Island chce dostát svým závazkům z dob krize

Reykjavík - Islanďané v sobotním referendu odmítli vyjednané podmínky splácení a Velká Británie a Nizozemsko si na peníze ztracené v islandských bankách budou muset počkat. Případ se tak dostane k Evropskému soudu. Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson přesto ujišťuje, že země svým závazkům dostojí. Grimsson, který byl od počátku proti tomu, aby stát platil pět miliard dolarů za banku Icesave, se tak ohradil proti tvrzení, že neplní své závazky vůči zahraničí. Island se pouze snaží vyjednat přijatelné finanční podmínky plnění.

Britové a Nizozemci si spořili v islandské bance Icesave. Když v roce 2008 zbankrotovala, jejich země vyšly poškozeným vstříc a vyplatily je, ale za to chtějí od islandské vlády, aby jim ztrátu nahradila. Má jít zhruba o 5 miliard dolarů. Jednání ale opakovaně krachují. Islandská vláda přesto tvrdí, že svým závazkům dostojí.

Ólafur Ragnar Grímsson:

„Prohlášení britského ministra financí mě zklamalo. Buď nebyl dostatečně poučen, anebo záležitost zjednodušuje. Není pravda, že Británie a Nizozemsko nedostávají peníze. Částka, kterou jim postupně vyplatíme, je větší než celá investice Islandu do vlastního hospodářství na několik let.“

Obyvatelé Islandu odmítají ze svých daní splácet dluh, který nezpůsobili. Mohou ale zaplatit i mnohem vyšší cenu, než kterou v hlasování zamítli. Pokud totiž Británie a Nizozemsko podají žalobu k Evropskému obchodnímu soudu a vyhrají, Island bude splácet s úroky, které určí soudci.

Šéf islandské centrální banky Mar Gudmundsson nicméně tvrdí, že i tak by měla být země schopná svým závazkům dostát. „Očekávám, že Island bude schopen platit v případě, že soud rozhodne, že je to jeho povinnost,“ prohlásil.

Island má přitom dobrý důvod k tomu dořešit celou záležitost mimosoudně, chce se totiž stát součástí Evropské unie. Potřeba dostat sympatie členských států na svoji stranu by mohla směrovat další kroky ostrova. „Již v minulosti se prokázalo, že pokud se takovéto věci řeší soudní cestou, tak je to poměrně náročné - zejména časově. Já se domnívám, že celá věc bude řešena paralelně politicky právě také ve světle případných úvah o přistoupení Islandu k Evropské unii,“ míní Michal Tomášek z katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kraje nedostanou od státu chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic, nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková.
před 7 mminutami

Rozpočet ministerstva kultury je rekordní, říká Baxa

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.
před 2 hhodinami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
11:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Obrana pohrozila odstoupením od miliardové smlouvy na děla Caesar

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
10:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Energie zlevňují, už ale ne tak výrazně

Ceny energií v Česku klesají. Dodavatelé své nabídky v posledních měsících zlevňují – i když ne tak výrazně jako v předešlém období. Někteří plánují další snížení cen na podzim. Analytici se proto shodují, že nadcházející topná sezona bude v průměru levnější než ta předchozí. Část z nich ale zároveň upozorňuje, že v dlouhodobějším horizontu mohou energie začít spíš zdražovat, a radí současné ceny si pojistit na delší dobu.
před 6 hhodinami

Kolovratník odmítá reformu důchodů „na sílu“. Podle Skopečka by jinak neprošla

Hnutí ANO neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení vládní důchodové reformy. Verdikt opoziční hnutí podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) respektuje, i když jej prý trochu očekávalo. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček opozici vytknul, že debatu využívala k obstrukcím a odmítla také jednání s koalicí. O rozhodnutí ÚS i možných změnách v jednacím řádu sněmovny politici debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.
před 7 hhodinami

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vysoké školy dostanou miliardy na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánovčera v 16:22
Načítání...