Pondělím končí termín pro podání přiznání daně z nemovitých věcí. Daňové přiznání se podává jen jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny. Platit daň je třeba každý rok, finanční úřady poplatníkům zasílají složenky s uvedenou výší stanovené daně.
Nově lze od letoška nastavit placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím soustředěné inkasní platby obyvatelstva (SIPO). Pokud celková daňová povinnost u jednoho správce daně činí méně než 30 korun, daň se neplatí. Daň z nemovitosti je třeba letos uhradit do 31. května.
Jestliže se poplatník opozdí s podáním daňového přiznání o více než pět pracovních dnů, potom je předepsána pokuta ve výši 0,05 procenta vyměřené daně, nejvíce však pět procent vyměřené daně. V případě, že by vypočtená pokuta byla menší než dvě stě korun, úřad ji nepředepíše. Pokud poplatník podá daňové přiznání opožděně až na vyzvání finančního úřadu, činí minimální pokuta 500 korun.
Od letoška se na základě novely zákona mění zdanění některých nemovitostí, což má i vliv na podání daňového přiznání. „U některých poplatníků dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. I tito poplatníci však mají povinnost podat daňové přiznání na rok 2016, a to i tehdy, dojde-li u nich ke snížení daňové povinnosti,“ upozornila Finanční správa.
Podle Gabriely Hoppe z poradenské společnosti Grant Thornton se to týká například těch majitelů nemovitostí, u kterých kvůli digitalizaci katastrálních map došlo ke změně. „Povinnost podat přehled je nutné i v případě, že se pozemek zmenší nebo zvětší jen například o jeden metr čtvereční,“ upozornila. Změna výměry se přitom podle ní dotkla zhruba desetiny pozemků na celém území České republiky.
Ke změně dochází také v osobě poplatníka, a to v případě pronájmu zemědělských pozemků, tzv. pachtu. „Doposud byl poplatníkem daně nájemce neboli pachtýř. Nástupem digitalizované evidence tato praxe končí a poplatníkem daně se stává vlastník pozemku. I v tomto případě je potřeba nové přiznání k dani z nemovitosti podat,“ uvedla Hoppe.
Předmětem daně je nově i část budovy nebo inženýrské stavby
Další změnou od letoška je, že předmětem daně ze staveb a jednotek je od ledna i část budovy nebo inženýrské stavby. Novela rovněž upřesnila použití základní sazby daně u takzvaných podnikatelských staveb a jednotek ve vazbě na jejich zařazení v obchodním majetku.
Na dani z nemovitosti finanční úřady loni vybraly 10,31 miliardy korun, předloni to bylo 9,91 miliardy korun. Daň se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven dle velikosti obce, a případně místním koeficientem.
Navýšení daně z nemovitých věcí právě pomocí takzvaného místního koeficientu využilo letos 573 obcí a měst z celkového počtu zhruba 6250 obcí. Loni využilo navýšení místního koeficientu o 40 obcí méně.
