Řecko zachvátila generální stávka, doprava se zastavila

Atény - Desetitisíce Řeků jsou znovu v generální stávce. Stávkují řidiči, lékaři, zaměstnanci médií, škol, úřadů, bank, ale i popeláři. V zemi nefunguje doprava, nevysílá ani televize a rozhlas. Lidé tak chtějí dát vládě jasně najevo, že další škrty už nezvládnou. Protestují proti středečnímu jednání parlamentu, kde budou poslanci hlasovat o nových škrtech a dalším zvýšení daní. Stávka vyvrcholí zítra večer velkou demonstrací před sídlem parlamentu.

Stávky zažilo Řecko už v pondělí, kdy do práce nepřišli novináři, řidiči veřejné dopravy nebo popeláři. Dnes se k nim přidali zaměstnanci veřejného sektoru včetně učitelů, železničáři, ale i někteří živnostníci, takže zavřené zůstaly úřady, školy, banky i obchody.

Dopoledne se kvůli stávce zastavila rovněž letecká doprava. Do protestů se totiž zapojili letoví dispečeři. „Do stávky se zapojila celá země. Tato opatření nesmějí projít, a to i za cenu, že budeme stávkovat třeba měsíc,“ podotkl jeden z pracovníků v Aténách. Pražské letiště Václava Havla podle svých stránek dnes nepočítá s žádným přímým leteckým spojením s Řeckem.

V Aténách se vytvořily dva průvody nespokojených obyvatel. V jednom se sešlo podle prvních odhadů policie kolem 15 tisíc lidí, ve druhém asi 40 tisíc osob. V Soluni demonstrovalo na 20 tisíc lidí.

Jeden ze stávkujících

„Celá země by měla jít do stávky, protože tato opatření nesmí projít. I kdybychom měli stávkovat třeba měsíc v kuse.“

Stávka má vyjádřit nespokojenost s dalším vládním úsporným balíčkem, tentokrát ve výši třináctiti a půl miliardy eur. Pokud se to vládě nepodaří prosadit, je ohrožena další finanční pomoc Evropské unie. Řecko se tak znovu může octnout bez prostředků, což by mohlo vést k neřízenému bankrotu. „Vláda předložila tento návrh zákona příslušné parlamentní komisi a označila ho jako velmi naléhavý,“ řekla mluvčí parlamentu Maria Kollia Tsarouhová.

Lidé slibům politiků nevěří

Slibům premiéra Samarase, že tentokrát je to už opravdu poslední zásah do penzí a platů, už nevěří ani někteří poslanci. Nový balík počítá třeba s dalším zvýšením daní. „Jsme přesvědčeni, že naše protesty budou mít dopad během hlasování zákonodárců. Pokud ne, náš boj bude pokračovat a nezůstane pouze v Řecku, ale rozšíříme ho po celé Evropě,“ pohrozil vedoucí obchodní unie Kostas Tsokrikas.

Pavla Smetanová, spolupracovnice ČRo v Řecku:

„Největším problémem je penzijní reforma. Škrty se nejvíc dotýkají chudých lidí. Obyčejní lidé přitom upozorňují na to, že ti, kteří za celou krizi mohou, mají peníze někde ve švýcarských bankách. Za krizi pak musejí platit nejchudší.“

Panagiotis Labros, řecký novinář

„Ta změna byla strašně náhlá. Vydělával jsem 1 500 eur a teď je to jen 800, a ještě bez zdravotního pojištění. Je to jako ve středověku. Pracujeme 12 až 13 hodin denně a ještě za to musíme děkovat.“

Osmačtyřicetihodinová stávka vyvrcholí ve středu večer velkou demonstrací před sídlem parlamentu, kde se bude rozhodovat o dalším osudu Řecka. Pokud poslanci neschválí program úspor, poruší podmínky věřitelů, kteří mají zemi poskytnout další část z dohodnutého záchranného úvěru, bez kterého se Atény neobejdou. Pokud by tyto peníze Řecko nedostalo, hrozba odchodu z eurozóny by začala nabývat konkrétních obrysů, stejně jako státní bankrot. 

Protesty v Aténách
Zdroj: ČT24/ISIFA

Nezaměstnaní novináři založili nový deník

Řeků bez práce je víc než 25 procent (zhruba 1,3 milionu) a do fronty před úřady práce denně přibyde tisícovka dalších. „Pracujeme 12 hodin denně za polovinu platu a každý den hrozí, že o zaměstnání přijdeme – to je doslova nucená práce,“ prohlásil zaměstnanec Dimitris Yanoulas.

Propuštění novináři se nyní spojili a světlo světa spatřilo první vydání nového deníku, který jim dává naději na nový začátek. Každý z několika desítek novinářů přispěl tisícovkou eur a zajistil si tak cestu z úřadu práce. „Na začátku projektu stáli zaměstnanci novin, které zasáhla krize a zkrachovaly. Rozhodli se vzít osud do vlastních rukou,“ konstatoval novinář Nikolas Voulelis. Aby ale přežili, potřebují novináři prodat 15 tisíc výtisků denně a přesvědčit šetřící řecké firmy, aby investovaly do reklamy. Sympatie Řeků si zatím získali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 21 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...