Vyúčtování a zálohy – otázky a odpovědi

Platba za energie probíhá formou průběžných měsíčních záloh. Jejich samotná výše se orientuje podle předpokládané měsíční spotřeby a aktuálního ceníku daného dodavatele. Jednou ročně, konkrétně na konci zúčtovacího období, odběrateli dorazí konečné vyúčtování. Na něm se může objevit buď doplatek, nebo přeplatek.

Co je to záloha?

Jde o finanční částku, kterou musí odběratel pravidelně platit svému dodavateli. Samotnou výši a způsob platby si odběratel s dodavatelem sjedná během sepisování smlouvy. Výši záloh určuje dodavatel, a to na základě očekávané spotřeby v daném odběrném místě.

Jednoduše to znamená, že si dodavatel vezme výši spotřeby domácnosti za předchozí období a vynásobí ji s aktuálními cenami energií. Ty zároveň musí odpovídat smlouvě uzavřené mezi odběratelem a dodavatelem. Výše měsíční zálohy se vypočítá tak, že se vezme očekávaná platba za následující fakturační období (to bývá nejčastěji rok) a vydělí se počtem měsíců v daném fakturačním období.

Spotřeba se běžně uvádí v kWh nebo MWh. U plynu se uvádí i měrné jednotky, ty odběratel najde přímo na plynoměru (m³ = metry krychlové).

Jak platit zálohy?

Možnosti plateb za energie se liší podle jednotlivých dodavatelů:
a) bezhotovostní platby (může být bankovní převod, inkaso neboli svolení ke strhnutí platby z účtu na základě předem stanoveného limitu a frekvence, platba SIPO neboli forma platby, kterou poskytuje Česká pošta, umožňuje sloučit několik pravidelných „inkasních plateb“ do jedné, a podobně),
b) hotovostní platby (platba složenkou).

Můžu si výši záloh změnit?

Ano, výši záloh je možné změnit. Záleží samozřejmě na samotných dodavatelích. U některých musí odběratel například prokázat, že jeho spotřeba po delší dobu klesá. Musí se samozřejmě brát v potaz reálná spotřeba odběratele, aby se pak u vyúčtování vyvaroval doplácení nadměrné částky.

Změnu výše záloh je možné vyřídit telefonicky, e-mailem, písemně nebo třeba prostřednictvím on-line formuláře. Vždy ale záleží na tom, jaké možnosti nabízí jednotliví dodavatelé.

Co se stane, když zapomenu zaplatit zálohu?

V případě, že odběratel nezaplatí zálohu včas, obdrží od svého dodavatele upomínku, a to v písemné nebo elektronické formě. Za její zaslání si jednotliví dodavatelé účtují různé poplatky.

Pokud odběratel ví, že nebude mít na úhradu zálohy za dané časové období peníze, může si u dodavatele požádat o mimořádný splátkový kalendář nebo požádat o odložení splatnosti pohledávky. Stejně může přistupovat i po ročním vyúčtování v případě, že má nedoplatek. Je nutné také brát v potaz, že tyto možnosti mohou být od dodavatele zpoplatněny.

Jak je to s odečtem z elektroměru?

Odečet z elektroměru probíhá jednou ročně. Existují ale i výjimky, a to například v případě ukončení nebo zahájení odběru. Skrz odečet elektroměru se dodavatel dozví reálnou spotřebu odběratele. Je proto potřeba, aby měl dodavatel možnost elektroměr zkontrolovat. Pokud dodavatel odběratele nezastihne v místě, kde je potřeba zjistit reálná spotřeba, může jej požádat o samoodečet. Dodavatel ale také může nahradit skutečný odečet odhadem spotřeby.

Jak vypadá vyúčtování?

Vyúčtování vypadá vždy podobně, a to nezávisle na dodavateli. Obsahuje následující:

  • výši celkové částky za celkové množství dodané energie a s tím související služby,
  • výši přeplatku nebo nedoplatku za dané období (doplatek – částka, kterou musí odběratel ještě uhradit, jelikož jeho zálohy byly nižší, než byla jeho reálná spotřeba;
    přeplatek – částka, o kterou odběratel během roku přeplatil svou reálnou spotřebu),
  • datum splatnosti přeplatku či nedoplatku a způsob jejich úhrady na základě smlouvy.

Na vyúčtování najde odběratel i následující:

  • zúčtovací období ohraničené datem prvního a posledního dne,
  • množství energie dodané do odběrného místa za zúčtovací období,
  • způsob zjištění spotřeby energie (odečet, samoodečet, odhad),
  • celkovou výši uhrazených záloh na zúčtovací období (v případě, že je jejich hrazení povinné na základě smlouvy),
  • specifikace odběrného místa adresou a skrze kódy (EAN pro elektřinu, EIC pro plyn),
  • rozpis plateb a cen za dodávku energie.

Kdy a v jaké podobě mi vyúčtování dorazí?

Standardní lhůta pro zaslání vyúčtování dodavatelem je 15 dnů od zjištění spotřeby. Vyúčtování za energie (elektřinu nebo plyn) dorazí odběrateli takovou formou, kterou si zvolil ve smlouvě:

  • vytištěné do poštovní schránky,
  • elektronicky na e-mail,
  • v aplikaci dodavatele.

Náležitosti vyúčtování a všeho okolo něj se řídí zákonem a samotnou smlouvou. I v případě, že odběratel bere energie, tedy elektřinu i plyn, od stejného dodavatele, musí mít smlouvu pro každou energii zvlášť. Zvlášť pak dostane i vyúčtování za jednotlivé energie. Termíny jejich dodání nemusí být stejné, i když jsou odběrná místa energií na stejné adrese.

Jak se vypočítá cena, kterou za energie zaplatím?

Částka za energii se odvíjí z ceníku. U spotřeby jde o množství spotřebované energie, které se násobí jednotkovou cenou za kWh nebo MWh, a případně stálý měsíční plat (platba), pokud je tedy sjednán.

Stálý měsíční plat označuje paušální platbu, kterou určuje dodavatel. Patří do neregulované části ceny energií. Odběratel ji může najít pod různými názvy na faktuře, například poplatek za odběrné místo nebo stálá měsíční platba. Liší se u jednotlivých dodavatelů, každý si účtuje jinou cenu.

Celková cena za dodávku energie se skládá z následujících částí:

  • obchodní ceny (cena komodity = spotřeba x jednotková cena + stálý plat) = neregulovaná část ceny,
  • ceny za související službu = regulovaná část ceny (daná cenovým rozhodnutím ERÚ).

Když se od celkové ceny za dodávku energií odečtou zaplacené zálohy:

  • pokud je výsledek kladný, znamená to, že zaplacené zálohy byly vyšší, než byla celková částka, vznikl tedy přeplatek, který dodavatel odběrateli vrátí způsobem definovaným ve smlouvě,
  • pokud jsou zaplacené zálohy nižší, vzniká nedoplatek, který musí odběratel dodavateli uhradit.

Můžu se proti výši vyúčtování ohradit?

V případě, že odběratel s vyúčtováním nesouhlasí, může ho písemně reklamovat u svého dodavatele. V reklamaci musí uvést identifikační údaje, číslo smlouvy a důvod společně s předmětem reklamace. Písemná reklamace samotného dodavatele váže zákonem ke lhůtě, ve které je povinný reklamace vyřídit.

Reklamační lhůta:

  • 15 dní,
  • 30 dní v případě reklamace souvisejících služeb (například výše spotřeby).

Reklamovat lze:

  • výše vyúčtovaných záloh,
  • účtovaná cena, která musí odpovídat smlouvě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Drahé Česko

Drahé Česko: Kdo má nárok na výchovné?

Starobní důchodci budou od letošního roku dostávat příspěvek ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě – takzvané výchovné. Kdo dostane příspěvek automaticky a kdo o něj musí žádat? Tématu se v Drahém Česku věnoval ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.
20. 1. 2023

Drahé Česko: Příspěvky na bydlení

Loni přibylo žadatelů o příspěvek na bydlení – úřady práce jich vyplatily 228 tisíc. O příspěvek žádalo o bezmála padesát procent více lidí než rok předtím. Průměrná domácnost dostala 4777 korun. Vyplývá to z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Máte i vy nárok na příspěvek? A jak o něj žádat v letošním roce? V rámci pořadu Drahé Česko odpovídala na otázky Eva Davidová z resortu práce a sociálních věcí.
20. 1. 2023

Drahé Česko: Čerpání státních příspěvků

Příspěvek na bydlení získalo v prosinci podle dat ministerstva práce více než čtvrt milionu lidí. V meziročním srovnání stoupl zájem o tuto dávku o bezmála padesát procent. I tak podle organizace Člověk v tísni pobírá příspěvek jen zlomek lidí, kteří na něj mají nárok. Možnosti pomoci rozebral v rámci pořadu Drahé Česko vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle.
20. 1. 2023

Drahé Česko: Jak se můžeme vyhnout konfliktům při rozdělování majetku?

Při rozdělování majetku se lidé někdy nevyhnou konfliktům. Sepsáním závěti lze předejít těmto nepříjemným situacím. Jaké formy může závěť mít a v čem lidé nejčastěji chybují? Jak dědit dluhy a je možné se jim vyhnout? V pořadu Drahé Česko odpovídala notářka Daniela Anderson z Notářské komory.
19. 1. 2023

Drahé Česko: Jak řešit rozdělení majetku při rozvodu?

Jak si poradit s dluhy z manželství nebo jak se řeší situace, pokud se manželé při rozvodu nejsou schopni dohodnout v otázce rozdělení majetku či výživného? Pozvání do pořadu Drahé Česko přijala advokátka Eva Daniela Cvik, spolupracovnice společnosti pro zdravé rodičovství Aperio.
19. 1. 2023

Drahé Česko: V čem je výhodná předmanželská smlouva?

V seriálu Drahé Česko často radíme, jak ušetřit nebo jak zbytečně nepřicházet o peníze a majetek. A přesně pro tyto účely lidé uzavírají manželskou nebo předmanželskou smlouvu. Loni jich notáři sepsali 9700 – zhruba o tisíc méně než před rokem. Co stojí za poklesem? Pro koho je taková smlouva vhodná? A co všechno do ní můžeme zahrnout? V pořadu Drahé Česko radil Martin Kornel z katedry občanského práva Masarykovy univerzity a ze společnosti Frank Bold Advokáti.
19. 1. 2023

Drahé Česko: Jak pojišťovny přispívají na ozdravné pobyty?

Zdravotní pojišťovny letos navýšily částky některých příspěvků, které pojištěncům hradí z fondů prevence. Nově některé z nich přispívají lidem, kteří absolvovali prevenci či screening, nebo seniorům na vitaminy. Jak je to ale s pobyty v lázních? Kdo může ozdravný pobyt předepsat? Hostem pořadu Drahé Česko byl Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní.
18. 1. 2023

Drahé Česko: Pojišťovny a příspěvky na zdravotní prevenci

Zdravotní pojišťovny letos navýšily částky některých příspěvků, které pojištěncům hradí z fondů prevence. Nově letos některé z nich přispívají například lidem, kteří absolvovali prevenci nebo screening, nebo seniorům na vitamíny. Na co dalšího mají pojištěnci nárok? Na otázky v pořadu Drahé Česko odpovídali šéfka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Zdeňka Kučerová a náměstek ředitele VZP Ivan Duškov.
18. 1. 2023
Načítání...