Island chce dostát svým závazkům z dob krize

Reykjavík - Islanďané v sobotním referendu odmítli vyjednané podmínky splácení a Velká Británie a Nizozemsko si na peníze ztracené v islandských bankách budou muset počkat. Případ se tak dostane k Evropskému soudu. Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson přesto ujišťuje, že země svým závazkům dostojí. Grimsson, který byl od počátku proti tomu, aby stát platil pět miliard dolarů za banku Icesave, se tak ohradil proti tvrzení, že neplní své závazky vůči zahraničí. Island se pouze snaží vyjednat přijatelné finanční podmínky plnění.

Britové a Nizozemci si spořili v islandské bance Icesave. Když v roce 2008 zbankrotovala, jejich země vyšly poškozeným vstříc a vyplatily je, ale za to chtějí od islandské vlády, aby jim ztrátu nahradila. Má jít zhruba o 5 miliard dolarů. Jednání ale opakovaně krachují. Islandská vláda přesto tvrdí, že svým závazkům dostojí.

Ólafur Ragnar Grímsson:

„Prohlášení britského ministra financí mě zklamalo. Buď nebyl dostatečně poučen, anebo záležitost zjednodušuje. Není pravda, že Británie a Nizozemsko nedostávají peníze. Částka, kterou jim postupně vyplatíme, je větší než celá investice Islandu do vlastního hospodářství na několik let.“

Obyvatelé Islandu odmítají ze svých daní splácet dluh, který nezpůsobili. Mohou ale zaplatit i mnohem vyšší cenu, než kterou v hlasování zamítli. Pokud totiž Británie a Nizozemsko podají žalobu k Evropskému obchodnímu soudu a vyhrají, Island bude splácet s úroky, které určí soudci.

Šéf islandské centrální banky Mar Gudmundsson nicméně tvrdí, že i tak by měla být země schopná svým závazkům dostát. „Očekávám, že Island bude schopen platit v případě, že soud rozhodne, že je to jeho povinnost,“ prohlásil.

Island má přitom dobrý důvod k tomu dořešit celou záležitost mimosoudně, chce se totiž stát součástí Evropské unie. Potřeba dostat sympatie členských států na svoji stranu by mohla směrovat další kroky ostrova. „Již v minulosti se prokázalo, že pokud se takovéto věci řeší soudní cestou, tak je to poměrně náročné - zejména časově. Já se domnívám, že celá věc bude řešena paralelně politicky právě také ve světle případných úvah o přistoupení Islandu k Evropské unii,“ míní Michal Tomášek z katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
00:11Aktualizovánopřed 56 mminutami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...