Praha – Po deseti letech připravila skupina Pode Bal, která se v Česku jako jedna z prvních začala zabývat politickým uměním, pokračování své slavné a kontroverzní výstavy Malík Urvi. Projekt s názvem Malík Urvi II v Centru současného umění DOX je sestaven z 31 portrétů soudců a státních zástupců, kteří se aktivně angažovali v poltických procesech minulého režimu a stále aktivně působí v české justici.
Malík Urvi: Vzorky soudců, kteří změnili kabát, ale ne místo
Historie jednotlivých vystavených soudců a státních zástupců není žádným objevem, jde o veřejně dostupné a většinou už dříve mnohokrát zveřejněné informace. Výstava nemá ambici přinášet dosud neznámé případy, ale má být především sondou do nastavení současného systému. "Nejedná se tolik o konkrétní lidi, ale o systém a to, jakým způsobem se s nimi pracuje jako s nástroji,“ potvrzuje člen skupiny Pode Bal Petr Motyčka.
Podklady čerpaly autoři projektu například z rozsudků nebo sdělení VONS (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných). Koláže z anotací jednotlivých kauz doplňují portréty jednotlivých aktérů těchto procesů. Na některých exponátech jsou místo kreseb ale jen bílé plochy.
„Sehnat fotografie soudců byl velký problém,“ vysvětlil Motyčka. „Někteří byli ale úplně nedosažitelní a v případě státních zástupců se jednalo o nadlidský úkol. Pokud by nám někdo v průběhu výstavy poslal fotografie, exponáty podle nich dokončíme.“
Výběr jednotlivých osob je podle skupiny Pode Bal pouhým vzorkem mnoha událostí, které „měly příliš komplexní charakter, než aby se daly jednoznačně interpretovat“. Jedním ze „vzorků“ je například předseda Vrchního soudu Vladimír Stibořík, který na počátku roku 1987 soudil členy Jazzové sekce.
„Myslím si, že jsme tehdy udělali vše pro to, aby následky byly pro obviněné co nejmírnější,“ uvedl pro Českou televizi Stibořík. Většina portrétovaných se ale odmítla k výstavě na kameru vyjádřit. „Městský soud respektuje právo na umělecké vyjádření a tuto výstavu považuje za další příspěvek do dlouhotrvající diskuse na toto téma,“ prohlásila například mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková.
Pode Bal o Malík Urvi II
Po vystavení Malík Urvi v roce 2000 se strhla lavina reakcí. Kritici často komentovali výběr jednotlivců (proč ten a ten a proč ne tamten). Stejně jako tehdy i tentokrát se jedná především o sondu do systému, a proto je škála vybraných jedinců a jejich zapojení do tehdejších politických procesů dosti široká. /Michal Šiml/
Výstava není o minulosti. Prostřednictvím reflexe minulých politických procesů se vyjadřuje k nastavení současného systému. Komunističtí soudci a prokurátoři, kteří soudili politické procesy totalitního systému, nemají dnes v justici co pohledávat. Svým zdokumentovaným jednáním prokázali, že jsou vhodnými nástroji jakékoliv politické poptávky. Systém, který staví na funkční integraci správců násilí totalitního systému je nastaven tak, aby se mohl k aplikaci takového násilí vrátit. /Petr Motyčka/
Podobnou akcí na sebe skupina Pode Bal výrazně upozornila i v roce 2000, kdy ve Špálově galerii vystavila 36 portrétů bývalých spolupracovníků StB, KGB, důstojníků StB a komunistických kádrů, kteří se vyznačovali tím, že po revoluci nadále zaujímali důležitá místa v české společnosti. Projekt vyvolal mimořádný zájem a byl zásadním počinem v tvorbě zaměřené na politicko-sociální aspekty po roce 1989.
Výstava Malík Urvi II potrvá v DOX do 17. května. Diskutovat se skupinou Pode Bal o projektu, jeho vývoji a reflexi mohou návštěvníci 12. dubna od 18:00.