Peking - Čína koupí dluhopisy Mezinárodního měnového fondu v hodnotě až 50 miliard dolarů. V poslední době utrácí země s největšími devizovými rezervami, za co se dá a kupuje ropné společnosti, automobilky, těžební firmy nebo přímo suroviny. Jen loni dosáhly čínské zahraniční investice 52 miliard dolarů a letos mají být ještě vyšší.
Peking má strach ze slábnoucího dolaru a už nechce nakupovat americké vládní obligace. Například do přístavu Tchien-ťin vplouvají nákladní lodi 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a vezou většinou do zásoby suroviny z Austrálie, Brazílie, Indonésie i Súdánu. „Bude to dlouhodobý proces. Čína má přes dva biliony dolarů jako rezervu. Rostoucí hospodářství potřebuje stále víc surovin a Čína si může koupit všechno, co chce,“ prohlásil prognostik Cchen Kche.
Čína už má největší zásoby železné rudy na světě. Prezident Chu Ťin-tchao navíc zajišťuje dlouhodobý přísun ropy u států bohatých na tuto surovinu. Hromadění zásob ale ovlivňuje celosvětové ceny, jak potvrzuje profesor ekonomie z Pekingské univerzity Michael Pettis: „Ceny komodit jsou vyšší než při normální poptávce. To zpomaluje cestu z globální krize.“
Číňané mají zájem o těžební firmy i automobilky
Nákupní horečka pohlcuje také zahraniční podniky. Největší investice jdou do těžebních firem a zájem je i o automobilky. „Problém je, že nakupují hlavně státní podniky. Jejich ředitelé jsou víceméně vládními činiteli a jejich rozhodnutí někdy neřídí trh, ale politika,“ uvedl Cchen Kche.
Peking nezískal podíl v australském těžařském gigantu Rio Tinto za dvacet miliard dolarů právě kvůli strachu tamních politiků, že čínské firmy jsou jen prodlouženou rukou komunistické strany.
