S českým sklem zpátky do budoucnosti

Praha - Výstava s názvem Back to the future zve 55 let po triumfu na Expu 58 na cestu po slavné historii českého skla a moderních svítidel. Bruselská expozice odstartovala novou epochu světelného designu, z níž čeští tvůrci čerpají dodnes. Na výpravu zpátky do budoucnosti v rámci přehlídky Designblok láká galerie jednoho z předních výrobců křišťálu u nás.

„Expo v Bruselu je důležité místo v historii českého sklářství. Po dlouhé době, kdy komunistický režim potlačoval český průmysl, tato výstava ukázala, co čeští technologové a umělci umí,“ tvrdí vedoucí sbírky skla, keramiky a porcelánu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze (UMPRUM) Milana Hlaveš. „Od Bruselu se poté rozvíjelo velké investování do sklářského průmyslu, podpora designu, ale zejména velice silný vývoz,“ dodal.

„Lustry byly najednou tvarově zjednodušené. Oprostily se od takzvaných cingrlátek, přecházelo se postupně na sklo barvené a barevné,“ přibližuje změny v designu, do kterých se před 55 lety pustili čeští skláři, ředitelka UMPRUM Helena Koenigsmarková.

Vyústěním této cesty je třeba Element. Tvarem připomíná tradiční lustr, svítidlo je ale celé ze skla a neobsahuje kov. „Začali jsme přemýšlet o tom, jak do skleněného tvaru přivedeme napětí, abychom dokázali rozsvítit světelné zdroje. A došli jsme k tomu, že bude ideální zvolit technologii tištěných spojů,“ popisuje designer Jaroslav Bejlv ml.

Element / J. Bejvl ml.
Zdroj: ČT24/Preciosa

Smrt staré žárovky a nástup led světel produkujících studené světlo je v současnosti největší výzvou světelných designerů. „Světlo už není součástí samotného lustru, ale je nad ním. Je to opravdu jiný typ světla, než které doposud ty lustry dávaly,“ vysvětluje Koenigsmarková.

Příkladem nejnovějších trendů v designu skla u nás je podle Hlaveše práce firmy Preciosa. „Je velmi úspěšná na Blízkém i Dálném východě ve vytváření obrovských světelných plastik, jejichž rozměry i efekt vyrážejí lidem dech,“ říká. Chloubou Preciosy je lustr v čínském kasinu v Macau, který se skládá z kaskádovité křišťálové skulptury, šestimetrového diamantu a pohyblivé fontány. Synonymem úspěchu je ale i další česká firma – Lasvit lustry dodává do Singapuru, Londýna i Dubaje.

Tuzemští zákazníci ovšem nejnovější designové novinky zatím v širší míře nevyhledávají. „Lidé se trochu odnaučili odlišovat strojní a ruční produkci. Kupují si drahé a luxusní víno, ale pijí ho z obyčejných skleniček. Přitom ten zážitek z konzumace je umocněn právě skvělým sklem, které umí čeští skláři dělat,“ konstatuje Hlaveš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 58 mminutami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 10 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026
Načítání...