Vývoj Opelu nejasný, jednání zkrachovala

Berlín - První schůzka všech zainteresovaných stran o budoucnosti německé automobilky Opel, která je součástí americké firmy General Motors, skončila dnes nad ránem v Berlíně bez výsledku. Jednání zkomplikoval nečekaný požadavek zástupců americké strany, která od Berlína požaduje dodatečnou pomoc ve výši 300 milionů eur (přes osm miliard korun). Na řešení se strany sporu pokusí dohodnout v pátek. Ze čtyř původních zájemců o převzetí Opelu ve hře zůstávají italská automobilka Fiat a kanadsko-rakouský výrobce automobilových součástek Magna.

Zástupci německé a americké vlády, spolkových zemí a potenciálních investorů se po více než osmihodinové noční schůzce nedokázali dohodnout ani na poskytnutí překlenovacích úvěrů a vytvoření modelu přechodné správy automobilky do doby, než ji převezme vybraný investor.

Německý ministr financí Peer Steinbrück připustil, že němečtí zástupci byli „nepříjemně překvapeni“ požadavkem na dodatečnou pomoc, který americká strana vznesla až ve 20:00 SELČ. Nad počínáním americké strany se podivoval i ministr hospodářství Karl-Theodor zu Guttenberg. „Musíme konstatovat, že americké ministerstvo financí si mohlo dát i více námahy, co se týká výběru svých zástupců,“ řekl viditelně rozčarovaný Guttenberg.

Jaroslav Šonka:

„Americká strana do toho ještě nevstoupila moc vážně, německý ministr Frank-Walter Steinmeier proto chce mluvit přímo s Hillary Clintonovou, aby poukázal na to, že je potřeba dostat do této debaty vyšší představitele.“


Další účastník schůzky Roland Koch, premiér spolkové země Hesensko, na jejímž území leží hlavní závod Opelu v Rüsselsheimu, dnes řekl, že od americké strany očekává vyjasnění sporných otázek do pátečních 14:00 SELČ.


 
Z uchazečů zůstaly Fiat a Magna 

Jedinými uchazeči o automobilku Opel jsou po večerním jednání italský Fiat a kanadsko-rakouský výrobce automobilových součástek Magna. Mohou se pustit do auditu hospodaření a ten má trvat 4 týdny. „Německá vláda požaduje další zlepšování návrhů,“ dodal pro Českou televizi publicista Jaroslav Šonka. 

Větší šance na vítězství v boji o Opel se dávají Magně, která je zjevným favoritem spolkové vlády i zemí. Podle Kocha firma přislíbila, že ve svém závodě v Bochumi propustí méně lidí, než dosud plánovala. Hovořilo se přitom o 2 200 pracovnících. Podle Steinbrücka by Magna navíc byla ochotna pomoci i s řešením přechodného financování Opelu. Preferovaného zájemce Magnu oceňují zaměstnanci Opelu. Ti se totiž bojí, že v případě Fiatu by mohlo nastat masové propouštění. Fiat přiznává, že by v případě vítězství své nabídky propustil na 10 tisíc lidí, z toho dva tisíce v Německu. Po německém státu navíc požaduje šestimiliardovou záruku, zatímco Magna „jen“ 4,6 miliardy eur.


Kanadsko-rakouský koncern v Německu nehodlá zavřít žádnou ze čtyř továren. Zakladatel společnosti Frank Stronach potvrdil, že Magna chce do Opelu vstoupit spolu s ruskými partnery a učinit z něj světovou značku. Rovněž dnes prohlásil, že jeho firma výrazně navýšila objem kapitálu, který je ochotna do Opelu vložit.

Definitivní rozhodnutí učiní GM 

Definitivní rozhodnutí pro konkrétního investora ale zůstává tak jako tak na dosud mateřské společnosti GM. Ta je ve velkých problémech a jedná s americkou vládou o další pomoci. GM má čas jen do konce tohoto týdne, aby předložila životaschopný plán restrukturalizace, v opačném případě ji zřejmě čeká řízený bankrot. Ten se včera ještě přiblížil poté, co věřitelé, jimž GM dluží na 27 miliard dolarů (zhruba 520 miliard korun), nepřijali nabídku společnosti na urovnání dluhů výměnou za získání desetiprocentního podílu.

Německá automobilka zaměstnává ve svých čtyřech německých závodech zhruba 25 tisíc lidí, automobily ale vyrábí i v Belgii, Polsku, Portugalsku a Británii. Německý ministr financí Peer Steinbrück potvrdil, že Berlín by mohl GM poskytnout překlenovací úvěr ve výši 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun). Prostředky mají v rámci důvěrnické správy pomoci udržet Opel nad vodou během přechodné doby, kdy bude GM zřejmě v bankrotu a zároveň ještě Opel nebude mít nového investora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podnikatelé od Trumpa očekávají náskok v AI, obchodní válku ne

Donald Trump opět úřaduje v Bílém domě a strhává na sebe pozornost celého světa. Ve středu pohrozil Rusku sankcemi, pokud se brzy nedomluví s Ukrajinou na příměří. Číně vyhrožuje cly, ekonomických dopadů se obává i Evropa. O možných dopadech Trumpova prezidentství na ekonomiku a náskoku USA v oblasti umělé inteligence hovořili v Událostech, komentářích podnikatelé Zbyněk Frolík, Dalibor Dědek a ředitel asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
před 2 hhodinami

Paliva dál zdražují. Benzin o padesátník, nafta o 65 haléřů

Pohonné hmoty dál zdražily o desítky haléřů, tempo růstu cen v uplynulém týdnu zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,74 koruny, před týdnem byl o 53 haléřů levnější. Nafta je dražší o 65 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,15 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Benzin byl naposledy dražší loni na začátku září, nafta loni v polovině srpna.
před 2 hhodinami

Obce mohou kvůli malé vytíženosti přijít o výdejní boxy, někde zřizují vlastní

Úsobrno na Blanensku přijde o jediný výdejní box, který v obci je. Provozovatel ho zruší kvůli malé vytíženosti. Takových míst je v Česku několik. Řešením mohou být obecní doručovací schránky. Nově je zřizují hlavně menší obce, ve kterých boxy doručovacích firem zcela chybějí. Obecních boxů vzniklo už několik desítek, vyjdou na dvě stě tisíc korun a víc.
před 2 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 13 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 14 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
včera v 07:00

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
včera v 06:30

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
včera v 06:15
Načítání...