Madrid – Evropa čelí nejhorší krizi nezaměstnanosti mladé generace ve své historii. Nejhorší situace je již tradičně ve Španělsku, Itálii a Řecku. Lidé do pětadvaceti let bez práce mají nulové vyhlídky a svou depresi z neperspektivního života si často vyvažují politickou radikalizací. Právě takovým lidem totiž hrozí nezaměstnanost dlouhodobá.
Celkem hledá v eurozóně marně práci pět a půl milionu mladých lidí. Eurozóna dosud nikdy netrpěla tak vysokou nezaměstnaností jako teď. Nejhůře jsou na tom mladí lidé bez zkušeností. „Být mladý nikdy nebylo lehké. Ale jen zřídka znamenalo zažít ve dvaceti v Evropě takový stres jako teď,“ míní publicistka Viola Clonová.
Problém není ani tak v tom, že miliony mladých okusí, co to je hledat práci. Hrozí jim ale nezaměstnanost dlouhodobá. Evropské hospodářství se má v příštím roce opět o něco scvrknout. „Recese na trhu práce může trvat celé desetiletí. Znamenalo by to ztracenou dekádu s katastrofálními sociálními a politickými následky,“ obává se generální ředitel Mezinárodní organizace práce Juan Somavia.
Některé vzorové projekty měly bojovat s nezaměstnaností mladých pomocí neplacených stáží. Jeden z rozsáhlých programů, které měly s podporou unijních peněz zajistit absolventům pracovní zkušenosti, se minul účinkem. Zaměstnavatelé si totiž zvykli na přísun laciných stážistů s takovým výsledkem, že asi čtvrtina mladých Ervopanů pracuje na částečný úvazek, za minimální plat nebo úplně zadarmo.
Těžko se propouští, ještě hůře se nabírá
Podle ekonomů doplácí evropská mládež také na strnulý trh práce. Přísná pravidla brání v propouštění a zaměstnavatelé se proto bojí najímat nové síly. Pokusy změnit tato pravidla narážejí na tvrdý odpor těch, kteří už práci mají. Vytvářejí a prohlubují se tak politické bariéry mezi generacemi i mezi státem a mladými. Ti se rozhodli situaci řešit jinak. Jen od začátku roku odešlo ze Španělska 300 tisíc absolventů vysokých škol.
Téměř polovina mladých hledá práci také v Řecku. V Irsku nebo Itálii na úřadu práce skončí každý třetí. A stres má své následky. Podle sociologa Freda Schmida vyrůstá v Evropě generace „nula“ s nulovou zaměstnaností, nulovými příjmy i vyhlídkami. Životní styl, který plodí deprese a závislosti, přispívá i k politické radikalizaci.
Právě nezaměstnanost je jedním z důvodů, proč se politická scéna Evropy radikalizuje. Ve Francii slaví velký návrat komunisté, jejichž popularita se za poslední měsíce zdvojnásobila. V Německu zase sbírá hlasy Pirátská strana. Ta chce radikálně změnit fungování demokracie. Podle nejnovějších průzkumů by ji volilo neuvěřitelných 12 procent Němců.
