Praha – Českou republiku zasáhla rekordní nezaměstnanost, za čímž podle ministra financí Miroslava Kalouska stojí také rozhodnutí Ústavního soudu. Ten totiž zakázal úřadům práce, aby vyřadily ze své evidence člověka, který odmítne veřejnou službu. Lidé, kteří předtím pracovali tzv. "načerno" a podporu nepobírali, aby se veřejně prospěšným pracím vyhnuli, se k ní poté přihlásili a dále pracovali bez pracovní smlouvy, vysvětlil Kalousek v Otázkách Václava Moravce.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslava Zavadila jsou však čísla popisující vývoj nezaměstnanosti hrozivá a vyzývá vládu, aby s tím něco udělala. Odbory proto požadují investici ve výši až šesti miliard korun, aby tak stát bojoval s rekordním počtem lidí bez práce.
Kabinet přitom nabídl šestinu, tedy miliardu z evropských zdrojů. Ministr financí Miroslav Kalousek navíc zdůraznil, že vláda nebude uměle stimulovat zaměstnanost na úkor zvýšení dluhu. Práci teď marně hledá téměř 600 tisíc lidí, což je nejvíce od vzniku samostatné České republiky.
Počet lidí bez práce roste i napříč Evropou
Za vysokou lednovou nezaměstnaností podle Kalouska stojí souhrn tří faktorů. Tím prvním jsou externí vlivy, kdy nezaměstnanost stoupá po celé Evropě. Navíc v regionu, tedy v Polsku a na Slovensku, je počet lidí bez práce ještě vyšší. Do toho vstupují sezonní vlivy, kdy v lednu a únoru chybí sezonní práce.
Miroslav Kalousek
„Vláda nebude na úkor vyššího dluhu uměle stimulovat růst ekonomiky, respektive snižovat nezaměstnanost… Byli bychom tam, kde jsme byli, akorát bychom mezitím utratili miliardy.“
A konečně třetím faktorem jmenovaným Kalouskem je rozhodnutí Ústavního soudu, které mělo na růst nezaměstnanosti svůj účinek. Konec veřejně prospěšných prací měl podle něj za následek to, že se mnoho lidí přihlásilo k pobírání podpory. Zejména pak ti, kteří předtím pracovali načerno, a teď v tom pokračují a ještě pobírají podporu.
Ústavní soud na konci listopadu odmítl některé body vládních zákonů. Podle něj například nesmí úřad práce vyřadit z evidence člověka, který odmítne veřejnou službu. Ta je totiž podle soudu v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy. Dříve bývala veřejná služba určena jen pro lidi v hmotné nouzi, jimž umožňovala zvýšit si příspěvek na živobytí. Reforma poslala do veřejné služby i uchazeče o zaměstnání po dvou měsících v evidenci.
Úřadům práce komplikuje práci i nedokonalý IT systém
Podle ministra financí jsou úřady práce navíc v současnosti, kdy má ministerstvo práce a sociálních věcí problémy s IT systémem, personálně poddimenzované. Chybí jim zhruba 300 až 500 lidí.
Odbory taky kritizují, že se minimální mzda nezvyšovala od roku 2007. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo na jednání tripartity její navýšení maximálně o šest set korun. „Jakákoliv částka, která bude nad 500 korun, je dobrá už jenom proto, aby se konečně s minimální mzdou něco udělalo,“ říká Zavadil.
„Jsem zásadní odpůrce toho, aby se zvyšovala minimální mzda,“ argumentuje naopak Kalousek. A úsporná opatření chce udržet i dál. Vyloučil také, že by na příští rok předložil vládě rozpočet, jehož deficit by přesáhl tři procenta.
