Brusel - Evropský parlament schválil omezení poplatků, které účtují banky obchodníkům za obsluhu plateb kartou. Změna bude znamenat nižší provize pro banky a tím by se měly zároveň snížit i ceny pro spotřebitele. Strop se bude týkat jak přeshraničních, tak i domácích plateb kartou. Nová pravidla mají platit od září. Formálně je ještě musí schválit Rada ministrů.
Na nových pravidlech o omezení poplatků, které účtují banky obchodníkům za obsluhu plateb kartou, se již poslanci neformálně v prosinci dohodli se členskými státy. Jejich cílem je rovněž posílit transparentnost poplatků, a tím podpořit konkurenci na trhu platebních karet. Uživatelé a obchodníci by si tak mohli lépe vybrat systém, který jim nabízí nejlepší podmínky.
„Tohle usnesení dává určitý prostor pro to, aby se nastavila pravidla mezi bankami a obchodníky,“ říká europoslankyně za Alianci liberálů a demokratů Dita Charanzová (nestraník za ANO).
Jaké jsou a mají být transkakční poplatky
NYNÍ: Transakční poplatky, které banky účtují obchodníkům, mohou být teď až 1,5 % z celkové platby. Většina prodejců je přímo promítá do ceny prodávaného zboží, a to i zákazníkům, kteří platí v hotovosti.
MOHLY BY BÝT: Nová úprava by maximální poplatek stáhla na dvě desetiny procenta platby. U kreditních karet by to byly tři desetiny procenta.
Na druhou stranu, podle náměstka výkonného ředitele ČBA Jana Matouška má ceny určovat konkurenční prostředí na trhu a ne uměle evropská regulace, na základě politické poptávky.
Banky však budou možná muset díky tomu měnit svou poplatkovou politiku. „Já se spíše domnívám, že nižší výnosy bank a karetních společností mohou v důsledku zpomalit inovace v těchto službách,“ konstatuje Matoušek. Nelze podle něho ani vyloučit, že se v budoucnu nevyplatí karetním společnostem a bance poskytnout terminál některým drobným obchodníkům, kteří mají velmi nízké obraty. „Ale obecně, trh platebních karet v ČR dynamicky roste, a to jak počet vydaných karet, tak míst přijímajících platební karty i uskutečněných transakcí. Česko je na špici zavádění moderních technologií v evropském měřítku, jako jsou třeba bezkontaktní karty. To je podle nás důkazem toho, že trh skutečně funguje a je zbytečné do něho zasahovat nějakou regulací,“ dodává Matoušek.
Omezení poplatků má přinést roční úsporu 730 milionů eur (20 miliard Kč) na straně spotřebitelů a šest miliard eur (163,6 miliardy Kč) na straně obchodníků. Norma také poskytovatelům platebních karet nařizuje, aby měl spotřebitel možnost mít na své kartě dvě či více různých značek platebních společností. „S dostatečným časovým předstihem před podpisem smlouvy dodá poskytovatel platebních služeb spotřebiteli jasné a objektivní informace o všech dostupných značkách platebních schémat i o jejich charakteristických rysech, včetně rozsahu funkcí, nákladů a bezpečnosti,“ stanoví mimo jiné legislativa.
Příjemci plateb musejí mít možnost instalovat v zařízení používaném v prodejním místě automatické mechanismy, které prioritně zvolí konkrétní značku nebo aplikaci. Příjemci plateb ale nesmějí plátcům bránit v tom, aby si zvolili jinou volbu, než je automatická prioritní volba, kterou si příjemce nastavil ve svém zařízení.
Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Smyslem těchto mezibankovních poplatků je oficiálně podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávající karty, jako je Visa nebo MasterCard. Podle Evropské komise, která návrh na omezení poplatků předložila v roce 2013, ale banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak promítne do ceny zboží nebo služby, aniž si toho je vědom zákazník - i ten, který platí hotovosti.
Výše mezibankovních poplatků se v různých zemích EU výrazně liší
Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V České republice patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším - u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru, a v případě karet Visa v Německu. Odpůrci regulace, tedy především právě vydavatelé karet, tvrdí, že je lepší vše nechat na působení trhu. Banky prý nakonec stejně přenesou ztráty po snížení poplatků na obchodníky a majitele karet, a to zvýšením ročního poplatku za užívání karty. Za pravdu dává odpůrcům těchto stanovených stropů i studie Vysoké školy ekonomické v Praze z roku 2013. Návrh Evropské komise na omezení výše poplatků podle ní ohrozí další rozvoj bezhotovostního platebního systému a zdraží jiné bankovní služby. Regulace mezibankovního poplatku prý fakticky zastaví rozvoj trhu a znevýhodní Česko v porovnání s dalšími evropskými státy, kde situace na trhu umožňuje realizovat úspory z rozsahu bez dodatečných nákladů. V krátkém období prý sice sníží náklady obchodníkům, v delším časovém horizontu ale povede ke zvýšení cen platebních služeb pro koncové spotřebitele.
„Je jasné, že banky se to budou snažit vzít na svých klientech někde jinde. To, co ovšem každopádně toto opatření přinese, je větší dostupnost platby kartou na internetu,“ konstatuje europoslanec za Evropskou lidovou stranu Stanislav Polčák (STAN/TOP 09). „Když se někde něco ořízne seshora, může se to přelít někam jinam, do méně viditelných položek. Jako princip je to myšleno dobře, ale zdaleka to nemusí dobře dopadnout,“ souhlasí europoslanec za Evropské konzervativce a demokraty Jan Zahradil (ODS).
Podle europoslankyně za Alianci socialistů a demokratů Olgy Sehnalové (ČSSD) se však situace musí rozhodně řešit, pokud se má podporovat digitální a přeshraniční obchodování on-line.
Obchodníci jako jediní věří v alespoň mírné zlevnění
Čeští obchodníci věří, že v důsledku nových pravidel, by mohlo dojít k mírnému zlevnění zboží. „My už na to čekáme dlouho. V porovnání se zahraničím jsou stále poplatky u nás neskonale větší,“ řekl viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Podle něj se snížení poplatků do ceny zboží promítne. „Konkurenční prostředí v ČR je tak silné, že každý (obchodník) bude rád, když bude moci využít tohoto na slevu z ceny,“ podotkl Juračka, ale zároveň dodal, že dopad snížení poplatků na konečnou cenu zboží bude velmi malý.
Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové by rozhodnutí Evropského parlamentu mělo přispět i k většímu rozšíření platebních terminálů, a tedy ke zvětšení objemu bezhotovostních plateb, především pak i u malých a středních podnikatelů, pro které jsou současné provize mnohdy příliš vysoké.
„Regulaci tvrdě prosazovali maloobchodníci, proto je nyní vyzýváme, aby skutečně úspory přenesli na zákazníky a aby s námi spolupracovali na zvyšování zákaznického komfortu,“ uvedl manažer pro regionální rozvoj Visa Europe František Jungr. Předchozí zkušenosti ze zemí jako Austrálie nebo USA podle něj nicméně ukazují, že ceny neklesly. Naopak praxe ukázala, že z regulace vyšli hůře spotřebitelé, protože se zvýšily náklady na karty, upozornil.
Také provozovatel portálu Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher míní, že snížení poplatků se do cen u obchodníků nepromítne, spíše naopak. Spotřebitel má podle něj těžkou pozici, jak vymáhat slevu, protože tvorba ceny je komplikovaná a poplatek za platbu kartou je jen jednou jeho součástí. „Cenová regulace obecně vždy vede k poškození těch, které měla původně chránit,“ poznamenal.
Nová pravidla ještě musí schválit Evropská rada. Za půl roku by pak vstoupila v platnost. Kromě snížení poplatků změna prodejcům přinese také možnost výběru, jaké platební nebo kreditní karty budou přijímat.
