Praha - Daň z převodu nemovitostí se platí v případech vzniku, zániku nebo změny vlastnického práva k nemovitosti. Tento převod je až na výjimky vždy úplatný. Na rozdíl od většiny jiných daní se nezdaňuje příjem, ale převod majetku. Kdo má ale povinnost daň zaplatit – prodávající, nebo kupující? A existují nějaké cestičky, jak se této nepříjemné, ale zákonem stanovené povinnosti vyhnout?
Daň z převodu nemovitosti – jak na ni?
Předmětem daně, tedy tím, co se zdaňuje, je především úplatný převod nemovitosti. Mohou jím být ale také výměny nemovitostí nebo jejich převody z důvodu výkonu rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
Kdo platí daň z převodu nemovitostí – poplatník daně
- Při prodeji nemovitosti prodávající, kupující se stává ručitelem
- Při výměně nemovitosti platí převodce i nabyvatel společně z toho převodu, z něhož je daň vyšší. Podíl obou je stejný.
- Při převodu z nebo do společného jmění manželů platí oba stejným dílem. V případě podílového vlastnictví platí oba podle velikosti svého podílu.
- Nabyvatel je poplatníkem daně v případě nabytí vlastnictví především exekucí, veřejnou dražbou, vyvlastněním nebo na základě výsledku insolvenčního řízení.
Z čeho se daň platí – základ daně
V nejčastějším případě je základem daně buď kupní cena, nebo cena odhadní (cena stanovená znaleckým posudkem). Vybere se vždy ta vyšší z nich. Při dražbách a aukcích je základem daně výlučně cena dosažená vydražením. Pouze cena odhadní se použije v případě nabytí nemovitosti vydržením nebo při pořízení nemovitosti prostřednictvím finančního leasingu a převodu vlastnictví za zůstatkovou cenu.
Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a daň na koruny nahoru. Sazba daně činí 3 procenta ze základu. Ukažme si malý příklad. V případě, že jsme nemovitost prodali za 1,2 milionu korun, musí z prodeje odvést daň 36 tisíc koruna. Pokud výpočtem dojdeme k tomu, že je výsledná daň nižší než 100 korun, neplatí se. Přiznání se ale podává.
Daňové přiznání a placení daně
Daňové přiznání podává poplatník na finančním úřadě, který je místně příslušný k dané nemovitosti. Nerozhoduje tedy místo bydliště. Kdo ve skutečnosti daň zaplatí, zda prodávající, či kupující, je v zásadě jedno. V praxi je možné se setkat se smluvním ujednáním, že daň zaplatí kupující. Nic to ovšem nemění na tom, že přiznání podává poplatník a na jeho rodné číslo nebo IČO je daň nutné zaplatit.
Daňové přiznání je nutné podat nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla nemovitost zapsána do katastru nemovitostí, bylo vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě, nabylo právní moci jiné rozhodnutí o nabytí vlastnictví nebo nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu nemovitosti, která není vedena v katastru nemovitostí.
Spolu s přiznáním je třeba doložit i ověřenou kopii smlouvy či jiné listiny, která dokládá vlastnictví k nemovitosti, a dále znalecký posudek o ceně, jde-li o úplatný nebo bezúplatný převod vlastnictví k nemovitosti. Daň z převodu nemovitostí je splatná ve stejné lhůtě jako daňové přiznání.
Daň z příjmů z prodeje nemovitosti
Od daně z příjmů jsou příjmy z prodeje nemovitostí osvobozeny v následujících případech:
- příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, spoluvlastnického podílu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let před prodejem,
- pokud prostředky získané prodejem použije na uspokojení bytových potřeb, lhůta může být kratší,
- doba mezi nabytím a prodejem přesáhne dobu 5 let
- v případě dědění se lhůta 5 let zkracuje o dobu, po kterou měl zůstavitel, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), nemovitost ve vlastnictví.
Pozor je ale třeba dát na případy, kdy byla nemovitost zahrnuta do obchodního majetku. V tomto případě platí jiné podmínky časového testu.
Podatelna
