Recenze: Peter Ackroyd / Benátky

Nakladatelství BB Art vydalo knihu s jednoduchým názvem Benátky. Ani knize určitá jednoduchost nechybí, ale díky svému autorovi, jímž je britský spisovatel Peter Ackroyd, je tato zdánlivá jednoduchost povýšena na záměr. Autor čtenáře nezahrnuje daty a historickými fakty, začleněnými do konkrétního období, ale pomáhá mu nahlédnout na město Benátky jako na originální celek. Vzniklo tak dílo, v němž město vystupuje jako ústřední hrdina. Sledujeme jeho narození, dospívání, léta učednická, jeho úspěchy i pády. Peter Ackroyd v knize zužitkoval všechny své profese, jako novinář, literární historik a kritik nás upozorňuje na důležité historické mezníky a nezamlčuje ani stinné stránky, jimiž byl zdejší život provázen, ale jako prozaik a básník obdaroval město příběhem a vlastnostmi živého organismu. Výsledkem je poutavá a čtivá kniha, která osloví nejenom turistu, který se do Benátek právě chystá.

Peter Ackroyd vypráví příběh města románovým způsobem. Upřednostňuje a nechává promlouvat především to, co podněcuje fantazii a přitom vystihuje realitu: „Život v Benátkách má v sobě cosi zneklidňujícího, co vplývá přímo z jeho podstaty. Vzduch tu obsahuje sůl a z odpařující se vody vzniká kouřmo, opar. Z něj se nad mořem snadno vytváří jemná či hustší mlha. Vzduch nad domy jakoby se rozplýval. Sůl a vlhko zanechávají stříbrné stopy na vybělených zdech, takže domy vypadají jako z perleti.,“ vtahuje autor čtenáře do atmosféry města na straně 26. Jakoby spisovatel, po všech možných historických studiích a rešerších, už město více cítil, než viděl a tento vjem touží předat čtenáři. 

Svůj cit a lásku k Benátkám Ackroyd nezapře ani ve chvílích, kdy popisuje nepříliš reprezentativní vlastnosti Benátčanů, jako například upřednostňování formy před obsahem, fasády před základy, vše pro efekt a velké gesto. Ačkoli tyto charakteristiky vnímá a s nadhledem je popisuje, neubrání se v závěru odstavce popisovanou povrchnost obyvatel zaměnit za tajemnost, která podle něj vzniká tím, když zevnějšek postrádá hloubku. Např. v kapitole Kameny Benátek - autor, ačkoli popisuje okouzlení obyvatel kamenem, neopomene upozornit na „tajemství“, že za mramorem často bývají skryty obyčejné cihly. Spisovatel ovšem příběh benátského kamene podává tak přesvědčivě, že si pozorný čtenář klidně může vytvořit osobní itinerář po kamenech s originální legendou.

Pro romanopisce jsou místní legendy vděčným tématem, ovšem v těchto pasážích Ackroyd zase nezapře poctivého novináře a některé z nich zpochybňuje. Přesto neponechává čtenáře bez vysvětlení a nabízí reálné vysvětlení či varianty událostí. Ačkoli i zde se některá vysvětlení mohou zdát poněkud vyfabulovaná, ale to právě dodává knize na zajímavosti. 

Z jeho vyprávění je patrné, že je Benátkami okouzlen, ale přiznává otevřeně, že tomu nemusí být tak u všech. Ve městě, které bylo odjakživa, přes veškerou proklamaci o otevřenosti, rozděleno na chudé a bohaté, existovaly příšerné věznice, byť se díky některým svým vězňům později proslavily. Jedním z nich byl i Giacomo Casanova, kterého Ackroyd cituje: „nejvýraznějším rysem jejich charakteru je schopnost udělat záhadu z ničeho“. A sám odstavec uzavírá povzdechem: "Benátky jsou do jisté míry městem tajemství i dnes. Jejich obyvatelé znají místa, která tisíce turistů na procházkách po veřejných prostorech nikdy neuvidí. Z toho důvodu je tak těžké v Benátkách najít dobrou restauraci, Benátčané si je nechávají pro sebe.“

Peter Ackroyd čtenáře také láskyplně připraví na bloudění, ke kterému v úzkých uličkách nutně musí dojít. Seznámí jej s velkým množstvím prvenství, která si Benátčané přisuzují, jako je vznik slova ghetto, prý se zde zrodil první opravdický novinář, uspořádán byl první veletrh, jakož i první centrum opery atd. atd. V každém případě se díky jeho knize s proslaveným městem na laguně každý seznámí tak, jak se to jistě ještě nepovedlo a ke všemu si dobře počte. 

překlad: Jitka Fialová

Peter Ackroyd

se narodil 5. 10. 1949 v Londýně. Po studiích na Cambridge Clare College a na americké univerzitě v Yale se věnoval psaní filmových a televizních recenzí, několik let působil jako literární redaktor v časopise Spectator. V současné době spolupracuje s novinami The Times jako hlavní recenzent nebeletristické literatury. 

Peter Ackroyd je nositelem významných cen za svá díla v oblasti beletrie, mimo jiné ceny Somerseta Maughama za román The Last Testament of Oscar Wilde a Whitbreadovy ceny za román Hawksmoor. Na poli nebeletristickém byly oceněn jeho životopisy T. S. Eliota (Whitbreadova cena) a Thomase Morea (James Tait Black Memorial Prize).

Peter Ackroyd je od roku 1984 členem Královské společnosti pro literaturu a v roce 2003 mu byl udělen titul komtur Řádu Britského impéria.

  • Benátky zdroj: Citta Venezia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2355/235412.jpg
  • Náměstí svatého Marka v Benátkách zdroj: www.wikipedie.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/389/38886.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 1 hhodinou

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026
Načítání...