Trichet vzkazuje eurozóně: Připravte se na vyšší úrokové sazby

Brusel - Prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet vyslovením spojení „vysoká bdělost“ finančním trhům vzkázal, aby se připravily na další zvýšení úrokových sazeb, čímž učinil přítrž spekulacím na trzích. S velkou pravděpodobností tak ECB zdraží peníze už příští týden, a to navzdory dluhové krizi v Řecku a bez ohledu na potíže v dalších zemích se společnou evropskou měnou.

„Současná měnová politika je podpůrná a jak už jsem řekl, my jsme ve stavu vysoké bdělosti,“ připomněl dnes Trichet v Evropském parlamentu, kde hovořil před členy výboru pro hospodářské a měnové záležitosti. V poslední době se totiž na trzích objevily spekulace, že kvůli potížím Řecka by ECB mohla zatím počkat s dalším zvýšením úroků.

V drtivé většině případů Trichet slova 'strong vigilance' (důrazná či vysoká bdělost, respektive ostražitost) používá vždy, když chce avizovat, že se ECB chystá na příštím zasedání bankovní rady zvýšit sazby. V minulosti to sice neplatilo vždy, ale ve většině případů k tomu nakonec došlo. Část ekonomů se obává, že potíže Řecka by se nyní mohly přenést na další země eurozóny.

Jean-Claude Trichet

„Dál budeme oddělovat standardní a nestandardní opatření. Vždy nám šlo o to, aby zde byla vysoká likvidita a nemáme nic proti intervencím na primárním trhu. Co se dluhopisů týče, rozhodli jsme se vytvořit fond. Ten bude velmi rozsáhlý a bude zde proto, aby doplnil případnou pomoc, kterou poskytne zbytek mezinárodní komunity. Usilujeme o maximální flexibilitu.“

V současnosti má ECB inflační cíl těsně pod dvěma procenty, ovšem už teď je míra inflace v eurozóně mnohem vyšší. Podle čerstvé statistiky v červnu zůstala na hodnotě 2,7 procenta. Analytici předpokládali, že se zvýší na 2,8 procenta. Přestože se tak nestalo, pořád zůstává vysoko nad cílovou hodnotou, kterou považuje ECB za strop cenové stability.

Trichet podporuje založení nových ratingových agentur

Podle Tricheta je cílem vyšších sazeb zajistit, aby svět nebyl tolik náchylný na různé výkyvy ekonomické povahy: „Otevřenou otázkou je i založení nových ratingových agentur.“ Právě na ratingové agentury se od politiků snesla tvrdá kritika za to, že agentury údajně přispěly ke zhoršení problémů zadlužených zemí. To však agentury odmítají a tvrdí, že jen upozorňují investory na možná rizika.

Poté, co Trichet varoval před zvýšením sazeb, euro zrychlilo růst a vůči dolaru se dostalo na zhruba 1,4520 USD. Jde přitom o nejvyšší hodnotu za poslední asi tři týdny. Měně však částečně pomáhá i vývoj kolem Řecka, jehož parlament ve středu schválil návrh nových úsporných opatření. Dnes má hlasovat o zákoně, který umožní úspory zavést do praxe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 10 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...