Praha – Schopnost Česka ekonomicky konkurovat ostatním zemím nadále meziročně klesá. Podle nejnovějšího průzkumu švýcarského institutu International Institute for Management Development (IMD) se pozice ČR znovu snížila. V aktuálním žebříčku si ČR sice pohoršila o dvě místa (z 33. na 35. pozici), jde však o propad již počtvrté v řadě. Hodnoceno bylo celkem 60 států světa.
Pozici nejkonkurenceschopnější ekonomiky získaly pro rok 2013 USA následované Švýcarskem a Hongkongem. Z členských zemí EU patří mezi nejlepší Švédsko (4. místo) a Německo (9. místo). „Motorem těchto ekonomik je silný důraz na inovace a dobrý mix kvality a ceny – jejich zboží je ve světě poptáváno. Jde i o přístup tamních obyvatel k práci, jejich kreativitu a snahu být co nejlepší,“ vysvětluje důvody úspěchu analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.
Zbytek zemí EU si většinou pohoršil mimo jiné i kvůli nedořešené krizi a nekoordinovaným úsporným opatřením. Mezi novými členy EU je ČR nyní na třetím místě, tedy za Litvou (31. místo) a Polskem (33. místo). Ještě v roce 2008 přitom mělo Česko mezi zeměmi střední a východní Evropy vedoucí pozici.
„Velké množství ekonomik v rámci EU jako by usnulo na vavřínech a nechalo se předběhnout novými hráči. Přítěží se stává silný sociální stát, který nedovoluje pružnost pracovního trhu a nedostatečně motivuje své obyvatele,“ dodává Šimara.
Z jednotlivých faktorů konkurenceschopnosti se ČR umístila nejlépe v oblasti základní infrastruktury, a to na 15. místě. V případě zahraničního obchodu se ČR umístila na 25. místě. Naopak až 50. místo přinesl Česku celkový vývoj domácí ekonomiky, která se nachází v recesi.
Z nečlenských zemí skončily před ČR Čína (21. místo), Thajsko (27.), Mexiko (32.) nebo Kazachstán (34.).
Důvody? Korupce, byrokracie, nestabilní hospodářská politika
Pozice ČR byla v porovnání s předchozími lety zhoršena podle ekonoma Viléma Semeráka z institutu CERGE-EI pokračující recesí. „Z výzkumu však vyplývá, že přetrvávají i již tradiční slabší stránky české ekonomiky zmiňované již v předchozích letech: vysoké příspěvky na sociální zabezpečení, korupce a byrokracie, nedostatek transparentnosti a stability v hospodářské politice, ale například i problematický systém hodnot a preferencí manažerů i běžné populace,“ uvedl. Pozitivně je prý naopak hodnocena otevřenost ekonomiky, sociální stabilita nebo vysoká finanční stabilita.
Žebříček institutu IMD je společně s analýzou Světového ekonomického fóra nejvýznamnějším hodnocením mezinárodní konkurenceschopnosti. Pořadí šedesáti ekonomik světa se určuje na základě dat z průzkumu mezi špičkovými manažery i podle statistických údajů jednotlivých zemí.
