Brusel - Vyšší kvalita pro Západ, nižší pro Východ. Brněnská Mendelova univerzita v europarlamentu prezentovala výsledky testů 24 vzorků potravin nakoupených v Česku, Francii a Belgii, které rozdíly potvrdily. Někteří europoslanci teď chtějí tlačit na Evropskou komisi, aby se za spotřebitele na Východě postavila.
Není Actimel jako Actimel. Jeden je koupený v supermarketu v Bruselu, druhý v naprosto totožném balení v Brně. Sensorické testy skutečně potvrdily, že ten z Česka chutná hůře než ten určený pro belgického zákazníka. „Sledovali jsme prvotní dojem, vzhled, následně vůni, aroma, texturu a chuť,“ popisuje Hana Šulcerová z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně.
Ne vždy jsou ale potraviny z Česka horší. Podle testů z Brna spíše naopak. Víc než polovina vzorků je chuťově srovnatelná. Zbylých 24 procent potravin koupených v Česku chutnalo dokonce lépe, 23 procent pak naopak hůře. Výsledek výzkumu tedy zní, že každý druhý výrobek byl jiný v České republice a v zahraničí, ačkoli jsou na první pohled stejné.
EK: Firmy se přizpůsobují národním chutím
Evropská komise se ale už vloni za výrobce postavila. Odpověděla, že se firmy mohou přizpůsobovat národním chutím a požadavkům a že je na spotřebiteli, aby se rozhodl, co kupuje a co ne. I kdyby ale zákazník v Česku zkoumal etikety pod lupou, vynalézavé obchodníky nenachytá. Údaje na etiketách mnohdy neodpovídají skutečnosti. Méně tuku ve smetaně, ošizený sýr, či méně masa v konzervě než slibují etikety, je v Česku podle testů běžnou praxí.
Překvapivé jsou i statistiky. Za některé potraviny platíme méně než v roce 1995. Týká se to zejména vepřového masa, uzenin nebo cukru. Jenže právě tlak na cenu ve finále plodí třeba špekáčky, které maso téměř neznají. „Potravináři nejsou schopni nadále absorbovat zvyšující se ceny energií, pohonných hmot a zvyšující se průměrnou mzdu, aniž by se to projevilo na kvalitě,“ obhajuje výrobce Dana Večeřová, mluvčí Potravinářské komory ČR.
Lidé chtějí kvalitu za málo peněz
Potravináři tedy mnohdy jídlo šidí. Nejčastějšími způsoby je takzvané křehčené maso uměle napíchané solí nebo pančované víno. Oblíbeným trikem obchodníků je i takzvané glazování. Cílem je dostat do ryby více vody, než v sobě přirozeně má. Změnu v kvalitě mají ale v rukou zejména spotřebitelé. Pokud budou u potravin hledět hlavně na cenu bez ohledu na kvalitu, bude se Česku, a vlastně celému východu unie, dál přezdívat popelnice Evropy.
