Praha - Na české řeky každoročně vyráží sto tisíc vodáků. V průměru dvacet z nich se ale už z dovolené nevrátí a další desítky jsou odvezeny ve vážném stavu do nemocnic. Správa povodí eviduje v Česku sto rizikových jezů, velká část z nich ale není zabezpečena. Žádný zákon totiž neukládá povinnost vybavit jez záchrannými prvky. Za smrt člověka tak nikdo nenese odpovědnost.
Jez v Českém Šternberku na Benešovsku dostal loni jako vůbec první v republice záchranné prvky. Pod jezem jsou výstupní žebříky, nad jezem zase madla. Nechybí ani záchranný kruh. Investice do většího bezpečí vodáků zde přišla na 150 tisíc korun. Podle Daniela Pokorného z ministerstva zemědělství se loni do zabezpečení jezů vydalo 700 tisíc korun. „Bohužel k tomu dochází, až když se na daném jezu stane nějaké neštěstí,“ konstatuje mluvčí hasičů Jihočeského kraje Vendula Matějů.
I další z nebezpečných jezů už mají ochranné prvky – varovné cedule či záchytné podkovy. Například na jezu v olomouckém Řepčíně, kde se loni utopil školák a při jeho záchraně i učitelka a instruktor, se dnes testovaly záchranné kruhy pro hasiče. Ti do něj při akci zachytí lana, do vody pak spustí záchranný raft a na kruzích jej ukotví. Řepčínský jez ale není jediný rizikový v kraji. Problematické jsou také jezy Osek I a Osek II na Bečvě a jez na Moravě u Hanušovic.
3 nejnebezpečnější jezy: Pilař na Lužnici, Tuhnice na Ohři a Radošov rovněž na Ohři
Češi mají rádi vodu, bohužel i alkohol
Dovolená na vodě patří k oblíbenému odpočinku. Nestojí totiž moc a loď i s veškerým vybavením si lze bez problémů půjčit. Například půjčovna lodí v Týnci na Sázavou začínala skoro před dvaceti lety. To měla k dispozici deset lodí. Dnes má 500 kánoí, sto raftů a i tak občas není schopna všechny zájemce uspokojit.
Za dvoumístnou kánoi s pádlem, nepropustným barelem a plovací vestou si půjčovny účtují kolem 300 až 400 korun na den. Velké půjčovny mají propracovaný systém výdejních míst a svozů. Staví vlastní kempy či kempaře oblékají do svých firemních triček.
Tradičně nejvíc vodáků míří každý rok na Vltavu. Podle odhadů jich denně po řece v hlavní sezoně pluje až pět tisíc. Podle záchranářů má spousta vodáků víc štěstí než rozumu. Často nerespektují stav vody, přeceňují své síly a v lodi jim mnohdy nechybí láhev alkoholu.
