Praha – Vězení na tři až čtyři roky požaduje státní zástupce v případu zneužití vojenské tajné služby v kauze Nagyová. Obžalováni jsou bývalá ředitelka kabinetu předsedy vlády Jana Nečasová (dříve Nagyová), bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a také zpravodajec Jan Pohůnek. Jejich obhájci požádali v závěrečných řečech o zproštění obžaloby. Rozsudek by měl padnout v pátek.
Soud projednal poslední důkaz, který dostal v případu sledování bývalé ženy expremiéra Petra Nečase Vojenským zpravodajstvím, a přešel k závěrečným řečem. Státní zástupce v té své navrhl pro obžalované vězení na tři až čtyři roky. Všechny tresty podle něj mají být nepodmíněné, Janu Nečasovou by chtěl poslat za mříže na 3,5 roku, uvedl její advokát Eduard Bruna. Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Milan Kovanda řekl, že jemu státní zástupce navrhl 3 roky a 10 měsíců. Státní zástupce Rostislav Bajger uvedl, že byla závěrečná řeč náročná. „Myslím si, že jsme soudu předložili všechny důkazy, o kterých si myslím, že jsou podstatné. Jsme přesvědčeni o vině všech obžalovaných,“ podotkl.
Ondrej Páleník naopak tvrdí, že obžaloba žádné důkazy nemá, žalobcovu řeč označil za „snůšku nesmyslů“. Připustil, že ho navržené tresty – pro něj konkrétně polovina trestní sazby (tj. 2,5 roku) – nepřekvapily. Poté ironicky dodal: „Já jsem očekával doživotí.“
Obhájci žádají zproštění obžaloby – Sokol i veřejně
Eduard Bruna, obhájce Jany Nečasové – jež ze zdravotních důvodů k soudu nepřišla – označil ve své závěrečné řeči obžalobu za subjektivní představy. Zdůraznil, že on se neřídí jimi, nýbrž zákony a vyzval soud, aby Janu Nečasovou zprostil obžaloby. Nestane-li se tak, považoval by advokát za přiměřený alternativní trest, mezi které patří pokuta, veřejně prospěšné práce či domácí vězení. Bruna chtěl před soudem také přečíst písemné vyjádření své klientky, to ale soudkyně odmítla.
O zproštění obžaloby požádal i Páleníkův obhájce Tomáš Sokol. Ten také svoji závěrečnou řeč rozeslal médiím, ačkoli jednání probíhalo za zavřenými dveřmi – státní zástupce i obhájci se shodli, že jejich veřejný přednes by mohl ohrozit utajované skutečnosti. V obhajobě zpochybnil, že by Vojenské zpravodajství muselo pracovat výhradně na pokyn vlády nebo prezidenta, a zopakoval, že předpokládané sledování tehdejší manželky tehdejšího premiéra mělo za cíl prověřit možnou bezpečnostní hrozbu pro rodinu předsedy vlády.
Soudkyně Helena Králová původně projednala případ sledování bývalé manželky někdejšího premiéra ve zkráceném řízení. Udělila Janě Nečasové roční podmínku, trestní stíhání Jana Pohůnka zastavila a obžalobu jeho někdejších nadřízených předala ministerstvu obrany, aby je vyřešilo jako kázeňské provinění. Proti rozhodnutím ale podali žalobci odpor a stížnosti, ohradil se také Páleníkův advokát. V případě podmínky Nečasové to znamenalo hlavní líčení, ostatní rozhodnutí ještě zkoumal Městský soud v Praze, který případ Králové nakonec vrátil, aby celou čtveřici projednala v hlavním líčení.
Bývalá šéfka kabinetu premiéra a nynější Nečasova manželka Jana Nagyová nechala podle obžaloby v roce 2012 sledovat tehdejší manželku premiéra Radku. Údajně chtěla sehnat kompromitující materiály na svou sokyni v lásce. V případu zneužití Vojenského zpravodajství jsou obžalovaní rovněž dva exšéfové rozvědky Milan Kovanda a Ondrej Páleník a zpravodajec Jan Pohůnek, kteří ale tvrzení o sledování odmítají. Podle nich dostali úkol „z nejvyšších míst“, aby provedli tzv. kontrasledování, tedy prověřili podezřelý pohyb kolem manželky premiéra a bezpečnostní riziko pro stát. Čtveřici obžalovaných hrozí pětileté vězení za zneužití pravomoci.
