1941 dní vojáka Gilada Šalita

Jeruzalém - Dnešek je den, kdy se po více než pěti letech dostal na svobodu izraelský voják Gilad Šalit, kterého v roce 2006 unesli na hranicích s Gazou palestinští ozbrojenci. Přečtěte si, jak se vlastně tehdy všechno seběhlo a jak dlouhá cesta vedla k tomu, aby se Gilad opět mohl vrátit ke své rodině.

Gilada Šalita unesli, když mu bylo 19 let. Stalo se to na jižní hranici pásma Gazy u kontrolního stanoviště Kerem Šalom. Palestinští ozbrojenci tady 25. června v roce 2006 napadli izraelskou stráž. Při útoku zemřeli dva izraelští vojáci, další tři byli zraněni. Tankista Gilad Šalit sice útok přežil s lehkým zraněním hlavy a ramene, ozbrojenci ho ale unesli. 

Za útokem podle všeho stály tři radikální palestinské skupiny - Lidové výbory odporu, tedy hnutí sdružující členy Islámského džihádu, Fatahu a Hamasu, a také dosud neznámá skupina Armáda islámu. Ta později oznámila, že Šalita zadržuje Hamas. 

Gilad Šalit
Zdroj: ČT24

Jak šel čas uneseného Gilada Šalita 

25. června 2006 – Palestinští ozbrojenci unesli Gilada Šalita na hranicích s Izraelem.
28. června 2006 – Izraelské jednotky zaútočily na pásmo Gazy.
26. listopadu 2006 – Skončila pětiměsíční ofenziva v pásmu Gazy, která měla za cíl osvobodit Gilada Šalita – to se ale nepovedlo.
25. června 2007 – Šalit je rok vězněn, objevuje se nahrávka jeho hlasu, žádá o lékařskou péči.
9. června 2008 – Šalitovi rodiče dostali dopis, který osobně napsal jejich syn.
25. září 2008 – Na spadnutí je dohoda o výměně palestinských vězňů za Šalita. Hamas ale nakonec od dohody ustupuje, chce propustit více lidí.
27. prosince 2008 - Izrael zahájil 22denní vojenskou ofenzivu v pásmu Gazy. Zemřelo nejméně 1400 Palestinců a 13 izraelských vojáků.
30. září 2009 – Hamas slíbil, že za propuštění 20 vězněných žen dá Izraeli důkazy o tom, že Šalit je naživu.
2. října 2009 – Izrael dostává nahrávku, na které čte Šalit aktuální noviny, vypadá pohuble, ale zdravě.
25. listopadu 2009 – Opět padá dohoda o výměně Šalita za palestinské vězně.
11. října 2011 – Izrael a Hamas oznamují, že se dohodly na propuštění Šalita za osvobození více než tisícovky palestinských vězňů.
18. října 2011 – Den, kdy se má Šalit dostat na svobodu.


Tři dny poté, co byl Šalit unesen, Izrael zahájil invazi do pásma Gazy. Izraelská armáda bombardovala civilní cíle na palestinském území, zatkla desítky lidí. O několik týdnů později se únos Gilada dostal do stínu jiných událostí. Přesně 12. července 2006 unesli ozbrojenci libanonského hnutí Hizballáh dva izraelské vojáky a pět jich zabili. Jen měsíc po únosu Šalita označil zástupce OSN izraelské útoky v pásmu Gazy za „nepřiměřené užití síly“. Ofenziva skončila, ovšem Šalita se osvobodit nepodařilo. 

Nesporný důkaz, že Šalit žije, dostal Izrael až v říjnu 2009. Palestinci natočili vězně, jak drží noviny ze 14. září a čte z nich. Video Palestinci vyměnili za propuštění 20 vězněných žen. Od roku 2006 ještě Palestinci dovolili napsat Šalitovi dva dopisy a natočili s ním jednu audionahrávku. První dopis napsal izraelský voják v roce 2006, na veřejnost se dostal ale až v září o tři roky později. Šalit v něm psal, že se zhoršuje jeho zdravotní stav a že má deprese. V červnu 2007 Hamas zveřejnil zvukovou nahrávku, ve které čte Šalit prohlášení, že jeho zdraví se zhoršuje a že potřebuje do nemocnice. 

Hamas několikrát odmítl žádost Červeného kříže, aby jeho pracovníci mohli Šalita navštívit a prohlédnout. Několik organizací zabývajících se lidskými právy kritizovaly proto Palestince, že tím porušují mezinárodní humanitární právo. Šalit napsal ještě jeden dopis v únoru 2008, jeho obsah se ale nikdy nedostal na veřejnost. 

Zatím se neví, kde Palestinci vlastně celých pět let Šalita drželi. Má se za to, že místo, kde ho únosci ukrývají, zná jenom malá skupinka lidí. Šalit byl ale zřejmě zadržován někde v pásmu Gazy. Letos v létě se pak objevily spekulace, že byl převezen do Egypta. 

Gilad Šalit se narodil 28. srpna 1986. Od svých dvou let vyrůstal v Mitzoe Hila na severu Izraele. Vystudoval střední školu a poté šel do armády. Vojenskou službu zahájil v červnu 2005. I když neměl dobré zdravotní posudky, žádal o zařazení do bojové jednotky stejně jako jeho starší bratr Yoel. Má izraelské a francouzské občanství.


Za pět let, co byl Gilad vězněn, Hamas různě měnil podmínky toho, co vlastně za propuštění izraelského vojáka chce. Nejprve Palestinci nabízeli informace o uneseném Šalitovi za to, že Izrael osvobodí všechny zadržované ženy a děti. Později se požadavky stupňovaly, v izraelských věznicích je přes 9 tisíc Palestinců. Izrael a Hamas od roku 2006 několikrát vyjednávaly o tom, že za propuštění Šalita by mohly dostat svobodu stovky palestinských vězňů. 

V roce 2009 zvažoval Izrael propuštění 450 Palestinců, o rok později už se číslo vyšplhalo k tisícovce vězňů za jednoho Šalita. V poslední době se jednání hlavně soustředila na seznam lidí, kteří se dostanou na svobodu. Nakonec se obě strany dohodly na tom, že nejprve bude propuštěno 477 vězněných Palestinců a dalších 550 až poté, co bude Šalit na svobodě. 

Gilad Šalit
Zdroj: ČT24

Izraelská společnost je vysoce militarizovaná. Povinnou vojenskou službu mají nejenom muži, ale i ženy. Mnoho lidí po vojně zůstává v rezervních jednotkách.

Šalit byl prvním uneseným vojákem od roku 1994. Tehdy byl zajat Nachshon Wachsman, který ale zemřel, když se ho armáda pokusila osvobodit. Izrael měl tehdy za to, že zajatý voják se musí osvobodit stůj co stůj, i kdyby to znamenalo, že při operaci samo rukojmí zemře. Jenže od té doby se politika změnila. Invaze a vojenské operace k úspěchu nevedly, vsadilo se proto na diplomatické cesty. Šalit má izraelské i francouzské občanství, do úsilí o jeho propuštění se tak kromě izraelské vlády zapojila nejen Francie, ale i celá Evropská unie. 

Když se teď připravovalo Šalitovo propuštění, vášnivě se diskutovalo, kolik vězňů se vlastně vymění za život jednoho izraelského vojáka. V Izraeli jde přitom o velmi citlivé téma. Mezi propuštěnými palestinskými vězni jich je totiž mnoho, kteří mají na rukou izraelskou krev. Rodiny obětí proto proti jejich propuštění protestují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Venezuele rezignovali generální prokurátor a ombudsman

Venezuelský generální prokurátor Tarek Saab a ombudsman Alfredo Ruiz rezignovali na své funkce. Agentura Reuters upozornila na Saabovu roli při politických procesech v zemi, popíral prý zadržování politických vězňů. Saab se vzápětí stal prozatímním ombudsmanem. Zvolen bude i dočasný generální prokurátor, než budou do obou funkcí jmenováni nástupci. Na žádost Reuters o komentář Saab zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

USA chtějí dalšími sankcemi na Írán vyvinout maximální tlak

Spojené státy uvalily další sankce na Teherán s cílem vyvinout na něj maximální tlak před třetím kolem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu – to se ve čtvrtek uskuteční v Ženevě. Americké ministerstvo financí se novými sankcemi zaměřilo na více než třicet osob, subjektů a lodí, které podle něj umožňují neoprávněný prodej íránské ropy a produkci zbraní, píše agentura AFP.
před 5 hhodinami

VideoPro vstup do Británie je nyní potřeba registrace ETA

Do Velké Británie je od středy možné cestovat pouze s elektronickou cestovní registrací ETA, kterou musí mít lidé, kteří v zemi chtějí zůstat méně než šest měsíců. Od zavedení registrace pro Evropany loni v dubnu teoreticky stačilo o ni mít požádáno – tolerance ale skončila. Podle tamní vlády ETA, která se vyřizuje on-line a stojí v přepočtu necelých 450 korun, zefektivní imigrační systém. Změny se týkají všech, kteří nemají vízum, povolení k pobytu nebo britský pas. Komplikace přinesly držitelům dvojího občanství.
před 5 hhodinami

USA povolí prodej venezuelské ropy na Kubu, ale ne tamní vládě

Americká vláda povolí prodej venezuelské ropy na Kubu, pokud z toho nebude profitovat tamní komunistický režim, ale obyvatelé Kuby, uvedl podle agentury AFP úřad ministerstva financí USA. Firmy, jimž americká vláda udělí licence na prodej venezuelské ropy, ji budou moci prodat kubánským podnikatelům či přímo Kubáncům, nikoli však kubánské vládě či tamní armádě.
před 6 hhodinami

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 7 hhodinami

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
před 10 hhodinami

Írán označil Trumpovy výroky o svých raketách za lživé

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Ten již podle Trumpa vyvinul rakety schopné ohrozit Evropu i americké vojenské základny a plánuje výstavbu nových střel, které by doletěly do USA. Teherán to označil za velkou lež.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Švýcarsko vyplatí obětem požáru v Crans-Montaně v přepočtu přes milion korun

Švýcarsko vyplatí příbuzným obětí požáru baru v horském středisku Crans-Montana a vážně poraněným lidem částku padesát tisíc franků (1,3 milionu korun). Oznámila to tamní vláda. V baru při novoročních oslavách zahynulo 41 lidí a více než stovka utrpěla zranění.
před 11 hhodinami
Načítání...