Jak dlouho můžeme být na nemocenské?

Praha - Nemocenské dávky jsou běžnou součástí života skoro každého člověka. Zdánlivě je vše jednoduché a krystalicky průhledné, ale systém nemocenských dávek skrývá zákoutí, o kterých se příliš neví. Jak dlouho je například možné nemocenské dávky pobírat, pokud nemůžeme pracovat dlouhodobě? Co dělat, když podpůrčí doba skončí?

Na nemocenskou má nárok každý zaměstnanec. U osob samostatně výdělečně činných pak vzniká nárok na ni jen tehdy, pokud si živnostník platil nemocenské pojištění, a výše nemocenské se u něj vypočítá z průměru jím odváděných dávek za rozhodné období, tj. posledních 12 měsíců. Na nemocenskou tedy z logiky věci nemají nárok nezaměstnaní v případě, že onemocní.

Zaměstnanec může pobírat nemocenskou v době své pracovní neschopnosti po dobu 380 dnů. Po 180 dnech ovšem musí na lékařskou prohlídku. Zaměstnanec a zároveň starobní nebo plně invalidní důchodce může nemocenskou pobírat 70 dní. Jakmile podpůrčí doba skončí, může na Okresní správě sociálního zabezpečení požádat o její prodloužení. Správa může žádosti vyhovět, ale celková doba strávená na nemocenské v souhrnu nesmí překročit 2 roky, tj. u běžného zaměstnance 380 + 350 dní (celkem 730 dní).

Příklad:

Zaměstnanec onemocněl (byl uznán lékařem práce neschopným) 1. března 2010. Jeho podpůrčí doba vyprší 15. března 2011 (tj. za 380).

Ale pozor! Podpůrčí doba by se krátila o dobu, po kterou byl zaměstnanec nemocný v předešlých 380 dnech!

Pokud správa sociálního zabezpečení po uplynutí podpůrčí doby (380 dnech) odmítne prodloužit výplatu nemocenské, doporučuje se, aby zaměstnanec požádal o invalidní důchod. Žádost si musí podat sám (neděje se z moci úřední), a to k místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení, kde bude jejím lékařem vyšetřen. Je důležité, aby toto nebylo opomenuto, protože jinak by se mohlo stát, že takovýto člověk nebude pobírat ani invalidní důchod ani nemocenské dávky.

Na závěr se ještě vraťme k situacím, kdy je zaměstnanci odmítnuto vyplácení nemocenských dávek, přestože je v pracovní neschopnosti. Zákon stanovuje tyto možnosti, kdy na nemocenskou není nárok:

  • zaviněná účast na potyčce, ze které vznikl úraz
  • úraz způsobený následkem opilosti nebo následkem požití omamných látek
  • úraz způsobený spácháním úmyslného trestného činu, za který je horní sazba vyšší než jeden rok odnětí svobody (bez ohledu na konkrétní výši trestu dotyčného – čili dotyčný může dostat i trest nižší, důležité je však rozmezí konkrétního trestného činu v trestním zákoně)
  • prokázání úmyslu vylákat nemocenskou

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...