Praha - České domácnosti v porovnání s minulým rokem utratily zhruba stejnou sumu. Průměrná čistá peněžní vydání tuzemských domácností loni na jednu osobu činila 10 835 korun měsíčně, což je oproti roku 2009 nárůst o 116 korun. Ovšem vzhledem k vývoji inflace výdaje prakticky stagnovaly, jak prohlásil vedoucí oddělení sociálních šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jaromír Kalmus.
Až 40 procent rozpočtu průměrných českých domácností činí nezbytné výdaje, tedy výdaje na potraviny, nealkoholické nápoje a bydlení. Ve srovnání se zeměmi EU se ČR po Slovinsku nejvíce blíží vyspělým evropským zemím. Čistá peněžní vydání neobsahují výdaje domácností na daně a pojištění.
„Největší položkou ve výdajích domácností je v současné době bydlení, a druhou položkou jsou výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje. Dohromady tyto dvě položky činí 40 procent z celkových výdajů,“ tvrdí Jan Srb z ČSÚ. V loňském roce činily výdaje domácností na bydlení 4 754 korun měsíčně, zatímco o rok dříve to bylo 4 662 korun. Hypotéka pak spolkne bezmála pět tisíc korun. Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje pak loni stouply na 4 243 korun měsíčně z předloňských 4 207 korun. U domácností důchodců činily nezbytné výdaje loni 52 procent, u domácností s dětmi 42 procent.
Průměrná česká domácnost nejvíce utrácí za tyto zbytné výdaje:
- dopravu
- ostatní zboží a služby
- volnočasové aktivity (rekreace, kultura)
Výdaje na bydlení představují v případě domácností v malých obcích do 2 000 obyvatel 18 procent, u domácností ve velkých městech 24 procent. Desetina domácností s nejnižšími příjmy pak vydá na bydlení 23 procent svých výdajů, zatímco u desetiny nejbohatších je to 19 procent.
Vydáváme peníze podobným způsobem jako další evropské státy
Jana Víchová, mluvčí ČSÚ
„Češi mají nižší náklady na bydlení, a to o celých šest procent proti průměru evropské sedmadvacítky.“
Česká republika se strukturou vydání blíží vyspělým evropským zemím. Ve výdajích na potraviny, nápoje a tabák je ČR na 18. místě z 27 zemí EU s podílem 23,5 procenta na celkových výdajích. Vyspělejší země mají podíl nižší. Nižší ve srovnání s vyspělými státy má ČR výdaje na zdraví, bytové vybavení a bydlení, domácnosti ve vyspělých západoevropských zemích mají výdaje na tyto položky vyšší. Česká zvláštnost je, že domácnosti stále utrácejí až třikrát víc peněz za alkohol a cigarety, než aby investovaly do studia. „Zajímavé je, že stále relativně málo vydávají české domácnosti za vzdělání - což je jedno procento a za náklady na zdraví, což jsou tři procenta z toho celkového počtu,“ poznamenala mluvčí ČSÚ Jana Víchová. Naopak vyšší než většina zemí má Česko podíl ve výdajích za pošty, telekomunikace, rekreaci a kulturu.
„Údaje jsou ovšem na základě statistik z roku 2005, kdy zatím naposledy byly srovnatelné,“ upozornil Kalmus. Novější data budou podle něj až za rok 2010, které by měly být publikovány až v polovině roku 2012.
