Praha – Elektřina v příštím roce opět zdraží. Domácnosti si připlatí o 3,6 až šest procent více, průmyslovým podnikům hrozí 6 až 8,8procentní zdražení. Informace vyplývají z předběžných výpočtů Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Úřad při výpočtu cen odhaduje, že by vláda mohla stejně jako letos přispět ze státního rozpočtu na omezení zdražení regulované části ceny 12 miliardami korun.
Bez dotace elektřina zdraží o více než desetinu
Zdražení se týká především takzvané silové elektřiny, která tvoří necelou polovinu celkové ceny. Zdražit se má o zhruba pět až deset procent. Druhou část tvoří regulovaná cena elektřiny, která mimo jiné zahrnuje příspěvek na obnovitelné zdroje. Bez státní dotace, která částečně kompenzuje vysokou podporu solárních elektráren, by elektřina příští rok zdražila velmi výrazně, upozorňuje místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček. U podniků a domácností by podle ERÚ bylo reálné i více než desetiprocentní zdražení.
Blahoslav Němeček o dotaci na elektřinu:
„To závisí na rozhodnutí vlády podle aktuálních podmínek. Vláda o tom rozhodne na konci léta nebo na podzim.“
Loni získala vláda prostředky na omezení růstu cen elektřiny z 26procentní daně ze solárních elektráren, z darovací daně za emisní povolenky a z pozemkového poplatku pro solární zdroje. Tři pilíře by měly být zachovány i v příštím roce. Otázkou však podle Němečka je, zda výše státní dotace bude opět činit 12 miliard korun.
Úřad ve skutečnosti ovlivní zhruba polovinu ceny, přičemž ji stanovuje na základě skutečných nákladů. Jak ale zaznělo na Mezinárodním energetickém kongresu, který se teď koná v Praze, Česko by se mělo začít bránit. „Aby takzvaným vyluxováním elektřiny z České republiky a jejím exportem do Německa nedošlo k tomu, že se elektřina zdraží,“ doplnil odborník na energetiku Jaroslav Míl.
Podle Míla totiž vláda má nástroje, jak se bránit. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale ústy ředitele odboru elektroenergetiky Romana Portužáka tvrdí, že takový krok může udělat jen Evropská komise: „Elektřina - byť zvláštní zboží - je zbožím, které prostě podle pravidel o obchodu s elektřinou nezná hranic v rámci Evropské unie.“
Růst ceny elektřiny pro průmyslové podniky s vysokou spotřebou bude omezen novým zákonem o podporovaných zdrojích energie. Stanoví totiž limit, za který by se nezdražovalo. „Cena elektřiny je pro průmyslová odvětví významným cenovým vstupem a zátěží. Pokud by cena každý rok rostla kvůli podpoře obnovitelných zdrojů, podkopává to konkurenceschopnost některých průmyslových odvětví,“ řekl Němeček.
Odstávka elektráren v Německu hrozí růstem cen
Vývoj ceny silové elektřiny je podle Němečka také nejistý. V minulých týdnech totiž výrazně zdražila v reakci na odstávku několika jaderných elektráren v Německu. „Růst silové elektřiny o pět procent je spíše optimistický scénář, zatím odhadujeme růst kolem šesti či sedmi procent,“ uvedl.
Aleš John, ředitel Ústavu jaderného výzkumu
„Samozřejmě, musíme se z toho jako jaderná energetika poučit, ale politické reakce odstavování bloků jsou podle mého názoru nesmysl.“
Němeček také upozornil, že plány pro příští rok by mohlo ovlivnit rozhodnutí Ústavního soudu, který v současnosti posuzuje oprávněnost 26procentní daně ze solárních elektráren. „Rozhodnutí soudu nelze předjímat. Kdyby ale došlo ke zrušení některého z podpůrných pilířů, ministerstvo by na to muselo reagovat změnou příslušného zákona,“ dodal.
Zátěžové testy pro jaderné elektrárny jsou podle Drábové předčasné
Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové navíc příčiny japonské jaderné havárie ještě nejsou dostatečně objasněné: „Tohle všechno chce čas a dobré uvážení. Já mám trochu pochybnost o tom, jestli za výrazem stress testy byla skutečně dobrá úvaha o tom, jaká by ta poučení z Fukušimy měla být a jak je reálně možné je získat a aplikovat.“ Dodala, že ještě řadu měsíců, možná i let, nebudeme vědět úplně do detailů, co se ve Fukušimě stalo.
