Vyrůstá v Evropě generace „nula“?

Madrid – Evropa čelí nejhorší krizi nezaměstnanosti mladé generace ve své historii. Nejhorší situace je již tradičně ve Španělsku, Itálii a Řecku. Lidé do pětadvaceti let bez práce mají nulové vyhlídky a svou depresi z neperspektivního života si často vyvažují politickou radikalizací. Právě takovým lidem totiž hrozí nezaměstnanost dlouhodobá.

Celkem hledá v eurozóně marně práci pět a půl milionu mladých lidí. Eurozóna dosud nikdy netrpěla tak vysokou nezaměstnaností jako teď. Nejhůře jsou na tom mladí lidé bez zkušeností. „Být mladý nikdy nebylo lehké. Ale jen zřídka znamenalo zažít ve dvaceti v Evropě takový stres jako teď,“ míní publicistka Viola Clonová.

Problém není ani tak v tom, že miliony mladých okusí, co to je hledat práci. Hrozí jim ale nezaměstnanost dlouhodobá. Evropské hospodářství se má v příštím roce opět o něco scvrknout. „Recese na trhu práce může trvat celé desetiletí. Znamenalo by to ztracenou dekádu s katastrofálními sociálními a politickými následky,“ obává se generální ředitel Mezinárodní organizace práce Juan Somavia.

Některé vzorové projekty měly bojovat s nezaměstnaností mladých pomocí neplacených stáží. Jeden z rozsáhlých programů, které měly s podporou unijních peněz zajistit absolventům pracovní zkušenosti, se minul účinkem. Zaměstnavatelé si totiž zvykli na přísun laciných stážistů s takovým výsledkem, že asi čtvrtina mladých Ervopanů pracuje na částečný úvazek, za minimální plat nebo úplně zadarmo.

Těžko se propouští, ještě hůře se nabírá

Podle ekonomů doplácí evropská mládež také na strnulý trh práce. Přísná pravidla brání v propouštění a zaměstnavatelé se proto bojí najímat nové síly. Pokusy změnit tato pravidla narážejí na tvrdý odpor těch, kteří už práci mají. Vytvářejí a prohlubují se tak politické bariéry mezi generacemi i mezi státem a mladými. Ti se rozhodli situaci řešit jinak. Jen od začátku roku odešlo ze Španělska 300 tisíc absolventů vysokých škol.

Téměř polovina mladých hledá práci také v Řecku. V Irsku nebo Itálii na úřadu práce skončí každý třetí. A stres má své následky. Podle sociologa Freda Schmida vyrůstá v Evropě generace „nula“ s nulovou zaměstnaností, nulovými příjmy i vyhlídkami. Životní styl, který plodí deprese a závislosti, přispívá i k politické radikalizaci.

Právě nezaměstnanost je jedním z důvodů, proč se politická scéna Evropy radikalizuje. Ve Francii slaví velký návrat komunisté, jejichž popularita se za poslední měsíce zdvojnásobila. V Německu zase sbírá hlasy Pirátská strana. Ta chce radikálně změnit fungování demokracie. Podle nejnovějších průzkumů by ji volilo neuvěřitelných 12 procent Němců.

Mládí bez naděje (zdroj: ČT24)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
před 4 mminutami

Paliva dál zdražují. Benzin o padesátník, nafta o 65 haléřů

Pohonné hmoty dál zdražily o desítky haléřů, tempo růstu cen v uplynulém týdnu zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,74 koruny, před týdnem byl o 53 haléřů levnější. Nafta je dražší o 65 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,15 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Benzin byl naposledy dražší loni na začátku září, nafta loni v polovině srpna. Růst cen bude podle analytiků pokračovat i v příštích dnech.
07:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podnikatelé od Trumpa očekávají náskok v AI, obchodní válku ne

Donald Trump opět úřaduje v Bílém domě a strhává na sebe pozornost celého světa. Ve středu pohrozil Rusku sankcemi, pokud se brzy nedomluví s Ukrajinou na příměří. Číně vyhrožuje cly, ekonomických dopadů se obává i Evropa. O možných dopadech Trumpova prezidentství na ekonomiku a náskoku USA v oblasti umělé inteligence hovořili v Událostech, komentářích podnikatelé Zbyněk Frolík, Dalibor Dědek a ředitel asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
před 3 hhodinami

Obce mohou kvůli malé vytíženosti přijít o výdejní boxy, někde zřizují vlastní

Úsobrno na Blanensku přijde o jediný výdejní box, který v obci je. Provozovatel ho zruší kvůli malé vytíženosti. Takových míst je v Česku několik. Řešením mohou být obecní doručovací schránky. Nově je zřizují hlavně menší obce, ve kterých boxy doručovacích firem zcela chybějí. Obecních boxů vzniklo už několik desítek, vyjdou na dvě stě tisíc korun a víc.
před 4 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 15 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 16 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
včera v 07:00

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
včera v 06:30
Načítání...