Zeman by zrušil koncesionářské poplatky, Sobotka je proti

Plzeň - Prezident Miloš Zeman se při návštěvě Plzeňského kraje opřel do České televize. Řekl, že se z ní stává špatná komerční televize, a podpořil zrušení jí určeného koncesionářského poplatku. Lidé, kterým se vysílání ČT nezamlouvá, by si podle něj mohli vybrat, které veřejně prospěšné instituci peníze místo ČT pošlou. Podle stanoviska České televize je Zemanova kritika bezprecedentním útokem na nezávislost. Na Zemanova slova reagoval i premiér Bohuslav Sobotka. Koncesionářské poplatky jsou podle něj zárukou toho, že rozhlas a televize mohou hájit veřejný zájem.

Podle Zemana připravuje v současnosti asi 15 senátorů návrh zákona o zrušení koncesionářských poplatků. „Můj osobní názor zní, že Česká televize neplní svou veřejnoprávní funkci, ale stává se nejenom komerční televizí, ale dokonce špatnou komerční televizí,“ prohlásil. Zavzpomínal, jak v minulosti se zaujetím sledoval dokumentární pořady na druhém kanále ČT. „A velmi lituji, co se s ČT2 v poslední době děje,“ dodal.

„Česká televize by neměla být hlásnou troubou jakékoli politické strany, například TOP 09, a měla by přinášet objektivní a vyvážené zpravodajství, což podle názoru většiny lidí nečiní,“ pronesl Zeman bez jakéhokoli bližšího upřesnění.

„Jde o bezprecedentní útok na nezávislost veřejnoprávní televize, který za dobu její existence v demokratické společnosti nemá obdoby. Je o to nebezpečnější, že ho vyslovuje nejvyšší ústavní činitel České republiky,“ reagovala na prezidentovy výroky mluvčí ČT Alžběta Plívová.

Na Zemanova slova reagoval premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj jsou koncesionářské poplatky zárukou toho, že veřejnoprávní média - televize i rozhlas - nejsou závislá ani na komerčních zájmech a podnikatelských skupinách ani na momentální vládě a mohou nezávisle hájit veřejný zájem: „Zejména v době, kdy ubývá nezávislých médií a roste mediální vliv nejrůznějších oligarchů, by bylo zrušení koncesionářských poplatků hrubou chybou, která by poškodila demokracii, svobodu slova, českou kulturu a v konečném důsledku i všechny naše občany,“ řekl premiér ČT.

Nápad zrušit koncesionářské poplatky považuje prezident podle svých slov za rozumný proto, že by se tím srovnala startovací čára mezi televizními stanicemi. Podpořil takzvaný asignační model rušení poplatků. „Ten znamená, že komu se pořady České televize nelíbí a nechce platit koncesionářské poplatky, nechť tuto částku odevzdá na veřejně prospěšné účely, ať už v oblasti zdravotnictví, školství, sociální péče a podobně,“ prohlásil. Svými slovy o zrušení poplatku reagoval na nedávné vyjádření generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, aby koncesionářský poplatek platili také lidé bez televizních přístrojů.

Představitelé politických stran ale většinou o zrušení poplatků uvažovat nechtějí. Podobné obavy v souvislosti s vlastnictvím jiných médií jako Bohuslav Sobotka vyjádřil i místopředseda ODS Martin Kupka. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je možnou alternativou pouze placení médií veřejné služby přímo ze státního rozpočtu.

  • Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL): „Má svoje chyby a v mnoha směrech pokulhává za takovými vzory, jako je BBC, nicméně domnívám se, že je velmi důležité, aby tady média veřejné služby zůstávala. Že na sobě musí zapracovat, je evidentní.“
  • Vojtěch Filip (KSČM): „Je možné zrušit je, je možné převést to do státního rozpočtu. Ale samotné zrušení bez návrhu na řešení nevidím jako šťastné.“
  • Karel Schwarzenberg (TOP 09): „Podle mého názoru jsou poplatky nutné, má-li veřejnoprávní televize nebo rozhlas plnit svůj úkol. Ne, že by leccos nemohlo být lepší, o tom nebudiž pochyby – jak v rozhlase, tak v televizi.“
  • Martin Kupka (ODS): „Můžeme mít kritické připomínky k práci České televize i Českého rozhlasu, ale podle mého soudu tady jde o víc. Část mediální scény ztratila svou nezávislost pod křídly Agrofertu a Andreje Babiše. O to více teď potřebujeme nezávislá a silná média veřejné služby.“

Patnáctka senátorů navrhla, aby koncesionářské poplatky nemuseli po pět let platit ti, o nichž Česká televize či rozhlas zveřejnily nepravdivou informaci. Senátoři v čele s předsedou Strany práv občanů Janem Velebou to navrhli v rámci novely, kterou by horní komora mohla začít projednávat za dva týdny. Senátorské snahy o změny v pravidlech koncesionářských poplatků ale zatím příliš úspěšné nebyly. 

Jde o bezprecedentní útok, reaguje ČT

Podle mluvčí televize Alžběty Plívové se ze strany prezidenta jedná o bezprecedentní útok na nezávislost veřejnoprávní televize, který za dobu její existence v demokratické společnosti nemá obdoby. Vyváženost a objektivitu zpravodajství a kvalitu vysílání podle ČT může hodnotit Rada ČT na základě objektivních analýz. Výpady prezidenta se televize nenechá zastrašit, dodala.

Nahrávám video
Miloš Zeman o ČT: Neplní veřejnoprávní funkci
Zdroj: ČT24
  • Měsíční výše televizního poplatku je 135 korun (1620 korun ročně), rozhlasového 45 korun (540 korun ročně). ČT letos na základě očekávaného počtu evidovaných přijímačů předpokládá příjem z televizních poplatků 5,675 miliardy korun při celkovém rozpočtu 6,956 miliardy. Generální ředitel ČT v rozhovoru pro týdeník Ekonom uvedl, že pokud by veřejnoprávní televize přišla o poplatky, musela by se stát komerční televizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 8 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 8 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 14 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 15 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
před 20 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 21 hhodinami
Načítání...