Madre de Dios (Peru) - Zlatý byznys v Peru s příchodem finanční krize ožil. Přestože je téměř celý nelegální, výrazně se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu v zemi. Ročně se v tamních vodách a píscích vytěží zhruba 175 tun zlata. To dělá z jihoamerického státu pátého největšího producenta na světě. Za zlatokopy ale často zůstávají mýtiny a znečištěné řeky.
Zlato plní peruánskou kasu, rtuť ale ničí tamní přírodu
Tři dolary denně jsou pro některé Peruánce velké štěstí
Peruánský ministr životního prostředí Antonio Brack:
„V chudých horských pásmech v Madre de Dios jsou takzvané zlaté kroužky, které obchodují se zlatem. Prodají tak asi dvacet gramů za měsíc - gram po 50 dolarech. Tihle lidé můžou mluvit o velkém štěstí, protože přicházejí z oblasti, kde když někdo vydělá tři dolary za den, tak je to hodně.“
2 minuty
Těžbou zlata v Peru k ničení přírody
Peru zaplavila zlatá horečka. Centrem zlatého průmyslu je město Madre de Dios. Jen tady se těžbě zlata věnuje na čtyřicet tisíc lidí. Po stříbru je tak zlato další komoditou, jejíž prodej plní peruánskou kasu i kapsy někdejších zemědělců a rybářů.
Jenže naplňování peruánské státní pokladny má háček. K zachycení zlaté skvrny se totiž běžně využívá rtuti. Jde o nejlevnější a nejjednodušší způsob, ale jen v Madre de Dios se při těžbě zlata každoročně do ovzduší a vody uvolní 35 tun nebezpečné látky. „Chyba není jen na straně těžařů, ale částečně i na straně státu, který na začátku, když začal vydávat povolení pro těžbu zlata, stanovil nejasně pravidla hry,“ vysvětluje ale starosta Hueputhe Gelman Villegas.
Vláda ustoupila blokádám, těžbu tak nereguluje
Prodeje v Peru si tamní vláda nevšímala až do roku 1991. V současnosti sice zástupci moci požadují, aby byl každý vytěžený gram kovu certifikovaný, celý systém je ale teprve na začátku a těžaři ho snadno obcházejí. Loni v únoru vláda rozhodla, že veškerá neformální těžba v Madre de Dios musí být registrována, regulována a zdaněna. Pod hrozbou blokád dálnic byla ale vyhláška v zápětí zrušena. Peruánská média pak za viníka nelegální těžby označila zahraniční společnosti, které zlato kupují.
