Snaha o hezký život může končit i exekucemi, ukazuje film After Party

182 minut
Vojtěch Strakatý a Eliška Bašusová o filmu After Party
Zdroj: ČT24

Do českých kin vstoupilo drama After Party. Vojtěch Strakatý scénář ke svému celovečernímu režijnímu debutu napsal na základě vlastních rodinných zkušeností s následkem exekucí. Premiéru měla After Party v jedné ze soutěžních sekcí na festivalu v Benátkách.

„Měli jsme v rodině podobné události, jaké prožívá hlavní hrdinka. Táta nadělal dluhy, měli jsme exekuci, insolvence, postupně jsme přišli o majetek i byt. Bylo to hrozné, ale zároveň, protože jsem filmař, tak jsem si říkal, že inspirovat se vlastním životem je nejlepší, a tohle mi poskytlo inspirace dost,“ říká Vojtěch Strakatý.

Svůj celovečerní debut nicméně od začátku nechtěl pojmout jako svoji autobiografii, ale jako samostatný příběh hlavní hrdinky Jindřišky. Ta se jednoho rána o prázdninách probudí po mejdanu v domě plném exekutorů a zjišťuje, že její otec nadělal obří dluhy a kromě exekutorů, kteří zabavují rodinný majetek, ho shánějí i vymahači.

„Její otec je mistr kamufláže. I maminka Jindřišky je informovaná jen velmi zhruba, nikdo nezná hloubku toho problému, možná ani otec sám si to neuvědomuje,“ říká o situaci své postavy Eliška Bašusová. Bezstarostný studentský život v tu chvíli pro Jindřišku končí, a ona se – s nejlepší kamarádkou po boku – musí rozhodnout, jestli svému otci pomoct, nebo zachránit sebe.

After Party
Zdroj: Aerofilms

„Když píšu filmy, začínám příběhem, ne nutně sdělením, ale je tam obsažené,“ podotýká Vojtěchovský. „Je o postavení se sám za sebe, převzetí odpovědnosti sám za sebe, a jak se ubránit nakládání problémů předešlé generace,“ upřesnil, čím by měl film promluvit k vrstevníkům hlavní hrdinky, tedy dvacátníkům. „A v případě starší generace je to lehké varování, kam až může zajít i dobře míněná snaha o hezký život,“ dodal.

V roli otce se přestaví Jan Zadražil, kamarádku hraje Anna Tomanová. Ve filmu se objeví také Jitka Schneiderová či Monika Zoubková. After Party vznikla v koprodukci České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
před 4 hhodinami

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
včera v 11:02

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
včera v 07:30

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025

Je to skladba od AI, nebo ne? Rozdíl nepoznalo v průzkumu 97 procent lidí

Pro posluchače je téměř nemožné rozlišit mezi hudebními skladbami plně vygenerovanými pomocí umělé inteligence od hudby vytvořené lidmi. Vyplývá to z průzkumu, který pro francouzskou streamovací platformu Deezer provedla sociologická agentura Ipsos. Vyšel v době, kdy se na vrchol žebříčku Billboard v USA poprvé dostala country skladba generovaná AI.
13. 11. 2025
Načítání...