Dělníci na jihu Moravy začali s likvidací starých těžebních vrtů na ropu a zemní plyn. Bez současných sanačních zásahů by u vrtů, které byly uzavřeny už před desítkami let, hrozil únik ropných látek nebo výbušných plynů. Stát za likvidaci nepoužívaných vrtů zaplatí téměř 580 milionů korun.
Na místě vrtu z roku 1951 u Moravského Žižkova na Břeclavsku ční opět vrtná věž, i když se zde už nikdo těžit nechystá. „Vrtná sonda slouží sice normálně k vrtání nových vrtů, ale v tomto případě děláme opakovanou likvidaci starého vrtu,“ vysvětlil vedoucí hodonínského střediska společnosti Palivový kombinát Ústí Marek Vybíral.
Dva kilometry hluboká sonda pro těžbu ropy a zemního plynu byla zlikvidována už tři roky po zavedení. Po více než šedesáti letech od zakonzervování vrtu je ale nutné nahradit stárnoucí technologie novými, aby nedošlo k ohrožení místních obyvatel a přírody. „Utěsňujeme sondy, které vykazují vysokou míru rizika, že by tam v budoucnu mohlo docházet k úniku ropných látek, ložiskových vod nebo plynů, což je výbušný metan,“ vysvětluje Igor Němec z Palivového kombinátu Ústí.
Provrtat, vyčistit, zabetonovat
„Nejdřív musíme celý vrt vyčistit a provrtat tak, abychom celých dvě stě metrů dokázali utěsnit. Budeme cementovat nejen uvnitř vrtu, ale i části otevřené do okolního horninového prostředí,“ doplňuje Marek Vybíral.
Zabezpečení starých vrtů se nedočkají jen v Moravském Žižkově. Těžaři busou sanovat téměř pět desítek sond na území okresů Břeclav a Hodonín.
Na místě vrtu může vyrůst třeba vinice
Od začátku těžby za první republiky vyvrtali dělníci na jihu Moravy stovky dnes už často nepoužívaných sond. Ještě před patnácti lety se čerpalo z vrtů tři sta tisíc tun ropy ročně. Používala se na výrobu léků, plastů nebo hnojiv. Od té doby produkce klesá a stát se soustředí na zabezpečení vrtů, kde už těžba skončila. Například v Mikulčicích v místě, kde ještě v květnu stála vrtná souprava, roste nově vysázená vinná réva.
