Nejlevněji se obědvá v Olomouci, nejdráže v Praze. Ceny prudce stouply s EET

Nahrávám video
Obědvat pod sto korun lze v Česku už jen v Ostravě, Olomouci a Jihlavě
Zdroj: ČT24

V průměru 104 korun utrácejí Češi za obědy v restauracích. Zákazníci za polední menu platí ale stále vyšší částky. Zatímco na začátku roku se najedli do stokoruny ve většině krajských měst, na konci už jen ve třech, Ostravě, Olomouci a Jihlavě.

Účet za takzvané hotovky se v různých krajích liší i o dvacet korun. Ti, kteří obědvají v restauracích, podle provozních často šetří třeba tím, že si dávají jen hlavní chod - bez polévky i bez pití.

Průměrná útrata za obědy v prosinci 2016
Zdroj: ČTK / Ticket Restaurant

Do restaurace v centru Prahy na polední jídlo přišel i Tomáš Lempera. I když v restauracích obědvá pravidelně, ceny příliš nesleduje. Za tenhle oběd dal zhruba 150 korun. Denně tady vydají až 120 obědů. „Myslím, že se to v Praze pohybuje pořád tak nějak podobně, kolem 120 až 130 korun za oběd,“ říká.

Pizzu si dala i jeho známá. Tradiční česká jídla ji příliš nelákají. „V létě jím určitě více saláty a v zimě spíše teplá jídla, ale na pizzu mám chuť téměř vždy,“ konstatuje Helena Krbilová. Zákazníci si tady většinou vybírají z hotových jídel denní nabídky.

Vývoj útraty za obědy v krajských městech ČR
Zdroj: Ticket Restaurant

V hlavním městě utrácejí zákazníci nejvíc. Za jeden oběd dají v průměru 115 korun. A například v Českých Budějovicích je to v průměru o deset korun méně. I tak v restauracích nechají více než sto korun. „Na cenu se dívám, ale člověk, když už si objedná, tak co má dělat,“ říká Jan Jesenský, který v poledne zamířil na jídlo do centra města.

Mírného zdražení si v druhé polovině roku ani nevšiml. Za zvýšením cen stály mimo jiné dražší suroviny. „Určitě zavedení EET, tak to byl jeden z mnoha důvodů,“ míní servírka restaurace U Černého koníčka Lucie Zahradníková.

V Plzni zaplatí strávníci za polední menu v průměru bezmála 104 korun. „Na polední menu chodí hodně lidi z kanceláří, kteří maji třeba půlhodinovou pauzu, takže se potřebují rychle najíst, vrátit se rychle do práce,“ říká zástupce šéfkuchaře Restaurace Beer Factory Plzeň Pavel Holý.

A naopak nejméně utrácejí za jídlo lidé v Jihlavě, Ostravě a Olomouci. Průměrně tady zaplatili 95 korun.

Na obědy do své oblíbené restaurace v Ostravě chodí Jaroslav Jiříček už několik let. Zásadně si nedává knedlíky a smažená jídla ve strouhance. Jinak ale z místní kuchyně neodmítne nic. „Kuchaři dobře vaří, obsluha je taky skvělá, takže já nemám důvod měnit,“ říká Jaroslav Jiříček. Ceny tady zatím zůstaly stejné. Lidé se najedí od 90 korun.

Vývoj průměrné útraty za obědy v ČR
Zdroj: Ticket Restaurant

Dlouhodobě nejméně pak utrácejí lidé za obědy v Olomouci. V některých restauracích se nají i za necelých 80 korun. I proto tady mají téměř stále plno. Pravidelně na obědy do restaurace chodí s manželkou Jaromír Dvořák. Víc než dvě stovky za menu ve dvou nezaplatí. „Dávám si guláš, protože ten doma neděláme, a smažený sýr,“ říká Jaromír Dvořák.

V restauraci U Anči denně v poledne obslouží až 250 strávníků. „Lidé u nás nejvíce platí stravenkami,“ říká zdejší provozní Dalibor Ondráček. I tady na konci roku mírně zdražili. Přesto však patří stále k nejlevnějším. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 12 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...