinců a dalších 550 až poté, co bude Šalit na svobodě. 

Gilad Šalit
Zdroj: ČT24

Izraelská společnost je vysoce militarizovaná. Povinnou vojenskou službu mají nejenom muži, ale i ženy. Mnoho lidí po vojně zůstává v rezervních jednotkách.

Šalit byl prvním uneseným vojákem od roku 1994. Tehdy byl zajat Nachshon Wachsman, který ale zemřel, když se ho armáda pokusila osvobodit. Izrael měl tehdy za to, že zajatý voják se musí osvobodit stůj co stůj, i kdyby to znamenalo, že při operaci samo rukojmí zemře. Jenže od té doby se politika změnila. Invaze a vojenské operace k úspěchu nevedly, vsadilo se proto na diplomatické cesty. Šalit má izraelské i francouzské občanství, do úsilí o jeho propuštění se tak kromě izraelské vlády zapojila nejen Francie, ale i celá Evropská unie. 

Když se teď připravovalo Šalitovo propuštění, vášnivě se diskutovalo, kolik vězňů se vlastně vymění za život jednoho izraelského vojáka. V Izraeli jde přitom o velmi citlivé téma. Mezi propuštěnými palestinskými vězni jich je totiž mnoho, kteří mají na rukou izraelskou krev. Rodiny obětí proto proti jejich propuštění protestují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 25 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.