Jedna z největších středoevropských populací perlorodky říční žije v Blanici v Arnoštově na Šumavě. Perlorodky jsou kriticky ohrožené. Aby je neohrožovaly odpadní vody, vznikla v rámci projektu na jejich ochranu i výjimečná čistírna. Kvalita vody, která z ní odtéká, je taková, že by se dala pít.
Perlorodka žije! Aby to tak zůstalo, zajistí výjimečná čistička
Události v regionech: Na Šumavě úspěšně funguje speciální projekt na záchranu perlorodky (zdroj: ČT24)
Odpadní vody z maličkého šumavského Arnoštova tečou do čistírny ukryté sice v nenápadné budově, která však skrývá jedinečnou technologii. „Jedná se o technologii speciálních membrán, které se údajně používají na kosmických lodích a na stanici ISS. Voda, kterou tato technologie vyčistí, je na úrovni pitné vody, a ještě ji dočišťujeme ve velkém zemním filtru,“ popsal starosta Křišťanova, pod který Arnoštov spadá, Martin Menšík (STAN).
Čistírna, kterou zaplatily peníze z norských fondů, stála pět milionů korun. To je desetkrát více, než by stála obyčejná čistírna, která by uspokojila potřeby osady. Nebylo to kvůli lidem, ale kvůli perlorodkám. Na několika kilometrech řeky Blanice u Arnoštova jich žijí tisíce. „Perlorodka potřebuje prostředí s parametry srovnatelnými s vodou pro kojence,“ uvedl odborný specialista ze společnosti Beleco Ondřej Volf. Nová čistírna zajišťuje, že budou mít dostatečně kvalitní vodu a neohrozí je například to, co by mohlo vytéct ze septiku, kdyby oblast zasáhla povodeň.
Perlorodky jsou celosvětově ohroženým druhem a v Česku jsou dokonce kriticky ohrožené. Perly, které vytvářejí, byly dříve velmi ceněné. Podle zoologa Ondřeje Volfa se však situace změnila. „Dnes už rozhodně nemá smysl hledat perly,“ podotkl.
Nicméně populace perlorodek se za posledních třicet let dramaticky zmenšila. Na začátku 80. let minulého století žilo v přírodě více než 160 tisíc jedinců, nyní jich v českých řekách zbývá jen kolem deseti tisíc. Ve střední Evropě přitom je perlorodek málokde tolik jako v Blanici. Kromě ní žijí ještě nedaleko v Teplé Vltavě. Naopak například na Vysočině nebo na Karlovarsku buď úplně vyhynula, nebo tam zůstalo jen pár jedinců.