Omnipol kvůli změně zákona mění formu akcií z doručovatele na jméno

Praha – Valná hromada společnosti Omnipol, tuzemského obchodníka s vojenskou a leteckou technikou, dnes odsouhlasila změnu formy svých cenných papírů z akcií na doručitele na akcie na jméno. Změnu si vyžádala novela zákona o veřejných zakázkách. Pokud by Omnipol změnu neuskutečnil, nemohl by se v budoucnu ucházet o státní zakázky. Firmy s akciemi na majitele se však příští dva měsíce k veřejným zakázkám nedostanou. Dřív se podle ministerstva pro místní rozvoj zřejmě nepodaří změnit zákon platný od 15. září.

Firmy s akciemi na majitele se příští dva měsíce k veřejným zakázkám nedostanou. Dřív se asi podle ministerstva pro místní rozvoj nepodaří změnit zákon platný od 15. září. Poslanci se ale mají 7. září zabývat další novelou, která ustanovení předchozí právní úpravy zruší. Změna vyvolala nesouhlas velkých firem, které se proti této změně začaly bouřit, mezi nimi například ČEZ nebo Komerční banka. Telekomunikační firma Telefónica O2 už kvůli změně formy akcií svolala mimořádnou valnou hromadu.

Častým obchodním partnerem Omnipolu je stát, aktuálně se společnost například angažuje ve výměně pěti českých bitevníků L-159 za španělský transportní letoun CASA. Premiér Petr Nečas na počátku srpna zpochybnil úlohu Omnipolu v mediálně sledovaných státních zakázkách. Firma podle něj pouze „odsává stovky milionů korun z tohoto kontraktu na svůj účet za služby, které šly zajistit jiným způsobem“. Omnipol se vůči tomu ohradil a uvedl, že je připraven smlouvu o výměně pěti českých bitevníků za španělský transportní letoun dodržet.

Omnipol vznikl v roce 1934 jako mezinárodní síť obchodních zastoupení Škody Plzeň. Po druhé světové válce byla firma podnikem zahraničního obchodu, který byl přímo řízen ministerstvem, a do roku 1989 monopolním vývozcem a dovozcem letecké a vojenské techniky. Například v 50. letech firma zásobovala alžírské povstalce v Maroku a později Libyi či Kubu.

V roce 1991 se podnik transformoval a následně byl částečně privatizován. O pět let později odkoupil akcie společnosti ve vlastnictví státu Chemapol Group, o další dva roky později podíl od Chemapolu získala společnost C.H.M., která se v lednu 1999 přejmenovala na Omnyx. V roce 2004 pak veškeré jmění Omnipolu převzala společnost Omnyx, která poté změnila název na Omnipol.

Na konci roku 2002 odkoupila od Omnyxu jeho zhruba 800milionový dluh u ČSOB britská společnost BAE Systems. Akciový podíl v Omnyxu tehdy nevlastnila, její šéfové to však do budoucna nevyloučili. Podle zákona nesmí mít zahraniční subjekt majoritu v tuzemském podniku, který se soustřeďuje na obranný průmysl. Společnost BAE Systems vyhrála v konsorciu se společností SAAB tendr na dodávky letadel pro českou armádu s letouny Gripen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
06:12Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 11 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 12 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 12 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 17 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026
Načítání...